Hejtman M. Netolický: Králicko nebude otloukánkem. Končí fáze nejistoty a obav

23. února 2016

Zřízení pobytového zařízení pro žadatele o azyl bylo tématem, které v uplynulých měsících rozdělovalo občany Králík na dva tábory. Azylový dům měl být umístěn v budově po zrušeném výchovném ústavu. Od začátku byl proti kromě velké části místních i hejtman Pardubického kraje MARTIN NETOLICKÝ, který nyní odmítá i obavy, že by se vyhraná bitva mohla Králíkům vrátit. „Nyní se můžeme dále soustředit na projekty, které nás čekají,“ říká Martin Netolický v rozhovoru.

Pane hejtmane, od počátku jste byl proti vzniku azylového centra v Králíkách. Proč?

Mám dva hlavní důvody. Nevěřím, že by zde integrace azylantů mohla proběhnout úspěšně. Tím druhým důvodem je ohrožení ekonomického rozvoje Králicka. V posledních sedmi letech je Králicko jednou z našich priorit v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Cestovní ruch a s tím spojené služby pro návštěvníky a rekreanty jsou šancí, jak tomuto atraktivnímu regionu, který se doposud vyrovnává s porevolučním úpadkem průmyslu, dát stabilní pracovní příležitosti během celého roku. Cestovní ruch je však bohužel pověstný svou citlivostí na negativní informace. Obávám se, že v případě otevření uprchlického centra by mohl polevit zájem turistů a jen těžko bychom sem lákali nové návštěvníky. Znehodnotila by se tak spousta veřejných, krajských, ale i soukromých investic do zlepšení života a podnikání na Králicku.

 

Jakými argumenty jste přesvědčil premiéra a ministra vnitra?

Vedle už zmíněných investic a mnohaleté společné práce na ekonomickém znovuoživení a zatraktivnění Králicka jsem argumentoval i nevhodnými podmínkami pro úspěšné začlenění azylantů do společnosti. Integrace nemůže probíhat v malém městě se třemi tisíci obyvateli v blízkosti polských hranic, přičemž celý region Králicka čítá přibližně patnáct tisíc lidí. Podle mě musí být integrace uskutečňována ve větších městech, kde již existuje různorodá etnická skladba obyvatelstva, což i pro ně samotné představuje snazší začlenění do společnosti. Králicko samo potřebuje systematickou pozornost, investice do kvality veřejných služeb a maximum projektů, které celoročně přitáhnou nejen tuzemské návštěvníky, ale i cizince. Králicko si nemůže dovolit náklady na azylové centrum. Všechny tyto argumenty jsme poctivě dva měsíce na všech jednáních s představiteli státu, v čele s premiérem Sobotkou a ministrem vnitra Chovancem, diskutovali, načež jsme dosáhli zastavení příprav a nakonec i odstoupení od původního plánu. Jsem přesvědčený, že rozhodnutím ministerstva vnitra ustoupit od záměru definitivně končí fáze nejistoty, obav a vášnivých diskuzí. Nyní se můžeme dále soustředit na projekty, které nás čekají.

 

Nebude teď Králicko otloukánkem, když řeklo azylovému centru ne?

Rozhodně ne. Vedle krajských investic typu modernizace silnice v úseku Králíky – Červený Potok a silnice z Pastvin do Mladkova už pracujeme na projektování modernizace silnic z Mladkova do Jablonného a z Boříkovic do Červené Vody. Byla také dokončena sanace skládky v Dolní Lipce, první fáze zateplení budov na Středním odborném učilišti opravárenském v Králíkách, ale také úpravy na hraničním přechodu Mladkov – Petrovičky/Kamienczyk. I díky příspěvku Pardubického kraje byla v Červené Vodě pořízena sedačková lanovka na sjezdovce Heroltická. Nového pláště a oken se dočká administrativní budova, hala dílen a tělocvična na Středním odborném učilišti v Králíkách. Dělostřelecká tvrz Bouda, která je v majetku Pardubického kraje, bude elektrifikována. To vše by mělo pomoci zlepšit kvalitu života pro místní, přilákat turisty, udržet je v našem regionu více dnů a tím zajistit lepší výdělek pro místní obyvatele.

 

Co bude dál s opuštěným objektem po zrušeném ústavu?

Lze ho využít jinak a daleko prospěšněji pro celou oblast. Nabízí se vybudování startovacích bytů pro mladé rodiny s dětmi nebo využití areálu pro sociální byty či klasické nájemní bydlení. Možností je vzhledem k dobrému umístění areálu v centru města více a už se začínají konkrétně řešit.

 

Zdroj: Deník

Blogy