Hodnoty, cíle a principy ČSSD

Sociální demokraté

Sociální demokracie je otevřenou levicovou stranou. Rozvíjí se jako společenství, jež zakládá svou politiku na humanitně-demokratickém úsilí o to, aby všichni lidé bez rozdílu mohli nalézt svou lidskou důstojnost ve svobodě.

V podmínkách vysoce rozvinuté průmyslové společnosti sociální demokracie usiluje demokratickou cestou o reformy v nejrůznějších oblastech života národní, nadnárodní i globální pospolitosti. Čelí různým rizikům a problémům a zároveň využívá příležitosti naší doby a vyvozuje z nich politické důsledky. Proto také podporuje ekologickou přestavbu Země, usiluje o rovnoprávnost pohlaví a ras, překonání nerovností mezi bohatým Severem a chudým Jihem a vyzývá k míru na základě kolektivní bezpečnosti a rovnoprávné spolupráce národů.

Sociální demokracie má své duchovní kořeny v antické demokratické filozofii, židovsko-křesťanské etice, v renesanci a reformaci, v humanistické a osvícenecké tradici, v deklaracích práv člověka a občana velkých revolucí 17. a 18. století, v evropském socialismu a v národních i mezinárodních zkušenostech dělnického hnutí a jeho stran.

Dnešní sociální demokracie již není klasickou dělnickou a třídní stranou, jejíž podobu určily podmínky nejranějšího stádia kapitalismu. Sociální demokracie je dnes ve všech zemích, kde působí, politickým průsečíkem starých i nových emancipačních hnutí a sil, pro které představují práce na společenských reformách hlavní smysl politiky. Patří k nim hnutí za svobodu a demokracii, hnutí za sociální spravedlnost, ekologická a mírová hnutí.

Mezinárodním fórem sdružujícím sociálně demokratické a socialistické strany z celého světa je Socialistická internacionála založená roku 1951. V souvislosti s evropským integračním procesem jsou dnes národní strany členských států Evropské unie sdruženy v Evropské straně sociálně demokratické (PES). Evropští sociální demokraté usilují o hlubokou politickou, sociální a kulturní integraci Evropy, v níž spatřují hlavní předpoklad uchování a rozvíjení evropského sociálního modelu založeného na prosperitě a sociální soudržnosti.

Česká strana sociálně demokratická

ČSSD je nejstarší českou politickou stranou a je nejvíce spjata s osudy moderních českých dějin. ČSSD byla založena 7. dubna 1878 na sjezdu v Praze-Břevnově.  Tomuto kroku předcházel poměrně složitý středoevropský vývoj (1862-1875 vznik německé sociální demokracie SPD, 1874 založení rakouské sociální demokracie SPÖ, počátkem 1878 vznik české sekce v moravském zemském vedení SPÖ). Podařilo se jí přežít první desetiletí, poznamenané policejními a justičními perzekucemi i úřední šikanou (mezi zakladatele patřili J. B. Pecka Strahovský, L. Zápotocký a zástupce celorakouské liberecké sociální demokracie Ferdinand Schwarz). Na přelomu 19. a 20. století postupně získala dominantní postavení mezi dělnictvem a podstatnou částí inteligence a živnostnictva.

Čeští sociální demokraté vybojovali pro české dělníky osmihodinovou pracovní dobu
a všem českým občanům všeobecné hlasovací právo.

Čeští sociální demokraté stáli v čele snah českého národa za jeho emancipaci od národnostního útlaku v tehdejším Rakousko-Uhersku. Po vyčerpání všech možností dosáhnout této emancipace v rámci rakousko-uherského mnohonárodnostního uspořádání rozhodli se po boku Tomáše Garrrigue Masaryka pro samostatné demokratické Československo. Čelní představitelé sociální demokracie František Soukup, Antonín Hampl a Vlastimil Tusar patřili k „mužům 28. října“, tedy k těm, kteří se o vznik samostatnosti nejvíce zasloužili.

Čeští a slovenští sociální demokraté patřili nejen k zakladatelům Československé republiky ale také k jejich budovatelům ve jménu Masarykovy koncepce humanitní demokracie. „Masaryk! Ne Lenin!“ bylo ústředním heslem sociálních demokratů při obraně republiky proti snahám komunistů znemožnit její demokratický vývoj. Masaryk byl ideovým spolupracovníkem sociální demokracie od devadesátých let 19. století, jeho žena Charlotta od roku 1905 její členkou. Položení demokratických základů nové republiky nejlépe ztělesňoval sociální demokrat Vlastimil Tusar –předseda vlády vzešlý z prvních demokratických voleb v roce 1919.

Po celou dobu tzv. první republiky se sociální demokraté podíleli s výjimkou jednoho volebního období na všech vládách. Měli řadu vynikajících ministrů, kteří se zasloužili o to, že republika měla nejen hluboce demokratický charakter, ale na svou dobu i jeden z nejpokrokovějších sociálních systémů zaručujících rozsáhlá sociální práva a jistoty.

Čeští a slovenští sociální demokraté spolu se sudetoněmeckými sociálními demokraty patřili k nejrozhodnějším obráncům demokratického Československa po nástupu nacismu a fašismu v Evropě. Tisíce sociálních demokratů aktivně bojovalo doma i v zahraničí proti nacismu, tisíce jich položilo své životy na frontě a v nacistických koncentrácích
a v kriminálech. Sociální demokraté byli za druhé světové války pevnou součástí exilové Benešovy vlády v Londýně.

Po 2. světové válce patřili sociální demokraté opět k budovatelům obnovené republiky. Snažili se v limitech daných dobou a novou poválečnou mezinárodní konstelací ve střední a východní Evropě nevýhodnou pro důslednou obnovu demokratických poměrů čelit komunistickým záměrům nastolit totalitní moc. Tento boj ale spolu s ostatními demokraty prohráli. Velmi brzy po svém uchopení moci v únoru 1948 komunisté znemožnili sociální demokracii pokračovat v samostatné existenci a proti vůli velké většiny jejích členů ji sloučili s KSČ. V samostatné sociální demokracii spatřovali komunisté největší nebezpečí pro uskutečnění svých totalitních záměrů.

Přesvědčení sociální demokraté pokračovali v boji za svobodu doma i v exilu. Sociální demokraté patřili k hlavním obětem domácích monstrprocesů v padesátých letech.  V padesátých a šedesátých letech skončily kvůli odporu ke komunismu desetitisíce sociálních demokratů v komunistických lágrech a v pracovních táborech. I po svém propuštění, pokud ty hrůzy přežili, se nadlouho stali občany „druhé kategorie“.

V exilu sociální demokraté vyvíjeli v rámci emigrantských institucí aktivity za obnovu demokracie a svobody v rodné zemi, např. první polistopadový předseda ČSSD zvolený sjezdem byl Jiří Horák, dřívější předseda Rady pro svobodné Československo. V čele exilové sociálně demokratické strany stáli další vynikající představitelé československého exilu Václav Majer, Vilém Bernard, Jiří Loewy, Přemysl Janýr či Karel Hrubý a další. Řada z nich se dožila 17. listopadu a zapojila se aktivně do obnovy sociální demokracie. Exilová sociální demokracie byla legitimní součástí nadnárodních institucí socialistických a sociálnědemokratických stran působících v rámci Socialistické internacionály. Socialistická internacionála vystupovala velmi ostře proti komunistickým praktikám ve východním sovětském bloku a materiálně a morálně podporovala československý sociálnědemokratický exil.

V roce 1968 se v rámci pokusů o obnovení samostatné činnosti vlastní strany sociální demokraté podíleli na tehdejších omezených demokratických reformách. Již tehdy otevřeně komunistům říkali, že pokud myslí svůj program demokratizace společnosti vážně, nemohou z něj vylučovat sociální demokraty. V čele úsilí za obnovu sociální demokracie stál Zdeněk Bechyně, aktivní účastník západního vojenského odboje za druhé světové války a syn prvorepublikového předního činitele sociální demokracie Rudolfa Bechyně.  Ale ani reformní komunisté neměli zájem na obnově sociální demokracie a hráli s nimi falešnou hru. Obnovu sociální demokracie podpořila celá řada významných společenských osobností stojících na straně nejradikálnějších reformátorů- mj. např.Václav Havel, Ivan Sviták či největší moderní český básník, pozdější nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, sám předúnorový člen sociální demokracie. Definitivně pak byly zmařeny pokusy o obnovu sociálně demokratické strany vstupem vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna, který pohřbil i ty krotké reformy, ke kterým se reformní komunisté odhodlali. Mnoho sociálních demokratů odešlo opět do emigrace, kde se zapojili do činnosti exilové strany.

Řada z těch, co zůstali ve vlasti, patřili i za tzv. normalizace sedmdesátých a osmdesátých letech k aktivním odpůrcům režimu v rámci disidentského hnutí. V roce 1978 vydali prohlášení 100 let českého socialismu, ve kterém připomněli neslučitelnost sociální demokracie a socialismu s totalitou, a který podepsalo mnoho významných chartistů, sociálních demokratů či demokratických socialistů, m.j. Václav Havel či Rudolf Battěk. Na pozice sociální demokracie se svým podpisem pod dokumentem posunula i řada bývalých významných reformních komunistů z šedesátých let.

Krátce před listopadovými událostmi v létě 1989 se konal sjezd exilové ČSSD ve staroslavném Heidelbergu. Na sjezdu panovala slavnostní nálada. Všichni očekávali brzký pád komunismu v Československu. Sjezdu se zúčastnilo několik desítek důležitých hostí – nejen zástupců spřátelených západoevropských stran, ale též aktivistů sociálně-demokratických stran, vznikajících či již založených v otvírajících se komunistických zemích. Sjezd zaslal petici československým úřadům a žádal okamžité propuštění politických vězňů. Václava Havla, v té době žalářovaného, navrhl sjezd za prezidenta republiky.

Již dvacet let si sami rozhodujeme o své budoucnosti a řešíme problémy, které před náš staví život v demokracii. Dosáhli jsme mnoho úspěchů. Životní úroveň většiny občanů se zlepšila, Česká republika pevně zakotvila v euroatlantickém společenství demokratických států - v NATO a Evropské unii, budujeme demokratický a svobodný stát. ČSSD výrazně přispívá k tomuto procesu jako nejúspěšnější volební strana, která třikrát vyhrála volby do Poslanecké sněmovny, dvakrát volby do Senátu, dnes vládne ve všech krajích republiky a ve většině velkých měst.

Stále však musíme řešit nemálo vážných problémů. Stále existuje mnoho našich spoluobčanů, kteří jsou nespokojeni se svým postavením ve společnosti a s omezenými příležitostmi jak toto postavení zlepšit. Dnes čelíme vážným důsledkům nedávné hospodářské krize a pokusům pravicových sil u nás i v Evropě o demontáž demokratického sociálního státu, který pro nás zůstává základním politickým rámcem plnohodnotného společenského rozvoje. Pro nás sociální demokraty nejsou svoboda a demokracie jednou provždy dosažitelným stavem, ale permanentním zápasem za povznesení důstojnosti každého člověka. A to je náš závazek vyplývající z našich tradic boje za svobodu a demokracie i do budoucnosti.
ČSSD je dnes v někdejší postkomunistické části Evropy jedinou silnou demokratickou levicovou stranou, která nevznikla rozpadem kdysi vládnoucích státostran. Historickým sídlem sociální demokracie je od r. 1907 Lidový dům v Hybernské ulici v Praze.

Naše hodnoty

Úcta k člověku

Naší základní hodnotou je úcta ke každému člověku jako jedinečné bytosti.

Svoboda a odpovědnost

Usilujeme o to, aby každý člověk mohl uplatnit své právo občana na svobodný rozvoj osobnosti a na svobodná rozhodnutí. Současně usilujeme o to, aby každý bral na sebe odpovědnost za rozhodnutí nejen před svým svědomím, ale i před společností. Svoboda jedince je ohraničena svobodou jiných lidí.

Rovnost

Hájíme rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě, právech a v životních šancích, a to bez ohledu na pohlaví, věk, rasu, národnost, náboženské a politické přesvědčení, zdraví, ekonomické a sociální postavení jednotlivců, rodin a domácností ve společnosti. Proto usilujeme o vytvoření rovnosti příležitostí pro všechny vytvářením veřejnoprávních institucí, jakož i ekonomických a sociálních standardů platných pro všechny. Vytváří podmínky pro rovný přístup ke vzdělání, práci, k občanskému i osobnímu uplatnění.

Solidarita

Svou politiku stavíme na zásadách solidarity, vzájemné pomoci mezi bohatými a chudými, mezi mladší a starší generací, mezi zdravými a nemocnými. Vzájemnou výpomoc lidí podporuje a doplňuje stát, a to především ve vztahu k těm, kteří jsou sociálně oslabeni či jinak znevýhodněni.

Sociální spravedlnost

Ani rovnost příležitostí, ani uplatnění principu solidarity nemůže překonat přirozenou existenci nerovností podmínek a kvality života jednotlivců i rodin. Sociální nerovnosti by však neměly přerůstat únosnou mez a měly by být společností vnímány jako přijatelné a užitečné. Proto usilujeme prostřednictvím veřejných rozpočtů a daňové soustavy o takovou míru přerozdělování, která zajišťuje všem občanům rovný přístup k veřejným sociálním službám a takové životní podmínky, které umožňují vést hodnotný a důstojný život.

Trvale udržitelný rozvoj

Prosazujeme udržitelný hospodářský rozvoj, šetrný k přírodě a k nakládání přírodními zdroji při vědomí odpovědnosti naší generace vůči generacím budoucím. Chceme pěstovat úctu ke všemu živému na této planetě.

Humanitní demokracie

Úsilí o svobodný rozvoj každého člověka spojujeme s všestranným rozvojem humanitní demokracie. Tu chápeme jednak jako politické zřízení založené na respektu k občanským svobodám a lidským právům ve všech jejich rozměrech, jednak jako řád svobody zakotvený v institucích stále se zdokonalující reprezentativní demokracie, jakož i v institucích demokracie participativní a přímé, a jako účinnou službu veřejnosti.

Naše cíle v současném světě

Bráníme a rozvíjíme demokratický sociální stát

Koncepce demokratického sociálního státu je rozhodující součástí politiky ČSSD. Jejím cílem je vytvořit svobodnou, prosperující, solidární a sociálně spravedlivou společnost. Naše koncepce vychází z podmíněné prospěšnosti trhu, tzn. z historicky prověřených zkušeností, že trh sám o sobě neřeší naléhavé problémy společnosti, a vyžaduje promyšlenou a účelnou regulaci s cílem vytvářet co nejpříznivější podmínky pro život a pro uplatnění zásad solidarity, sociální spravedlnosti a udržitelného rozvoje.

Program sociálního státu vytváří rovnost příležitostí k uplatnění a rozvoji schopností všech členů společnosti, podněcuje je k vlastnímu úsilí a tím upevňuje sociální soudržnost. Sociální stát považujeme za nutnou podmínku kvalitní demokracie. Bez sociálního státu je demokracie dlouhodobě neudržitelná a degeneruje v autoritativní a totalitní režimy.

Hlásíme se k odpovědnosti za vývoj v Evropě a ve světě

Podporujeme členství České republiky v Evropské unii, kterou považujeme za jedinečné, dobrovolné, demokratické společenství evropských států, které usiluje o mír a hospodářskou prosperitu. Prosazujeme, aby Česká republika zaujímala v Evropské unii důstojné místo
a spolurozhodovala o jejím dalším vývoji. Evropskou unii pojímáme jako nadnárodní instituci, v rámci které lze účinně bránit a rozvíjet evropský sociální model a demokratický sociální stát.

Cítíme zároveň spoluodpovědnost za osudy celého lidstva. Podporujeme mezinárodní demokratické instituce a programy vedoucí k překonání bídy národů třetího světa, usilujeme o mírové řešení konfliktů, prosazujeme hodnoty a cíle sociální demokracie při řešení problémů, jež přináší probíhající globalizace.

Programové priority ČSSD

Rozvoj demokracie

  • Větší zapojení veřejnosti do politického procesu, podpora prvků přímé demokracie
  • Transparentní financování politických stran, výdajové stropy na volební kampaně.
  • Regulace lobbingu
  • Zavedení profesionální státní správy, uvedení do platnosti zákona o státní službě.
  • Doladění krajských a obecních samospráv ve vztahu ke státní správě.
  • Podpora sociální dialogu a kolektivního vyjednávání mezi vládou, odbory a představiteli zaměstnavatelů.
  • Partnerská spolupráce státu s neziskovými organizacemi.
  • Rozšiřování působnosti organizací občanského sektoru (nadací, spolků, občanských sdružení)
  • Důsledné uplatňování práva občanů na informace
  • Podpora globálního vládnutí.

Rozvoj sociálního státu

  • Udržování vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti s cílem dosáhnout plné zaměstnanosti.
  • Prosazování spravedlivé odměny za práci podle zásady “Za stejnou práci stejnou mzdu“. Boj proti platové diskriminaci žen na trhu práce.
  • Zajištění práva občana na sociální ochranu prostřednictvím dostatečného a dlouhodobě udržitelného solidárního důchodového, nemocenského, úrazového a zdravotního pojištění a pojištění v nezaměstnanosti a poskytováním mateřských a rodinných dávek.
  • Podpora účinné rodinné politiky: slaďování podmínek pro plnění rodinných, pracovních a veřejných povinností, solidární příspěvek státu na výchovu a výživu dětí v podobě přídavků na každé nezaopatřené dítě bez ohledu na příjem rodičů, vytváření široké nabídky služeb péče o děti a mládež (mateřské školy, družiny, tělovýchovné a sportovní kluby, domy dětí a mládeže, poradenství), umožňující dětem a mládeži rozvíjet jejich talent a zájmy
  • Podpora důstojného bydlení jako základní životní potřeby (výstavba startovacích bytů, bytové družstevnictví, příspěvky na bydlení, přiměřenou regulaci nájmů a nájemních vztahů, systém stavebního spoření a půjček, systém sociálního bydlení).
  • Jistota rovnosti v přístupu ke zdraví a obecná dostupnost zdravotní péče na bázi solidárního povinného veřejného zdravotního pojištění.
  • Jistota důchodů na bázi státem garantovaného průběžného pilíře důchodového pojištění a dobrovolného důchodového připojištění se státním příspěvkem.

Daňová politika

  • Efektivní a spravedlivá daňová politika na bázi progresivního zdanění. Daňová soustava musí dostatečně podporovat ekonomický růst a zároveň vytvářet dostatek zdrojů pro financování sociálních a ekonomických cílů udržitelného rozvoje.
  • Důraz na přímé daně, snaha o zvýšení podílu majetkových daní na úroveň obvyklou v EU.
  • Zvýšení složené daňové kvóty na úroveň obvyklou v zemích EU.
  • Ekologická daňová reforma, zvýšené daně na zboží a služby poškozující životní prostředí.
  • Boj proti daňovým únikům: zavedení majetkových přiznaní a podpora bezhotovostních plateb.

Rozvoj ekonomiky

  • Podpora konkurenceschopnosti na bázi kvalitativních faktorů růstu – vědy, vývoje a technologických inovací. Odmítnutí dosahování konkurenceschopnosti pomocí sociálního a daňového dumpingu.
  • Podpora udržitelného růstu
  • Podpora restrukturalizace klíčových ohrožených podniků.
  • Podpora malých a středních podniků, které mohou výrazně podpořit inovace a ekonomický růst.
  • Podpora budování průmyslových zón včetně renovace opuštěných a ekologicky zatížených průmyslových areálů.
  • Státní koordinace regionálního rozmístění nových průmyslových investic tak, aby se zmírňovaly regionální rozdíly zejména v míře nezaměstnanosti a v celkovém stupni rozvoje ekonomiky.
  • Podpora exportu s využitím vládních úvěrů.
  • Prorůstově orientovaná makroekonomická rozpočtová i měnová politika.
  • Kultivace ekonomického prostředí, právního i etického rámce podnikání.
  • Rovnoprávnost všech forem vlastnictví. Podpora družstevnictví, zvýšení role krajů, měst a obcí jako vlastníků.
  • Stát si ponechá vlastnictví strategicky rozhodujících řídicích systémů a sítí v energetice, dopravě a vodním hospodářství a vlastnictví pošty.
  • Snižování surovinové a energetické náročnosti výroby.

Životní prostředí

  • Aktivní ochrana přírody a krajiny, zejména ochrana národních parků, přírodních rezervací a zeleně v krajině.
  • Ochrana půdního fondu, jeho využívání musí vycházet z krajinného a územního plánování a musí být pod účinnou technickou i právní kontrolou.
  • Dobré hospodaření s lesy a jejich využívání k ekologickým a rekreačním funkcím.
  • Ochrana vod, pokračování ve výstavbě čistíren odpadních vod.
  • Ekologická daňová reforma
  • Ochrana zdrojů surovin, využívání obnovitelných zdrojů, podpora recyklace a využití odpadů.
  • Podpora obnovitelných zdrojů energie.
  • Podpora hromadné dopravy proti dopravě individuální, preference dopravy nákladů pomocí železnice před dopravou silniční.

Společnost vědění

  • Povinný a bezplatný poslední rok mateřské školy pro všechny děti.
  • Podpora výuky cizích jazyků na základní škole
  • Podpora učňovského školství.
  • Bezplatné vysokoškolské vzdělání
  • Podpora vědy, vývoje a inovací.

Bezpečnost

  • Podpora rozvoje Policie ČR jako jednotného, kvalifikovaného, dobře organizovaného a vycvičeného bezpečnostního sboru s prvky územní i celorepublikové působnosti.
  • Spolupráce s mezinárodními bezpečnostními strukturami (Europol a Interpol)
  • Platové zajištění policistů.
  • Reforma ozbrojených sil spočívající ve vyváženém rozvíjení částí Armády České republiky a specializaci v rámci NATO a EU.
  • Úzká spolupráce mezi Armádou ČR a ostatními složkami integrovaného záchranného systému.

Členství v EU a svět kolem nás

  • Podpora další evropské integrace.
  • Spolupráce EU s NATO a OSN v zajišťování bezpečnosti.
  • Podporujeme vytváření Evropské služby vnější akce pro zajištění diplomatického vlivu EU ve světě.
  • ČSSD se bude zasazovat o zvyšování kontaktů a spolupráci v rámci Strany evropských socialistů a Socialistické internacionály, o vytváření společných thinktanků a propojování odborného zázemí evropských sociálně demokratických stran.
  • V České republice bychom se měli snažit budovat dlouhodobý konsensus v prioritách naší evropské a zahraniční politiky, který by zahrnoval strany vládní i opoziční.
  • Podpora zavedení eura a začlenění ČR do hospodářské a měnové unie.
  • Prosazování větší regulace globálních finančních trhů.
  • Podpora globálního vládnutí.
Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language