31. srpna 2016
MŽP s ministrem Richardem Brabcem (ANO 2011) připravovalo novelu vodního zákona počítající s násobným zdražením čerpání podzemní vody. Slibovalo si vyšší příjmy do SFŽP a boj se suchem. Na vládní úrovni návrh odmítla ČSSD z obavy razantnějšího zdražování.
Nejprve je potřeba si uvědomit několik skutečností:
*Voda již nyní není levná – privátní vodárenské společnosti ji nijak levně neprodávají a její cenu zvýšil i růst DPH u vodného a stočného za pravicových vlád z 5 na 15%. Spotřeba vody v domácnostech v Česku dlouhodobě klesá (přibližuje se 100 litrům na osobu, zatímco v druhé polovině minulého století to bylo i 300 litrů), což je možné přičíst jak motivační ceně, tak ekologické uvědomělosti řady domácností.
*Ministr nepřipravil zdražení vody s regulačním dopadem na její spotřebu. Sám vypočítává zdražení o 106 Kč na osobu/rok jako poměrně nevýrazné zdražení. Pro celé rodiny ale jde již o několik stokorun. Nízkopříjmové rodiny vodou přirozeně neplýtvají, ale častěji ji i přímo pijí. Naopak movitější majitelé například s vlastními bazény ale mohou dospět k přesvědčení, že za vodu platí dost, plýtvat s ní mohou a cena je od plýtvání nijak neodradí.
*Spotřebitel v domácnostech těžko ovlivňuje, jestli vodárny používají povrchové či podzemní zdroje vody. Má zájem na vodě kvalitní, ideálně z podzemních zdrojů. Zdražení podzemní vody by ale vodárny vedlo k většímu využívání povrchových zdrojů i mimo období sucha a tyto zdroje mají nižší kvalitu pro pití. V jiných obcích mají vodovod vázaný čistě na podzemní zdroje a větší využití povrchových zdrojů je jen teorie.
*Spotřebu vodovodní vody lze výrazně snížit, pokud nebude používána zbytečně jako užitková voda. Pro potřeby toalet, praní a zahrad se nabízí větší využití dešťové vody. Povrchová voda vyhovuje potřebám průmyslu a zemědělství – často ve vazbě na zásobní nádrže a nikoli na aktuální průtoky řek, které jsou v době sucha nižší podobně jako hladina podzemní vody.
Grémium Zvonečníku zdůrazňuje význam následujících řešení:
*Přednostně řešit smlouvy s vodárnami a děravé potrubí. Zásadní význam má údržba vodovodů, kde nestačí řešit jen havarijní situace.
*Podporovat využívání užitkové vody jako užitkové, nikoli povrchových zdrojů do vodovodů s žádoucí maximální kvalitou vody (k pití). S využitím prostředků EU jde o využití dešťové vody ve veřejných budovách, podporu inovací v průmyslu a zemědělství k využívání užitkové vody a snížení její spotřeby, v zemědělství konkrétně rozšíření kapénkových závlah atd. S využitím prostředků z multiplikačního efektu investic lze podporovat i využívání dešťové vody v domácnostech.
*Nevýhodnější tarify pro domácnosti s velkou spotřebou a pravidla pro omezení větší spotřeby vody v době sucha.
*Stanovení limitů hladiny spodní vody u vodních zdrojů, které mohou být nadměrným čerpáním dlouhodobě postiženy. Řešení záložních zdrojů, dochází-li k jejich ohrožení a jsou vyčerpána jiná řešení na straně spotřeby.
Zdroj: Zvonecnik.cz
