26. srpna 2016
Přečtěte si výběr článků které se věnovaly sporu ČSSD a ANO na téma zastropování odchodu do důchodu.
KDY DO DŮCHODU?
VLÁDA DNES ROZHODUJE, ZDA TAKZVANĚ ZASTROPUJE VĚK PRO ODCHOD DO DŮCHODU. VE HŘE JSOU DVĚ VARIANTY: 65 A 67 LET, MINISTR FINANCÍ ANDREJ BABIŠ ODMÍTÁ OBĚ A CHCE ZACHOVAT NYNĚJŠÍ STAV BEZ „STROPŮ".
BABIŠ PROTI MARKSOVÉ
Dvě navrhované hranice věku pro odchod do důchodu mají nahradit současný stav – odchází se 63 letech, penzijní věk má postupně růst o několik měsíců ročně bez horního limitu. Vláda má na stole materiály, které ukazují, jaký vliv na státní finance bude mít varianta se stropem 65 let a druhá pro věk 67 let.
„Já prosazuji hranici 65 let. Taková je ve většině evropských zemí a zároveň ji považuji za reálnou," řekla ministryně Michaela Marksová (ČSSD).
Ministr financí Andrej Babiš však říká, že takový návrh nemůže do konce volebního období projít.
„To je populistické plácnutí do vody paní ministryně Marksové. I kdyby to prošlo, tak to nastane až v roce 2032, do té doby se tu vystřídá pět vlád," řekl Babiš s tím, že bude prosazovat zachování stávajícího systému.
CO ZBYLO PO DRUHÉM PILÍŘI
Druhý důchodový pilíř, který zavedla vláda Petra Nečase (ODS) v roce 2013, využilo zhruba 83 tisíc lidí. Ti si díky němu přesměrovali tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření.
Ukončení II. pilíře schválila Sobotkova vláda vloni v červenci. Ministr financí Andrej Babiš se jeho zrušení snažil zvrátit. Posléze prohlásil, že by druhý pilíř vůbec nebyl potřeba, kdyby předchozí vláda dokázala provést důchodovou reformu.
CHYSTÁ SE DALŠÍ REFORMA
V současné době mohou lidé peníze naspořené ve druhém pilíři převádět do takzvaného třetího pilíře. Vláda chce také odchody do důchodu každých pět let přehodnocovat na základě demografického vývoje.
Ministr financí Andrej Babiš uvedl, že hodlá do konce volebního období předložit vlastní návrh důchodové reformy. „Nyní nemá cenu nic navrhovat," uvedl.
Zdroj: Hospodářské noviny, 24.8.2016
Vláda se na věku pro odchod do důchodu neshodne. Návrh Marksové je populistický, tvrdí Babiš
• Podle ministra financí Andreje Babiše se současná koalice na návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, který řeší věk odchodu lidí do důchodu, neshodne.
• „Je to populistický návrh z dílny paní Marksové, která navrhuje něco, co nastane až v roce 2030, a to tady bude ještě pět šest vlád,“ prohlásil Babiš.
• Naopak premiér Bohuslav Sobotka považuje stanovení maximálního věku odchodu do důchodu za rozumné.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová prosazuje nižší hranici, vychází z předpokládané doby dožití. Návrh počítá se zavedením pětiletého cyklu předkládání zprávy o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj.
„Je to populistický návrh z dílny paní Marksové, která navrhuje něco, co nastane až v roce 2030, a to tady bude ještě pět šest vlád. Takže je to návrh o ničem. Systém, který dnes máme, kdy se posouvá věk podle průměrného věku života, je v pořádku. Já myslím, že je to bezpředmětná debata, protože si myslím, že za naší koaliční vlády k dohodě nedojde. Je to zbytečná debata pro mě,“ uvedl Babiš.
Sobotka upozornil, že pro odchod do důchodu není stanoven pevný limit a pro každou další nastupující generaci se vždy o několik měsíců věk pro odchod do důchodu zvyšuje. „Všichni víme, že v naprosté většině profesí lidé nemohou pracovat do 70 let. Je velký problém se zaměstnáváním lidí starších 50, 55 let. Je velmi obtížné, aby si lidé udrželi zaměstnání až do tak vysokého věku pro odchod do důchodu,“ uvedl.
Zdroj: HN 23.8.2016
Klamete občany
„Současné nastavení důchodového systému je transparentní a důchodový věk posouvá podle rostoucí střední délky života,“ kritizovali Babišovi lidé v připomínkovém řízení Marksovou. V její novele jde podle nich o klamání občanů vytvořenou iluzí zastropování věkové hranice, k níž by však nemělo nikdy dojít, neboť před jejím dosažením by měla být revizním mechanismem posunuta. „Pro nynější mladší generace tak může být zastropování spíše matoucí a zvyšující nejistotu než stabilizaci vzhledem k jejich očekáváním,“ míní úředníci ministerstva financí.
Zdroj: Týden 16.7.2016
Sociální ministryně Marksová narazila na Babiše ve sporu o 2 roky důchodu
Věk odchodu do důchodu se stal dalším sporným tématem mezi ČSSD a hnutím ANO. Ministryně Marksová narazila na ministra Babiše kvůli 2 rokům odchodu do penze. Marksová chce „zastropovat“ odchod do důchodu dosažením věku 65 let. Babiš navrhuje, aby se do důchodu odcházelo až v 67 letech. V současné době neexistuje pevná věková hranice pro odchod do důchodu. Vláda sice schválila věcný záměr zákona, který počítá se zastropováním věku odchodu do důchodu. Uložila však propočítat jak variantu 65 let, tak možnost odchodu ve věku 67 let. Rozhodnout se pro finální variantu chce vláda do konce června letošního roku.
Věcný záměr zákona, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí Michaely Marksové, by se měl týkat všech obyvatel, kteří se narodili po roce 1971. Podle ministerstva práce by se měl věk odchodu do penze stanovit na 65 let, ale tato hranice by se měla každých pět let přehodnocovat na základě prognózy o demografickém vývoji. Odchod do penze v nekonečnu. Platná zákonná úprava dnes nestanovuje horní hranici věku odchodu do důchodu. Například muž narozený 21. března roku 1971 by dle platné úpravy mohl do penze odejít nejdříve v den dožití svých 66 let. Muž narozený dne 21. března 2016 má nárok odejít do penze nejdříve až dne 21. září 2089, tedy ve věku 73 let a 6 měsíců. Růst důchodového věku se každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Babišových 67 let je nepodložených. Ministerstvo práce ve prospěch „svého“ stropu 65 let argumentuje průměrným věkem dožití s tím, že každý člověk by měl v důchodu strávit čtvrtinu svého života. Marksová uvedla, že Babišův návrh na 67 let považuje za nepodložený. Ministr financí Andrej Babiš prohlásil, že u hlavního mandatorního výdaje rozpočtu, jakým jsou starobní penze, je potřeba být odpovědný. „Je to politická záležitost, i když to nastane de facto až za 14 let, neznamená to, že bychom neměli být rozpočtově odpovědní,“ zdůraznil.
Zdroj: 21.3.2016 Svobodný monitor
