Babiš použil děti, aby se dostal k penězům

29. března 2016

Poslanec Jan Chvojka poskytl rozhovor časopisu Týden, ve kterém se věnoval zejména dotačnímu problému ministra financí.

* Sedíme ve sněmovně, před chvílí skončil téměř dvouhodinový projev Andreje Babiše. Jaké jste z něj měl pocity? Uspokojení, že bylo vše vysvětleno? Nespokojenost, že nebylo, anebo smích, protože byl až komický?

Pocity mám smíšené. Byly tam okamžiky i humorné. Pan Babiš se vracel dvacet let do historie a v podstatě dvě třetiny projevu byly o tom, co vše se tady udělalo špatně. Nemluvil ani tak o svém problému, ale o kvazi problémech z minulosti. Určitě prostor, který věnoval věcem, jež podle mého nikdy vysvětlovat nechtěl, působí směšně. Otázka samozřejmě je, jestli by jakékoli jiné vysvětlení bylo lepší. Myslím, že jsme všichni tak nějak tušili, že to, co udělal při budování Čapího hnízda, nebylo možná v rozporu se zákonem, ale minimálně to bylo jeho určité… nechci požít slovo obcházení…

* Myslíte třeba odklánění? V duchu výroku Martina Kocourka, exministra průmyslu za ODS, jenž svého času vysvětloval, kterak „odklonil“ miliony od manželky na matku kvůli rozvodovému řízení?

Já bych asi slovo odklánění nepoužil. Ale nepoužil bych ani spojení, že to bylo v pořádku. Slovo „odklánění“ podle mne už dnes platí pro jiné situace. Pan Kocourek odklonil nějaké peníze, které měl. Pan Babiš nic neodklonil, on se prostě k nějakým penězům dostal. Byla to určitá vychytralost a minimálně zneužití systému, který takové věci dovoloval.

* Vy jste právník. Vyřešilo se z právního hlediska něco Babišovým vysvětlením, že chtěl chránit rodinu? Čapí hnízdo byl přece jeho nápad, on ho i s penězi poskytl rodině a vše přikryl Agrofertem, respektive anonymními akciemi.

Po právní stránce to nevyřešilo nic. Celou záležitost musí posoudit orgány činné v trestním řízení a evropský úřad pro boj s podvody OLAF. My tu nejsme od toho, abychom to hodnotili po právní stránce. Ale spíše to potvrdilo, co si mnozí mysleli: tedy že došlo k určitému chytrému zacházení s pravidly a díky tomu se pan Babiš nebo někdo z jeho rodiny dostal k penězům, ke kterým by se jinak nedostal.

 * Babiš svým vystoupením každopádně potvrdil, že o Čapím hnízdě neříkal celých osm let pravdu, ne?

 Minimálně potvrdil, že je – co se týče médií – nešikovný. Kdyby to řekl rovnou, tak by si možná ušetřil spoustu věcí.

 * Vy sám máte rodinu. Berete z tohoto pohledu Babišův argument, že ji chránil, a proto „nemohl říct pravdu a ne vždy se vyjadřoval správně“, což prý musí každý rodič pochopit? Je ochrana rodiny nadřazena fixlování?

Samozřejmě se tady zdá, že nešlo ani tak o ochranu dětí jako o… Nevím, jak to říct. Zkrátka jestli použít děti, aby se člověk dostal k nějakým penězům. Takže je otázka, jestli se pan Babiš zachoval čestně ke svým dětem. Protože argumentoval tím, že chtěl ochránit děti, ale ve svém projevu je v podstatě použil. Nemyslím, že to je něco, na co by měl být pyšný. Já jsem se vždy vyhýbal tomu, abych svoje děti tahal ať už do pracovních, nebo politických věcí.

 * Sám jste řekl, že vám některé pasáže Babišova projevu přišly „humorné“. Co vás nejvíce rozesmálo?

 Nedá se říct, že by tam byl nějaký vrchol komiky. Prostě tam byly určité věci, které byly směšné. Hlavně celý ten začátek, kdy nemluvil o tom, o čem mluvit měl. Zdá se, že ani nepochopil žánr. Kdyby za půl hodiny řekl, co říci měl, působilo by to lépe.

 * Je pro vás přijatelné, aby člověk, jenž de facto přiznal, že čachroval s evropskými dotacemi, mohl být nadále ministrem financí a jeho hnutí ANO dále členem vládní koalice?

Samozřejmě to vzbuzuje mnoho otázek. Ale my říkáme celou dobu, že zásadní v tomto případu bude, jak to vyhodnotí orgány činné v trestním řízení a evropský úřad OLAF.

* Předsednictvo hnutí ANO ještě před Babišovým vystoupením uvedlo, že podstatná není situace okolo Čapího hnízda, ale důvodem k rozpadu koalice prý může být třeba lex Babiš. Tedy zákon zamezující ministru Babišovi podnikat a vlastnit média. Autorem tohoto návrhu jste vy. Jak vnímáte, že by kvůli Chvojkovi mohla padnout koalice?

 To by mě mrzelo. Koneckonců já dnes už ten návrh nepovažuji jen za návrh Chvojkův, ale celé strany. Protože dostal jednomyslnou podporu širšího vedení ČSSD. Zaprvé nejde o lex Babiš, zákony by neměly být cíleny na jednotlivou osobu. Návrh jsem předložil, protože jsme teď měli desetileté výročí od schválení zákona o střetu zájmů a za těch deset let se společnost a poměry v ní velmi posunuly…

* Nezlobte se, ale já vám do toho skočím. Na sobě teď máte černé sako. Vaše argumentace, že nejde o zákon zaměřený na Andreje Babiše, mi připadá, jako kdybych vám teď začal tvrdit, že je vaše sako bílé.

Bílé sako by mi asi neslušelo. To je ale mediální zkratka. Pokud návrh projde, začal by platit až pro ministry nově jmenované vlády. Původně poslanec Plíšek z TOP 09 navrhoval, aby se týkal už ministrů stávající vlády. Já jsem říkal, že by to bylo ústavně nekonformní, protože by se měnila pravidla uprostřed hry. Nemyslím si, že je automaticky dáno, že pan Babiš bude ministrem i v příští vládě. Být v ní vůbec nemusí. Z logiky věci tedy ten zákon nemůže být mířen na pana Babiše.

* Až donedávna jste byl z celostátního pohledu téměř neznámý, takzvaný no name poslanec. Neumím si představit, že byste bez vědomí vedení ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou mohl jen tak „mírnix dírnix“ přijít s takto pro koalici výbušným návrhem. Jak to bylo?

Tak vám tedy děkuji za přízvisko „no name poslanec“. Nad tím se budu muset zamyslet. Samozřejmě bych lhal, kdybych tvrdil, že šlo o nějaký pirátský návrh, který jsem s nikým nekonzultoval. Na našem posledním sjezdu před rokem jsme přijali usnesení, že se ČSSD pokusí omezit koncentraci politické, ekonomické a mediální moci. Myslím, že tento pozměňovací návrh tyto parametry splňuje. Mimo jiné jsem ho konzultoval například s předsedou našeho poslaneckého klubu Romanem Sklenákem.

 * Úplně si představuji, jak si předsednictvo ČSSD v čele se Sobotkou říká: Máme před volbami, pojďme naštvat Babiše. Necháme to raději předložit nepříliš známého poslance Chvojku, a když to bude průšvih, označíme to za jeho osobní iniciativu. V nejhorším to stáhneme s tím, že nešlo o návrh ČSSD. Dá se to tak vnímat?

Podle mě nedá. Minimálně od chvíle, kdy můj návrh dostal razítko předsednictva ČSSD. Minimálně od té doby to má puvoár iniciativy celého vedení ČSSD.

Zacituji vám z usnesení předsednictva hnutí ANO: „Návrh poslance Chvojky porušuje koaliční smlouvu, a pokud budou koaliční partneři takto pokračovat, budou to oni, kdo může být zodpovědný za konec koaliční spolupráce.“ Porušujete svým návrhem koaliční smlouvu?

 Nevím, čím bychom měli. Každý jednotlivý koaliční poslanec má právo předkládat pozměňovací návrhy. Koneckonců za dobu naší vlády předložili pozměňovací návrhy i kolegové z KDU-ČSL a ANO. Kolikrát je přitom nekonzultovali nejen s koaličními partnery, ale ani se svou vlastní stranou. Takže jsem toho názoru, že k porušení koaliční smlouvy nedošlo. Někdy před měsícem se třeba hlasovalo o pozměňovacím návrhu ke školskému zákonu, který se týkal individuálního vzdělávání na druhém stupni. Sociální demokracie, potažmo ministryně školství Valachová, nechtěla tento návrh podpořit. A tento pozměňovací návrh prošel díky hlasům poslanců ANO. V koalici zkrátka někdy někdo předloží návrh, který se některé koaliční straně nelíbí. Ale to přece neznamená, že by kvůli tomu měla koalice končit. Navíc logiku hnutí ANO nechápu ani v tomto konkrétním případě. Když se podíváte o týden zpátky, první místopředseda ANO pan Faltýnek říkal, že by chtěl můj návrh rozšířit na další veřejné funkcionáře, jako jsou hejtmani, primátoři, poslanci či starostové. A přece když chce nějaký návrh rozšířit, tak s ním nemůže mít věcný problém.

Vy byste byl pro takové rozšíření?

Například hejtmani by tam být mohli. Otázka je, jestli starostové obce, která má třeba dvě stě hlav a lidé jsou tam vůbec rádi, že někoho pro funkci starosty našli.

 * O porušení koaliční smlouvy v případě vašeho návrhu ale mluvil i první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Pokud se na něm nedohodne koaliční rada a někdo z partnerů by nadále pro tento pozměňovací návrh i za této situace hlasoval, pak je to jednoznačně defi nitivně porušení koaliční smlouvy,“ řekl doslova.

Pan Jurečka je jen jedním z představitelů KDU-ČSL. Nevím, zda to řekl jen za sebe, nebo za celou KDU-ČSL. Podle mne pořád platí, co lidovci řekli: tedy že jsou také pro zpřísnění zákona o střetu zájmů. Takže nevidím důvod, aby byl můj návrh považován za porušení koaliční smlouvy. Myslím, že než vyhrožovat rozpadem koalice je lepší sednout si k tomu a probrat to. Nicméně jsem toho názoru, že zásadní parametry mého návrhu ČSSD podporuje, bude podporovat a určitě neustoupí.

* Co když ale „vyměknou“ lidovci a zůstanete v tom sami? Vy jste také „vyměkli“ u prvního návrhu poslance TOP 09 Plíška, aby se o státní zakázky nemohla ucházet firma, v níž by měl některý z ministrů podíl přes deset procent. Zatímco lidovci ho podpořili…

My jsme nevyměkli. Dopředu jsme říkali, že návrh pana poslance Plíška spíše nepodpoříme, protože nebyl dobře legislativně sepsán. A že předložíme vlastní návrh. To jsem udělal, takže svůj slib jsme splnili. Co se týče lidovců, věřím, že dodrží, co několikrát deklarovali – že podpoří zpřísnění střetu zájmů. Bylo by pro mě zklamáním, kdyby tomu tak nebylo.

* O Babišově střetu zájmů věděli jeho voliči před volbami, při vytváření koalice jste to věděli i vy. Proč jste si vzpomněli, že je to problém, po dvou letech? Navíc zrovna před krajskými volbami?

Řekl bych staré známé české přísloví: Lepší pozdě než nikdy. Za deset let od platnosti zákona o střetu zájmů se tahle otázka řešila u mnoha osob. Byli tu například pan Řebíček, pan Jankovský z Věcí veřejných, Vít Bárta, dnes řešíme pana Babiše. Vrátím se k jeho projevu. Já prostě nechci ve sněmovně poslouchat, kolik poslala státu na daních soukromá firma, kolik zaměstnává osob, jaké mají výročí Kostelecké uzeniny a kolik jim našli v uzeninách jehel. Ve sněmovně bychom přece neměli trávit půlku času řešením, kdo je v jakém střetu zájmů.

* Ministr zemědělství Jurečka převedl firmu na manželku. Exministr dopravy za ODS Řebíček si podle svých slov kdysi na koupi fotbalové Slavie „půjčil“ od svých dětí. Nikdo tomu nemohl věřit. Stejně jako by asi nikdo nemohl věřit, že kdyby si Babiš vzal za manželku svou družku Moniku a převedl na ni Agrofert, přestal by firmu ve skutečnosti řídit. Jaký to má tedy smysl?

Na právnické fakultě nás v prvním ročníku učili, že život je vždy o krok napřed před právem. To znamená, že občas lidská vynalézavost dokáže pravidla obejít. Pokud by se to na někoho převedlo podobně jako Čapí hnízdo, tak by mu to nepomohlo. Vidíte, co kolem toho vzniklo.

 * Ve finále vám ale Babišovy veletoče kolem Čapího hnízda nevadí a budete s ním vládnout dále. Takže by to asi bylo stejné, i kdyby převedl Agrofert na ženu, ne? 

Samozřejmě jsem o tom přemýšlel. Všemu holt nezabráníte, protože by to pak bylo protiústavní. Kdybyste například zakázal převést firmu na rodinného příslušníka nebo na kohokoli, byl by to zásah do vlastnictví a do ústavního práva. Nemůžete nikomu zakázat nakládat s jeho majetkem. Jde o symbol. Přímo ministr by neměl ovládat firmu, neměl by vlastnit média, rozhlas nebo televizi.

* Nemá ANO trochu pravdu v tom, že chcete „zamezit přístup do politiky úspěšným lidem a zakonzervovat ji pro profesionální politiky“? V Itálii byl Silvio Berlusconi, starostou New Yorku Michael Bloomberg, kandidátem na amerického prezidenta je Donald Trump. Proč by úspěšní podnikatelé neměli mít právo jít do politiky? Nebo ji vnímáte jen jako výsostné hájemství pro lidi typu Bohuslava Sobotky, jenž od studií nikdy nic kromě politiky nedělal?

Nebráním úspěšným a bohatým lidem, aby šli do politiky. Naopak je tam velmi rád vítám.

* Ale radši je omezíte zákonem…

Když už v té politice jsou, měli by si vybrat, jestli budou podnikat, nebo dělat politiku. Určitě by neměli zároveň podnikat a působit v politice. Co se týče médií, nad tím jsem hodně přemýšlel. V posledních letech bylo velké téma, že různé obecní tiskoviny psaly pochvalné články na starosty, dokud se to nevyřešilo zákonem. A nikomu to nepřišlo divné. Analogicky: když budou ministrovi patřit noviny, jak o něm asi budou psát? Nebudou o něm psát špatně.

* Můžeme mu ale bránit, aby si je koupil? Nota bene před vstupem do politiky. Proč? Má přece stejná práva jako kdokoli jiný.

Nemyslím, že je to správné. Veřejný funkcionář by média vlastnit neměl. Myslím, že by nikomu nepřišlo normální, kdyby prezidentovi, premiérovi nebo primátorovi hlavního města patřil deník.

* Tak tomu přece bylo za první republiky, kdy noviny vlastnily přímo politické strany. Sociální demokracie měla Právo lidu, národní demokracie Národní listy, lidovci Lidové listy, agrárníci Venkov, národní socialisté České slovo a komunisté Rudé právo.

Nejsme za první republiky.

* Ale tehdejší demokracii přece dodnes obdivujeme a hlásíme se k ní.

Kdybyste šel teď ven ze sněmovny, potkal ještě nějaké čápy (skupina demonstrantů v čele s bývalým šéfredaktorem Pavlem Šafrem, jenž se s Babišem soudí a až hystericky proti němu píše na svém webu, se s podporou TOP 09 převlékla za čápy a demonstrovala proti Babišovi, pozn. red.) a zeptal se, zda je normální, aby premiér nebo primátor vlastnili noviny, podle mě by většina lidí řekla, že je to divné. Aby ministr vlastnil noviny, není podle mého v civilizovaném světě úplně normální.

* Pojďme k vám osobně. Od roku 2004 jste byl zaměstnán jako právník v odboru evropských fondů Pardubického kraje. V roce 2009 jste získal titul JUDr. a už o rok později jste byl ze zdánlivě nevolitelného 19. místa kandidátky zvolen do sněmovny, v níž sedíte dodnes. Necítíte jako handicap, že jste – podobně jako Sobotka – nikdy nedělal „normální“ práci?

Jako handicap to necítím. Já jsem šest let před vstupem do sněmovny pracoval jako právník a nemyslím, že ve sněmovně budu nadosmrti. Navíc si nemyslím, že člověk, který dělá politiku, nepracuje. Je to práce jako každá jiná. Řekl bych, že když se tomu opravdu chcete věnovat, je to práce časově velmi náročná. Ale co se týče mých zkušeností, chodil jsem i na různé brigády, každý rok jsem byl třeba měsíc v továrně v Hlinsku.

* Jste velice komunikativní nejen směrem k médiím, ale také na sociálních sítích. Před časem jsem si všiml, že si své vlastní příspěvky často „olajkujete“. Tedy je označíte slovy „To se mi líbí“. Nepřipadá vám to divné?

Jednou jste kvůli tomu o mně ve svém sloupku napsal, že nejsem úplně normální.

* To si v tomto smyslu myslím pořád…

Má to jednoduché vysvětlení. Někdy lajkuji například písničku, kterou jsem veřejně sdílel, protože se mi ta písnička líbí. To znamená, že nelajkuji přímo nějaký svůj příspěvek.

* Občas se vám ale líbí vaše vlastní věty typu „Jsem na zasedání poslaneckého klubu ČSSD“. To je přece divné, ne?

Někdy se stane, že lajkuji svůj příspěvek, ale má to jednoduché vysvětlení, byť se to může zdát komické. Když totiž takto olajkujete svůj příspěvek, tak ho zase vrátíte do hry. Opět ho tím zviditelníte, takže ho vidí více uživatelů.

Zdroj: Týden

Blogy