Sociální demokracie slaví 140 let. Dvakrát se musela uchýlit do exilu

7. dubna 2018

Za 140 let své existence zažila sociální demokracie v českých zemích období úspěchů i proher a dvakrát se musela uchýlit do exilu. Po roce 1989 opět obnovila svoji činnost a stala se jedním z nejsilnějších hráčů v české politice.

Strana vznikla 7. dubna 1878 hostinci U kaštanu v pražském Břevnově jako Českoslovanská sociálně demokratická strana v rámci rakouské sociální demokracie. V čele stanul novinář, literát a průkopník socialismu v českých zemích Josef Boleslav Pecka-Strahovský.

První období její činnosti bylo poznamenáno perzekucí ze strany státní moci, postupně se ale sociální demokracie osamostatnila a její vliv rostl. Stála v čele zápasu za všeobecné volební právo a osmihodinovou pracovní dobu, organizovala stávky a protestní akce. Uvnitř strany se však střetávaly různé ideové proudy, z nichž se stále hlasitěji ozývali především marxisté reprezentovaní Bohumírem Šmeralem.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se strana přejmenovala na Československou sociálnědemokratickou stranu dělnickou. Ve volbách v roce 1920 zvítězila a Vlastimil Tusar se stal premiérem. Krátce po volbách se však marxisté pokusili stranu ovládnout a obsadili její sídlo v pražském Lidovém domě. Soud nakonec Lidový dům vrátil do rukou tradičních sociálních demokratů a z marxistického křídla v květnu 1921 vznikla samostatná Komunistická strana Československa. Rozkol však sociální demokracii citelně oslabil.

Kromě období 1926 až 1929 se sociální demokracie podílela na všech prvorepublikových vládách. Po Mnichovu se v prosinci 1938 reorganizovala na Národní stranu práce, ta ovšem přečkala pouze půl roku do nacistické okupace a poté její představitelé přešli do ilegality. Strana byla zastoupena v londýnské exilové vládě a mnoho jejích členů zemřelo v koncentračních táborech.

Československá sociální demokracie se obnovila v roce 1945 jako jedna ze čtyř stran Národní fronty. Její pozice ale byla oslabená, komunisté na svoji stranu přetáhli část jejích voličů, především dělníky. Ve volbách v roce 1946 skončila sociální demokracie poslední. Na sjezdu v roce 1947 vystřídal prokomunistického Zdeňka Fierlingera v čele strany Bohumil Laušman. Sílící levicová frakce v sociální demokracii však využila komunistického převratu v únoru 1948 a stranu sloučila s KSČ.

Řada významných představitelů sociální demokracie emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Sociální demokraté, kteří se sloučením nesouhlasili a neemigrovali, byli v následujících letech vystaveni tvrdé komunistické perzekuci.

Snahy o obnovení sociální demokracie během Pražského jara v roce 1968 narazily na odpor komunistů a také představitelů Sovětského svazu. A po sovětské invazi v srpnu 1968 se možnost politického pluralismu v Československu opět uzavřela.

Ani exilová sociální demokracie nebyla imunní vůči vnitrostranickým půtkám, například na počátku 80. let minulého století se vyhrotily rozpory mezi stranickým vedením a tzv. reformním směrem, reprezentovaným Radomírem Lužou či Jiřím Horákem. Právě Čechoameričan Horák se po listopadu 1989 stal prvním předsedou obnovené sociální demokracie, která se však ve volbách v roce 1990 nedostala do parlamentu.

Zásadní zlom nastal po nástupu Miloše Zemana do předsednického křesla v roce 1993. Zeman zvolil tvrdě opoziční styl, z něhož strana profitovala. V roce 1998 sociální demokracie vyhrála sněmovní volby a sestavila svoji menšinovou vládu. Zemana v roce 2001 vystřídal Vladimír Špidla, který dokázal o rok později dovést sociální demokracii k druhému volebnímu vítězství, po němž vytvořil koalici s KDU-ČSL a US-DEU.

Vladimíra Špidlu v červnu roku 2004 vystřídal v čele sociální demokracie Stanislav Gross. Dalším lídrem byl od dubna 2005 Jiří Paroubek, pod jehož vedením strana skončila druhá ve volbách v 2006 a po osmi letech se ocitla v opozici. V opozici skončila sociální demokracie i přes volební vítězství v roce 2010.

Vládní stranou se sociální demokracie opět stala po volbách v roce 2013, kdy sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL premiér Bohuslav Sobotka. V čele strany Bohuslav Sobotka skončil po více než sedmi letech loni v červnu 2017. Do říjnových voleb šla strana s místopředsedou strany Lubomírem Zaorálkem, který se stal jejím volebním lídrem. Sociální demokracie ve volbách výrazně oslabila, když získala v Poslanecké sněmovně 15 mandátů. Od mimořádného sjezdu, který se konal letos v únoru, stranu vede Jan Hamáček.

V současné době má sociální demokracie zhruba 19 tisíc členů.

Zdroj: ČSSD, iDNES.cz, ČTK

Blogy