P. Poc: obavám zemědělců o jejich výnosy nasloucháme

7. ledna 2019

Jak by pěstitelé potenciálně mohli pěstovat brambory za omezeného používání množství chemických látek, ale zároveň s tím, že to nebude mít výrazné dopady na výši produkce brambor?

Zemědělství nebylo nikdy tak intenzivní jako dnes. Hnojiva, zavlažování, vyšlechtěné odrůdy a pesticidy umožňují produkci, která byla ještě před padesáti lety nepředstavitelná. Bohužel má takové hospodaření katastrofální dopady na přírodu a tím i na samotné zemědělství. Pesticidy nebo jejich metabolity jsou v půdě, v prachu v ovzduší, v podzemní i pitné vodě. V půdě chybí organický materiál, půdní ekosystém je poškozený co do skladby i funkce. Počty hmyzu klesly za posledních 25 let o 3/4, v návaznosti na to počty ptáků za posledních 15 let o 1/3.

Je třeba si konečně přiznat, že současný způsob hospodaření je dlouhodobě neudržitelný, a že hektarové výnosy plodin se nevyhnutelně sníží. Jestli to bude dobrovolně, bude to řízený proces, který nemusí mít v konečném důsledku negativní důsledky ani pro zemědělce ani pro spotřebitele. Pokud k tomu dojde v důsledku kolapsu ekosystému, bude to mnohem horší pro celou společnost.

Některá opatření nemusí mít na hektarovou výnosnost vůbec vliv. Pokud nahradíme chemickou desikaci a hubení plevele termickou, vyjde to podle Ústavu zemědělských a potravinářských informací dokonce levněji než použití chemikálií.

Omezování používání chemických pesticidů lze docílit i bezpečnějšími biologickými alternativami. V Evropském parlamentu jsem prosadil rezoluci, která požaduje zjednodušit povolování, registraci a monitorování používání biologických pesticidů. Evropská komise by měla přijít s legislativním návrhem na zlepšení přístupu k nízkorizikovým přípravkům, což dá i bramborářům do ruky nové nástroje.

Snížit používání pesticidů lze také střídáním brambor s plodinami, které potlačují plevel, omezují choroby nebo šíření škůdců, a které umožňují obnovu půdy. Brambory se do určité míry dokáží s plevelem či škůdci vypořádat samy. Tyto jejich přirozené schopnosti však omezuje sucho nebo úbytek živin v půdě. Obojí je ale důsledkem našeho přístupu k životnímu prostředí a necitlivých postupů dnešní produkce. Musíme z tohoto začarovaného kruhu najít cestu ven, než se celý systém zhroutí. Jednou z cest je i ukončení pěstování plodin pro biopaliva a pěstování potravinových plodin na větších výměrách s menší intenzitou.

Je toto téma související s negativním dopadem omezení pesticidů na brambory také předmětem debaty na evropské úrovni (v Evropském parlamentu)? Je například nějaká země, která by toto téma otevřela v souvislosti se svou produkcí brambor?

Jistě, vždyť jde o potraviny. Kromě nedostatku vody není podle mě důležitější téma. Veškerá evropská legislativa je podložena rozsáhlými studiemi, v rámci regulace pesticidů je zkoumán i dopad na produkci zemědělských plodin. Ovšem nezaznamenal jsem, že by nějaká členská země otevřela konkrétně otázku dopadu omezení pesticidů na produkci brambor. Konkrétní obavy byly spíš u vysoce profitních plodin, jako je řepka, kukuřice nebo cukrová řepa. Obávám se ale, že v žádném z těchto případů nejde primárně o potravinářské využití. V zemědělství jde taky bohužel primárně o maximalizaci zisků bez ohledu na následky. Buď s tím skončíme sami, nebo nás takový přístup smete.

Blogy