
Článek
Boj proti domácímu násilí (především jako boj proti násilí na ženách) se stal trvalou záležitostí i v ČR. V posledních letech došlo k významným změnám jak na straně legislativy, tak ve společnosti jako takové. Nové zákony, nové instituty a instituce výrazně zlepšily pomoc lidem ohroženým domácím násilím. Povědomí české společnosti se za pomoci informovanějších masových médií pohnulo, není již chápáno jen jako soukromý problém jednotlivkyň a jednotlivců.
V nadšení nad prvními kroky však zůstala řada problémů poněkud viset ve vzduchoprázdnu. Přesun povědomí od obětí, tedy především od žen a jejich dětí, k poznání, že doma, za zdmi, které mají znamenat bezpečí, dochází k týrání i starých a oslabených, tedy i mužů, vedlo k zavádějícímu „od-genderování“ problematiky. Vedlo dokonce k tomu, že se finanční prostředky nutné k poskytování základní péče v letošním roce přesunují od „obětí“ směrem k „pachatelům“ a k celkovému snížení i tak příliš nízkých financí na boj s tímto eklatantním porušováním lidských práv. Trpí tím především neziskové organizace, které od prvopočátku pomoc a podporu lidem (ženám) poškozeným domácím násilím poskytovaly.
Řada (nejen) evropských zemí vytvořila již před lety strukturované a systematické plány prevence a boje proti (nejen) domácímu násilí, Česká republika takový národní akční plán zatím stále ještě nemái. Nemá ale ani především přehled o tom, jak vysoké jsou skutečné náklady, které domácím násilím vznikají. Jsou schované ve výdajích různých rezortů – ať už ve zdravotnictví, v justici, ve výdajích na různé složky policie, v oblasti pracovního trhu, o sociálních výdajích ani nemluvě. Lze vycházet z toho, že znalost celé oblasti problematiky vyčíslené jako výdajová položka (státního rozpočtu) povede k systematičtějšímu přístupu v prevenci tohoto jevu, tedy ke vzniku národního akčního plánu, ale především k jeho důrazné a kontrolovatelné aplikaci.
Připravovaná konference chce na finanční stránku problému domácího násilí poukázat. Argumentace skrytých výdajů a jejich rozkrytí – a ty jsou např. v Rakousku spočítány na 78, 357. 200 - Euro ročně (v ČR můžeme vycházet z nákladů obdobné velikosti) – hledá cesty k systematickému plánování. Konference však má poukázat i na dopady, jaké má domácí násilí na „ekonomii“ jednotlivé domácnosti, jíž se týká. Lze očekávat, že výsledky konference pomohou dále i k efektivnější pomoci a podpoře lidem postiženým domácím násilím přímo.
Alena Gajdůšková, 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR
Marie Saša Lienau, ředitelka proFem, o.p.s.