Další rozhovor je s novým statutárním místopředsedou Igorem Bruzlem

20. prosince 2021

Svoji pracovní dráhu jste začínal jako sportovní redaktor, to není politice moc blízky obor. Co chcete prosadit ve vedení strany? Jaké jsou vaše osobní vize a představy? A neříkáte si občas, že sport byl brnkačka? 

To ukáže čas. Já přináším zkušenosti z komunální politiky, trošku zemitější pohled na věc. Necítím se být vizionářem a idealistou, ale spíše praktikem, co se nebojí mluvit s lidmi. Tam bych chtěl směřovat i své aktivity ve vedení. Podrobnější rozdělení kompetencí nás teprve v nejbližších dnech čeká, ovšem žádné výzvy se nebojím, přestože jsem na rozdíl od svých kolegů nebyl nikdy ani členem grémia nebo předsednictva ČSSD. Vím, že se budu muset hodně naučit, ale s tím jsem do toho i šel. Ono vlastně nakonec i to sportovní prostředí má s politikou docela dost společného.

Jak chcete získat zpátky ztracené voliče?

Nechtěl bych zpátky jenom ztracené voliče, ale rád bych oslovoval i nové. Třeba mladé lidi. Nebude to snadné, ale musíme se o to pokusit. Myslím si, že vzájemná komunikace je správnou cestou. ČSSD pár minulých let jen přemítala, jakou skupinu voličů vlastně oslovovat, ale přitom vůbec nenaslouchala, co lidi potřebují. Mluvil jsem o tom také v nominačním projevu. My se upírali k vnitřním žabomyším sporům o věci, které lidi zvenčí vůbec nezajímaly. Jsme politická strana, která má dělat politiku, jenže zároveň jsme tu hlavně pro lidi. Na to jsme nějak, kromě některých výjimek, zapomínali. Takže cílem je naslouchat a řešit potíže, které lidé fakt prožívají. Teď to je třeba energetická krize, jež bude mít na jejich život obrovský dopad. Musíme ven z bubliny, do které vedení strany zabředlo.

Co můžete nabídnout voličům oproti stranám, ke kterým odešli původní sociálnědemokratičtí voliči (ANO, SPD, Piráti…)? V čem je, nebo by měla být, ČSSD jiná, pro voliče opět lepší alternativa.

Neměli bychom být postaveni na moci jednoho člověka, jak je to jinde. Myslím si, že doba, kdy v čele stojí šéf křičící, hrozící, bouchající pěstí do stolu, už skončila. Stačí se podívat na výsledek posledních voleb, které nebyly o pravici a levici, ale o premiéru Babišovi. A většina země si řekla, že už takového politického stylu, plného osočování a zastrašování, má dost. Věřím tomu. Je evidentní, že se na nás hrne těžká doba, kdy bude nutné řešit složité problémy. To jeden člověk, který hodlá ve straně řídit všechno, nemá šanci zvládnout. Bude potřeba nasazení týmů, které jsou schopny společně pracovat, respektovat se, umějí přijmout i jiný názor, nepodkopávají si nohy. My ho teď v čele ČSSD máme.

Proč nasazujete svou energii za stranu, kterou většina politologů považuje za mrtvou?

Dovolím si použít citát pana senátora Žaloudíka, který prohlásil, že zůstane už navždycky sociálním demokratem ze dvou důvodů: za prvé není diktátor, ale demokrat, a není ani asociál. Zastávám názor, že levicovou sociální demokracii zase budou lidé potřebovat. Možná to tolik neplatilo před pár měsíci a lety, kdy se opravdu evropská, a především česká společnost, měly nevýslovně dobře. Rostly platy, všeho byl nadbytek, nahoru šla cena nemovitostí, nad stavbou rodinného domku přemýšlely i rodiny, které by si to dříve nemohly dovolit. Jenže – bez přehnaného strašení – jsme na pokraji hluboké krize, jež se dotkne životů řady lidí. Nebudeme muset horečně hledat, kdo nás opravdu potřebuje, staneme se záchytným bodem pro spousty normálních, hrdých, pracujících Čechů, jejichž zájmy budeme hájit. Ale to jen za předpokladu, že nebudeme řešit sami sebe, ale fakt se budeme věnovat naslouchání a plnění potřeb většiny společnosti. Tak jako jsme třeba my, komunální politici, na to už léta zvyklí.

Kdo je nyní volič, kterého chcete oslovit?

Každý člověk, který chce vést slušný život. Pokud mu to okolnosti a zdraví dovolí, tak má zaměstnání, věnuje se rodině, chce smysluplně trávit volný čas. Jsme tu samozřejmě i pro lidi, kteří se dostali na scestí a mají právo dostat druhou šanci, ale nikoliv pak ještě pátou, sedmou, desátou… Jsme tu pro lidi, kteří znají svá práva, ale zároveň ctí i povinnosti. Jsme tu pro mladé lidi, abychom se postarali o jejich bydlení, potřeby v oblasti školství či zdravotnictví. Jsme tu pro seniory, kteří za ta léta dřiny mají právo na slušný život v důstojných podmínkách, ať už doma nebo v dostupných zařízeních. Jsme tu pochopitelně také pro lidi, ke kterým osud nebyl nakloněn, a potřebují pomoct. Nevybíráme si, měli bychom tady v některé z fází jeho života být pro každého, kdo nás potřebuje.

Co byste vzkázal členům sociální demokracie, kteří v uplynulých měsících stranu opustili, proč by se nyní měli vrátit, v čem bude vaše vedení jiné?

Pokud jste odešli jen proto, že jste už měli dost toho, jak byla strana vedena a čím se zabývala, pojďte nám dát šanci a zvažte svůj návrat. Strana takhle ztratila spoustu schopných lidí, kteří už neměli chuť bojovat s těmi méně schopnými, ale dobře situovanými. Slibujeme, že teď budete daleko víc slyšet.

Jaký je vaše nejlepší/nejsilnější vzpomínka na členství v ČSSD? Co vám ČSSD dala a co naopak vzala? 

Každé naše vítězství v komunálních volbách v Bohumíně, kdy jsme vždy získali přes 55 % hlasů voličů. To jsou nádherné emoce, které prožijete s těmi, co si společně s vámi tu kampaň odpracovali. A o to je to sladší, že vám dávají důvěru lidé ve městě, které je pro vás absolutně srdcovou záležitostí. ČSSD mi dala i spoustu nových přátel, ne jenom politických, ale i lidských, dala mi možnost poznat lidi jako Petra Víchu, Tomáše Petříčka, Michala Šmardu a celou řadu dalších. Lidí, od kterých se mám pořád co učit. Vzala mi asi i dost času, o který ochuzuji svou rodinu, ale partnerka Lucka i syn Patrik respektují to, co dělám, fandí mi a já jim za to moc děkuju!

Co vás v uplynulých měsících nejvíce rozčílilo a proč?

Už na sjezdu jsem říkal, že se nebudu vracet k tomu, co ve straně bylo špatně. To nemá cenu. My se musíme dívat dopředu. Kdybychom se pitvali v minulosti, tak nás to nikam neposune. A v osobním životě? V posledních týdnech jsem toho měl na sobě docela dost a už jsem si všiml, že občas jsem – byť naštěstí jen vnitřně – reagoval podrážděněji na situace, které by mě jindy nevyvedly z míry. Mé okolí mě snad vnímá jako pokorného pohodáře, a doufám, že ani nová stranická výzva to nezmění.

Co vám naopak udělalo v nedávné době největší radost (kromě zvolení do vedení ČSSD)?

Radost mi dělá, že se v Bohumíně chystáme na komunální volby pod hlavičkou ČSSD. Kdyby sjezd nedopadl, asi bychom hledali jinou alternativu, sdružení s nějakým hnutím, těžko říct. Teď jsem fakt šťastný, že to nemusíme řešit. Radost mi dělá také rodina a syn, a koneckonců pořád ještě, byť už na hraně, stíhám trénovat mladé florbalisty v Bohumíně. Je to tým, který začal později než konkurenti, a prvních čtyřicet zápasů v lize prohrál. Až v další sezóně jsme pak začali tu a tam vyhrávat, a po skoro čtyřech letech jsme v situaci, že se nebojíme nikoho, ale ti silní se bojí nás. Všechny děti i rodiče nám věřili i v době, kdy jsme byli za otloukánky. Možná tam vidím i trošku paralelu se současnou ČSSD. K cestě za medailemi jsme se nepročekali ani neprohádali, museli jsme tvrdě pracovat, a nakonec jsme překonali i ty počáteční tréninkové hendikepy. Ale za tvrdou dřinu ta odměna přišla.

Jak byste popsal rok 2021 jednou větou?

Nastal bod zlomu. V řadě věcí v dobrém – a byť nechci nikoho strašit – tak bohužel asi i ve zlém.

Jak zajistit, aby se snížil dluh ČSSD?

Snížení dluhu ČSSD považuji za jasnou prioritu. V Bohumíně jsme zvyklí chovat se k financím velice odpovědně a pohled na navyšování dluhů naší strany nabádá, aby se stejným směrem v budoucnu ubírala i finanční politika Lidového domu. Řídím se heslem, že dalších deset polepených autobusů ve volební kampani žádné procenta nepřinese, pokud se neřídíte tím, co lidé opravdu potřebují… Michal Šmarda představil náš plán, jak likvidovat zadlužení. Je třeba snížit dluhovou službu, náklady strany na externí služby, racionalizovat organizační strukturu a hlavně upřít snahu na to, abychom efektivně využívali nemovitosti k pronájmu. Dostala se do černých čísel hradecká Střelnice, musí to jít i jinde.

Jakým způsobem byste zapojil do činnosti ČSSD všechny členy a sympatizanty? (Mladé soc. demokraty jako představitele nastupující vlny socdem?)

Už jsem to zmiňoval mnohokrát. Jiný způsob než vzájemná komunikace neexistuje. Je třeba obnovit i práci odborného zázemí, ale ti lidé budou chtít pracovat jen tehdy, pokud zjistí, že se s výsledky jejich činnosti něco děje. Že prostě nechystají materiály „do šuplíku“. Nebojím se, že bychom neměli aktivní členy. Už teď se řada z nich hlásí do práce a je to super zjištění. No, a mladí jsou naší budoucností. Mají zajímavé nápady, na druhou stranu z vlastní zkušenosti moc dobře vím, že ideály a realita jsou od sebe často na hony vzdáleny. I proto chceme na jednání grémia pravidelně zvát jejich zástupce, aby i mladí sociální demokraté vnímali, že jsou v rámci naší partaje slyšet.

Jak dlouho jste členem ČSSD a proč zrovna ČSSD?

Do strany jsem vstoupil v roce 2008. Asi to bylo logické, moji rodiče sociální demokracii volili od jejího polistopadového návratu na politickou scénu. Přiznávám, že jsem o dráze politika v minulosti ani na okamžik neuvažoval, pro mě byla životním snem práce ve sportovní oblasti. Od toho se pak odvíjela i organizace různých sportovních akcí ve městě, a to už byl jen krůček od vstupu do komunální politiky. Měl jsem chuť ovlivňovat dění v Bohumíně. Pak jsem dostal možnost pracovat v radě města, později se posunul do pozice místostarosty, a to člověk zjistí, že potřebuje i tu „velkou“ politiku k realizaci plánů a cílů. A proč zrovna ČSSD? Protože je to strana normálních lidí, nikoliv elit. Moje maminka byla kadeřnice, táta zámečník, nebyli jsme žádná privilegovaná rodina s majetky a vlivnými styky. Takže bylo jasné, ke komu mě to logicky táhlo nejblíže.

Jaký je Váš názor na Green Deal?

Životní prostředí mi není vůbec lhostejné! Ostatně pocházím z regionu, kde kvalita ovzduší hlavně v zimě ovlivňuje nás všechny. Na druhou stranu se považuji za pragmatika, a určitě v tomto ohledu budeme obtížněji hledat shodu třeba s Tomášem Petříčkem. Bohužel v našem regionu, kam řadím i pohraničí Polska, teď platí, že ekologické myšlenky každé rodiny slábnou v přímé úměře s rostoucími náklady na její život. Je jasné, že budoucnost musí být zelenější, jen se obávám, aby Evropa díky všem omezením a opatřením neztratila konkurenceschopnost, třeba vůči Číně či Rusku. Jsem zastáncem rozvoje jádra, protože ekologičtěji energii prostě nevyrobíme. Celkově jsem pak v názoru na Green Deal spíše zdrženlivý, příklady z praxe mi jasně ukazují, že ne vše funguje, jak se to tváří v prognóze.

Jak budete trávit Vánoce a jaká je vaše nejoblíbenější vánoční pohádka/film?

Celý podzim a následně i závěr roku byly letos mimořádně hektické. Chci hlavně odpočívat s rodinou a přáteli, protože se považuji za velmi společenského člověka. Setkávání se s lidmi je pro mě forma odpočinku. Přiznám se ale, že nejsem moc pohádkový. Určitě se kouknu v televizi na Pretty Woman nebo Tři oříšky pro Popelku, ale jak je to u nás doma obvyklé, většinou – k obrovské a čiré „radosti“ mé přítelkyně – v televizi běží skoro stále sportovní přenosy. Přes Vánoce běží anglická fotbalová Premier League, světový šampionát v šipkách, takže já mám o televizní náplni docela jasno.

Dáváte si nějaká novoroční předsevzetí? Jaká by bylo/a vaše předsevzetí týkající se sociální demokracie?

Nedávám. Zkoušel jsem to, ale dopadlo to špatně. Stresu je v životě dost, tak si nepřidělávám ještě další jen proto, že vyměníme kalendáře. Měl bych pracovat na redukci své váhy, ale to musí začít zodpovědně člověk sám, žádná předsevzetí to za něj nezařídí. A v sociální demokracii? Mám pocit, že poslední měsíce náš tým ukázal obrovský entuziasmus a snahu stranu změnit, a já bych byl rád, pokud by nás to ani v dalším roce neopustilo. To by mohlo být takové naše předsevzetí.

zdroj: tiskové oddělení ČSSD

Blogy