J. Hamáček: Rok 1968 ukázal hrdiny i zbabělce

Dnes si připomínáme hrdinství neozbrojených občanů tváří v tvář po zuby ozbrojené okupační armádě. Připomínáme si, že svoboda není samozřejmá, těžko se získává a snadno a rychle se může ztratit. Události roku 1968 ukázaly to nejlepší, co v lidech je. Bohužel však ukázaly i slabost a zbabělost tehdejších politických lídrů. Až na výjimky, jako například František Kriegel, se rychle vzdali či rovnou zradili. Následně se mnoho z nich aktivně zapojilo do potlačování vůle národa k odporu.

Srpen 1968 je tedy obhajobou hrdinství a odvahy. Ale také obžalobou zrady a zbabělosti. Neměli bychom zapomínat ani na jedno. Téměř půl století staré události jsou jedním z mnoha důkazů, že obraz Čechů coby národa, který se nikdy nebrání a vždy se přizpůsobí, je mylný. Rok 1968 se stal národní tragédií také proto, že jsme neměli spojence. Dnes je máme. Tak si toho važme a snažme se udržet si je. Severoatlantická aliance a Evropská unie jsou těmi nejlepšími zárukami svobody, bezpečí a míru, jaké jsme kdy měli. A jaké v nestálém a nebezpečném světě asi vůbec můžeme mít.

Máme v těchto institucích na co navazovat. Mimo jiné právě na hrdinství lidí ze srpna 1968. Jejich činy nepřinesly sice v té chvíli vítězství, svobodu a demokracii, ale nebudou nikdy zapomenuty. Symbolizují svobodnou vůli a odvahu. Inspirují naše činy a oslovují to lepší v nás. Jsou ukázkou individuální oběti ve prospěch společenství.

Je na nás, abychom tento odkaz hrdinů z roku 1968 nezrazovali a nezradili.

Ano, svoboda není vůbec samozřejmá. Je třeba ji bránit. Do područí se upadá snadno a někdy si lidé ani nevšimnou, že o svobodu přicházejí či se jí sami zbavují. Když pak o ni později chtějí bojovat – jako v roce 1968 po dvaceti letech totality –, může to být naopak velmi těžké.


Text vyšel 21.08.2017 v Lidových novinách (strana 11 – Názory)

Blogy