94. Rose –Rothův seminář PS NATO, spojený se zasedáním speciální skupiny pro Středomoří a Střední Východ

Ve dnech 21. až 23.3.2017 se konal v hlavním městě Bosny a Hercegoviny 94. Rose –Rothův seminář Parlamentního shromáždění NATO, který byl spojený s jednáním speciální skupiny pro Středomoří a Střední Východ. Tento seminář s názvem Západní Balkán: přechodové změny, Evropská aspirace a vztahy k regionu MENA byl pořádán v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.

Pouze připomínám, že tato země má nejsložitější politický systém, jelikož je rozdělena na federaci Bosna Hercegovina, na republiku Srbskou a enklávu Brčko. Do toho je 16 regionů se svými parlamenty, existují tři prezidenti apod. Vše z důvodu existence tří národnostní: bosenských Srbů, bosenských Chorvatů a bosenských muslimů. A také tří přítomných náboženství: pravoslaví, křesťanství a islámu.

Společný seminář zahájil N.Lovrinovič, vedoucí delegace Bosny a Hercegoviny do PS NATO, předseda sněmovny reprezentantů BaH S.Dzaferovič a S.Myrli, víceprezident PS NATO. Prezentace profesora F.Biebera z University Graz se zabývala současnou politickou, ekonomickou a bezpečnostní situací BaH v návaznosti na problémy Evropské unie.
V sekci Euro-atlantická integrace Západního Balkánu se první panel věnoval BaH a NATO. Prezident BaH M.Ivanič připomenul vztah země k EU a k NATO a osvětlil současný stav společnosti a politické reprezentace, ministryně obrany M.Pemdes zdůraznila stabilizační úlohu armády. Styčnou ambasádou Aliance v BaH představuje SR s velvyslancem J.Pšenicou.

Druhý panel s názvem Podpora porozumění Aliance a rozptýlení stereotypů se zaměřil na politické rozhodování a veřejné mínění. Vystupující M.Šolaja, ředitel Centra mezinárodních vztahů z Banja Luky, M.Popovic z Bělehradského výzkumného střediska bezpečnostní politiky či S.Kentera, prezident Antlantické rady černé Hory, hovořili o sousedských vztazích s BaH a o pohledu na spolupráci i přístup k EU a NATO.

Druhá sekce byla zaměřena na reformy obrany a bezpečnosti. J.Brkic, náměstek ministra zahraničí BaH hovořil o vzájemné spolupráci s Aliancí, o působení vojáků v zahraničních misích či o vlastním integračním procesu. Brigádní generálla G.Willz , velitelka jednotek NATO v BaH, se zabývala asistencí Aliance při reformách armády, partnerství pro mír či implementací politických závazků. A.Tomič, ředitel mezinárodní spolupráce ministerstva vnitra se zabývala akčním plánem realizací rezoluce OSN 1325. S.Podzič, předseda Výboru pro obranu a bezpečnost parlamentu BaH představil legislativní proces změn.

Ve středu 22.3. probíhala třetí sekce zabývající se reformní agendou a politickou situací. První panel s pohledem perspektivy, kde K.Sinno, zástupce delegace BaH v EU a S.Latal, nezávislý politický analytik, se zabývali politickým děním a jeho komplikací v rozhodovacím procesu, vlivy Srbska, Turecka, RF a ostatních zemí na politický vývoj v zemi.
Druhý panel s názvem Perspektivy BaH řešil problematiku stability, vztahy k Eu a NATO z pohledu jednotlivých národností, ekonomickou situaci a její výhled. Vystoupili D.Zvizdič, prezident parlamentu Republiky Srpska, B.Colar, předsedkyně parlamentu BaH.

Čtvrtá sekce se týkala politických východisek Západního Balkánu, z pohledu mezinárodního vlivu, demokratického procesu, evropské a atlantické integrace. M.Szpala, z OSW ve Vašavě, M.Kmezic z FYROM odpovídali na dotazy kolem možných východisek.

Ve čtvrtek 23.3. proběhl poslední panel, zabývající se nestabilitou regionu MANA a Západním Balkánem. Zároveň proběhla prezentace zprávy skupiny GSM o teroristických hrozbách na Balkáně a v Evropě, jednalo se o změnách v radikalizaci společnosti. D.Mektic, ministr vnitra BaH hovořil o kriminalitě, terorismu a globálních bezpečnostních hrozbách. V.Perry z Demokratické politické rady se zabýval uprchlickou krizí a jejími aspekty na bezpečnost v regionu, V.Azinovič, profesor Univerzity Sarajevo hovořil o problémech náboženské svobody či o problémech v Kosovu, Makedonii a BaH. Celý seminář uzavřel N.Lovrinovič a prezident PS NATO Paolo Ali.

Česká republika považuje země Západního Balkánu za svoji prioritu. Proto také dlouhodobě těmto zemím pomáhá, a to nejen v rámci finanční či materiální pomoci, ale i pomoci metodické a politické. Je třeba si uvědomit, jak politicky i bezpečnostně může Západní Balkán být, zejména země jako Bosna a Hercegovina, FYROM či Kosovo. Proto je důležitá spolupráce s těmito zeměmi a pomoc k začlenění do evropských struktur. Z tohoto pohledu je logickou prioritou pomoc naší země i celé EU k demokratizaci společnosti a k přípravě na vstup do Evropské unie či do Severoatlantické aliance. Za předpokladu, že se pro tuto cestu obyvatelé jednotlivých zemí Západního Balkánu rozhodnou.

Blogy