B. Sobotka: Nechceme novou železnou oponu

7. června 2014

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyostřil do té doby stabilizované, a dokonce pozitivně se rozvíjející vztahy mezi Evropskou unií a NATO na jedné straně a Ruskem na straně druhé.

Je zřejmé, že agresivní postup Ruska vůči Ukrajině, a zejména anexe Krymu vyžadují důrazně nesouhlasnou reakci mezinárodního společenství. Česká vláda v této věci zaujala jasné stanovisko a pečlivě koordinuje své postoje s ostatními zeměmi EU tak, aby Evropská unie mluvila k situaci na Ukrajině pokud možno jedním hlasem. Česká sociální demokracie je přesvědčena o tom, že správnou odpovědí na ukrajinskou krizi není návrat ke studené válce a spouštění nové železné opony mezi Evropskou unií a Ruskem. Budoucnost vzájemných vztahů dlouhodobě nevyřeší ani posilování vojenské přítomnosti NATO na východních hranicích EU. 

Ekonomická a sociální krize na Ukrajině a střetávání dvou integračních uskupení (EU a Euroasijské unie vedené Ruskem) nemají vojenské, ale pouze diplomatické a politické řešení. Ukrajina má plné právo na respektování a udržení územní integrity a rovněž na to, aby o své budoucnosti rozhodla sama. Její národnostní složení a hospodářská situace však objektivně vylučují, aby se země skutečně stabilizovala bez navázání dialogu mezi novou ukrajinskou vládou a Ruskem. 

EU může v mnohém Ukrajině velmi dobře pomoci, všechny její vnitřní problémy ale vyřešit nedokáže. Pohled sociální demokracie je od počátku stále stejný, jsme přesvědčeni o tom, že krize na Ukrajině rozhodně nemá vojenské řešení. Jediná, byť nesmírně obtížná cesta je v politické dohodě. 

ČSSD odmítla zavádění plošných hospodářských sankcí vůči Rusku, tak jak k tomu vyzývali tady u nás doma zejména představitelé TOP 09 a ODS. 

Na sankce by totiž ve skutečnosti doplatili nezaměstnaností a poklesem životní úrovně obyčejní lidé na obou stranách takového ekonomického konfliktu. Naše podniky už jednou východní trhy opustily. Stalo se tak z ideologických a transformačních důvodů v devadesátých letech. Místo po našich firmách obratem a bez politických skrupulí zaplnili podnikatelé z Německa, Nizozemska nebo třeba Francie. 

České podniky se pak na ruské trhy dalších deset let složitě a pracně vracely. A poté, kdy se nám to konečně povedlo, požadují někteří čeští pravicoví politici, abychom se z východních trhů v rámci sankcí opět stáhli. Je jasné, jak by to dopadlo. 

Naše výrobky a služby by velmi rychle nahradily dodávky z jiných (i spojeneckých západních) států. Navíc posilování politické a hospodářské izolace Ruska by uvnitř této země jen podporovalo další autoritářské a vůči EU či obecně Západu nepřátelské tendence. 

Takový postup by zkrátka v konečném důsledku nic dobrého České republice ani Evropě nepřinesl. 
Protiruská hysterie, šířící se v některých patrech naší společnosti, by nám neměla bránit ve schopnosti činit racionální rozhodnutí v bezpečnostní oblasti. ČSSD je přesvědčena o tom, že současná bezpečnostní situace naší země nevyžaduje přítomnost jednotek NATO. Naše země není nijak přímo ohrožena, žádnou takovou nabídku na umístění vojenských jednotek v ČR jsme nedostali a česká vláda ani nic takového po spojencích nepožaduje. 

Je smutné a také komické, že po umístění jednotek NATO u nás volají zejména ti politici, kteří se v Nečasově vládě zasadili o naprostou devastaci rozpočtu české armády. To je skutečný festival pokrytectví. 

Naše vláda se bude snažit o to, abychom snižování obranných výdajů zastavili a nemuseli se za stav naší armády před našimi spojenci stydět. Jsme přesvědčeni, že právě to je odpovědný přístup, který jako země potřebujeme. ČSSD nevolá po zvýšení přítomnosti jednotek NATO či USA v Evropě. Chápeme však, že Polsko či pobaltské státy, jež sousedí přímo s Ruskem či Ukrajinou, takový požadavek uplatňují jako viditelné potvrzení solidarity uvnitř NATO. 

Nejsou tu ale žádné signály o tom, že by se Rusko snad chystalo napadnout některý z členských států Severoatlantické aliance. Tedy i opatření NATO v reakci na ukrajinskou krizi by měla být přiměřená a neměla by se stát spouštěcím motorem další eskalace napětí. 

Zvolení nového ukrajinského prezidenta, jehož legitimitu nelze zpochybňovat, totiž poskytuje po týdnech ozbrojených konfliktů šanci na stabilizaci situace na Ukrajině a zastavení bojů, které přerůstají do nebezpečné občanské války. Nepochybně tomu může pomoci i diplomatická aktivita v souvislosti s návštěvou prezidenta Putina ve Francii. 

V této situaci, která nově nabízí velký prostor pro jednání s Rusy, nepokládáme za rozumné chřestit zbraněmi nebo novými sankcemi a rozvíjet úvahy o tom, že právě Rusko se má stát vedle mezinárodního terorismu v našich doktrínách novým trvalým nepřítelem EU a NATO. A tohle není zdaleka jen názor českých sociálních demokratů, ale také našich sociálnědemokratických přátel z Německa, Rakouska, Slovenska nebo třeba Francie. 

Je zvláštní, jak je ČSSD ze všech stran okřikována pokaždé, když uplatní v souvislosti s ukrajinskou krizí jiný názor, než je obecně mediálně prosazovaná podpora stupňování konfrontace. Ať už jde o naše odmítnutí plošných hospodářských sankcí vůči Rusku, nebo třeba zdrženlivý postoj vůči potřebě umístění jednotek NATO na českém území. 

A je příznačné, že přímé reakce občanů, které na tyto naše stanoviska dostáváme prostřednictvím SMS, e-mailů či dopisů, jsou naopak podpůrné a pozitivní. I to něco vypovídá o odtrženosti virtuální reality, která je často v souvislosti s krizí na Ukrajině vytvářena od toho, jak situaci ve skutečnosti vnímají čeští občané. 

Právě je chci ujistit o tom, že ČSSD bude i nadále postupovat ve vztahu k ukrajinské krizi uvážlivě, s výrazným ohledem jak na naše bezpečnostní, tak i na naše hospodářské národní zájmy, se snahou o koordinaci postojů všech zemí v rámci EU, bez konfrontační hysterie a bez podléhání propagandistické mašinérii z jedné či druhé strany. 

Zdroj: Právo, 7.6.2014

Blogy