Ministr Pospíšil by měl přestat předstírat, že neexistuje

27. května 2011

Považuji za neúnosné, aby se ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nadále alibisticky vyhýbal řešení odvolání či neodvolání pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly. Právě jeho osoba dlouhodobě přispívá k tomu, že pražské vrchní státní zastupitelství začíná připomínat spíše vrchní státní „zametačství“, které není schopno či ochotno vyšetřovat závažné korupční kauzy.

Nová stínová vláda

Fascinuje mne dosavadní chování pana ministra Pospíšila, který přestože z haagského Eurojustu přivedl Pavla Zemana, kterému zřejmě věří, nadále ignoruje žádost tohoto nového nejvyššího státního zástupce na odvolání Vlastimila Rampuly. Ministr Pospíšil tak na samém začátku nelehké mise Pavla Zemana, jehož cílem je očistit nejvyšší státní zastupitelství v očích veřejnosti, tuto práci nesmírně komplikuje. Zemanův návrh na odvolání člověka, kterému nevěří, je totiž těžištěm celého dalšího konání v otázce, jak bude státn&ia cute; zastupitelství fungovat.

Ministr Pospíšil ignoroval zákonnou povinnost rozhodnout o odvolání či neodvolání pana Rampuly, kdy na tento úkon má ze zákona 60 dní. Jeho dosavadní argumenty považuji za vrchol alibismu a výmluv. Chápu to tak, že pan ministr vede v současné době bitvu za udržení dvou hlavních osob, Vlastimila Rampuly a Libora Grygárka, na vrchním státním zastupitelství v Praze. A tuto bitvu ministr Pospíšil evidentně nechce prohrát. Je jen otázkou, zda tak činí z vlastní vůle, anebo na příkaz plzeňského kmotra Romana Jurečky, o kterém se na ministerstvu spravedlnosti hovoří jako o muži v pozadí.

Vyzývám ministra Pospíšila, aby se v této kauze přestal chovat tak, jakoby ministrem spravedlnosti nebyl, a vyhověl návrhu Pavla Zemana na odvolání Vlastimila Rampuly.

 

Marie Benešová, mluvčí ČSSD pro boj s korupcí

Blogy