ČSSD zásadně odmítá další zdražování léků vládou P. Nečase!

Na začátku dubna přitom půjde již o několikáté skokové zdražení, které začalo právě s reformami bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a které je způsobeno vládní tzv. reformou zdravotnictví, respektive v tomto případě reformou cen a úhrad léků. Ta rozbourala referenční systém, který spočíval v tom, že se za chemicky stejný lék nebo za lék se stejnými účinky platily stejné ceny.

Bývalý ministr Julínek přišel se systémem, ve kterém pokračuje i současný ministr zdravotnictví Heger, kdy každý samostatný lék, byť zcela stejný jako lék od jiného výrobce, musí projít samostatným správním řízením. Tato správní řízení se přitom neúměrně vlečou, jsou nepřehledná, chaotická a vytvořila neuvěřitelné korupční prostředí. V desítkách tisíc nepřehledných řízení rozhodují zcela anonymní úředníci. Výsledek tohoto obludného systému, který nemá ve světě obdoby, se tak krok po kroku začíná projevovat! Nyní už dokonce neplatí ani pravidlo, že v každé lékové skupině je alespoň jeden plně hrazený lék.

Realita je tedy taková, že plně hrazené léky nelze v lékárnách najít. Doplatky za léky za dob od Topolánkovy vlády po dnešní Nečasovu vládu vzrostly o stovky procent, což je světový unikát. Současně existují stovky zcela stejných léků, ve kterých pojišťovny hradí úplně jiné úhrady, tudíž dochází ke zbytečnému vyhazování peněz zdravotních pojišťoven. Úplnou novinkou od 1. dubna 2012 je pak vyřazení tzv. „obojetných léků“  z úhrad. Jde o stovky preparátů, které bylo možné si, buď zakoupit v lékárně, nebo je mohl lékař předepsat na recept a v tomto případě byly hrazeny pojišťovnami. Mnoho z těchto léků je pro pacienty zcela nezbytných, tudíž jde o další nárůst spoluúčasti. Bohužel se čím dál častěji setkáváme s případem, kdy pacient obdrží recepty a když zjistí, jak vysoké jsou na ně doplatky, tak se slovy, že na to nemá peníze, léky odmítne a odchází.

Sociální demokracie jasně deklaruje, že pokud uspěje v příštích parlamentních volbách a bude řídit ministerstvo zdravotnictví, pak v prvním kroku zastavíme narůst spoluúčasti pacientů a vrátíme systém alespoň jednoho plně hrazeného léku v každé skupině. V druhém kroku snížíme doplatky na léky a vrátíme se k referenčnímu systému úhrad léků, kdy se za shodný účinek platí stejné peníze. Současně pak chaotický a silně korupční systém převedeme na systém, který je mnohem jednodušší a v Evropě obvyklý.