1918/2018 – Stále máme hladovějící děti ve školách

4. prosince 2018

Ocenila jsem na svém facebooku, že premiér Andrej Babiš se přihlásil k myšlence zavést bezplatné obědy pro předškoláky a děti na prvním stupni základních škol. Ostatně – je to návrh, který jsem nadhodila již několikrát.

Vždycky se pozvedlo velké haló proti: Bude se vyhazovat více jídla, jsou důležitější věci na financování, potřebujeme raději dálnice, budeme krmit nepřizpůsobivé… Vzpomínám se na titulek v novinách: „podporuje to příživníky". A další oblíbené: děti to stejně vyhodí a nakoupí si brambůrky s kolou (což tedy zvláště u těch předškoláků nebo prvňáků musí být skutečně „masové").

Minulá vláda do toho nakonec „nešla". Škoda a chyba. Ale lepší později než vůbec.

Nyní je na světě můj poslanecký návrh, jak to legislativně vyřešit. A pokud má tato myšlenka podporu premiéra a tedy počítám i hnutí ANO, považuji to za skvělé. Konečně je tady reálná šance, že se to povede prosadit.

Mimochodem – Finsko je ve školství považováno za absolutní špičku. A bezplatné obědy v podobném rozsahu má dávno. Stejně jako Švédsko či například pro věk 4 – 7 let Anglie a Skotsko (od roku 2014, tedy za vlády konzervativní strany, až někdo bude mluvit o „socialistickém experimentu). Nyní je takový návrh v jednání se silnou politickou podporou na Slovensku. Nebudeme žádný „kůl v plotě".

Před pěti lety jsem poslouchala od bezvadných učitelů ze severu Čech a Moravy zhruba tento příběh. Víte, které děti nejezdí na hory a na školy v přírodě? Nikoliv ty z naprosto nejchudších rodin. Těm pomohou nadace nebo i jednorázové sociální dávky. Doma zůstávají děti z té zóny „těsně nad". Jejich rodič – samoživitel nebo rodiče se špatně placenou prací – „ještě" nespadají do zóny skutečné chudoby, ale také nemají na cokoliv „navíc".

S obědy zdarma je to podobné. Když jsem byla na ministerstvu, s pomocí nadace Women for women a dalších jsme uskutečňovali „obědy zdarma" pro tisíce dětí. A mimochodem existují odborná vyhodnocení dopadů. Jsou fascinující – zlepšila se docházka, zlepšily se školní výsledky, ve třídách je lepší atmosféra, obyčejné společné stolování zlepšilo vztahy mezi dětmi. Mnohá data lze najít ve studii, kterou v roce 2017 vypracovala společnost Median a Open Society Fund (ZDE). Projekt naštěstí pokračuje a dále pomáhá.

Ale to je pomoc tam, kde to „systém" vezme – řada krajů se například odmítla do projektu zapojit (naprosto nechápu, proč vlastně). Je rok 2018 a v našich školách jsou desítky tisíc dětí, které nemají na oběd, když jsou ostatní do jídelny, tak čekají v šatně či kde. Nebo si pro ně přiběhnou maminky a berou si je domů, aby jim daly něco ještě levnějšího, než poskytuje škola. Z pohledu Prahy, Brna nebo dalších velkých měst to zní skoro neuvěřitelně (i když pozor – i v bohatých regionech nejsou děti bez oběda výjimkou). Ale je to častá realita mnoha regionů a je to skutečná každodenní situace mnoha dětí.

A to jsme země se skutečně unikátní sítí jídelen, spoustou skvělých kuchařek v nich, v zemi bohaté na regionální potraviny. Jak pro ty děti, jejichž ponížení musí být skutečně strašlivé, může být škola místem pro kamarádství, bezpečným prostorem pro jejich dětství?

Bezplatné obědy se nevylučují s lepším ohodnocením učitelů (což je skutečně alfa i omega kvalitního školství), nevylučují se ani s penězi na skutečně bezplatné pomůcky a potřebné věci do školy, nevylučují se s investicemi. Sto let od vzniku republiky bychom si pro předškolní děti a děti na prvním stupni základních škol měli obědy zdarma dovolit.

Blogy