Hamáček: Užší spolupráci EU a NATO brání kyperská otázka

03.08.2012 O vztazích mezi EU a NATO či středoevropské spolupráci hovořil EUROSKOP s místopředsedou zahraničního výboru a stínovým ministrem obrany za ČSSD Janem Hamáčkem.

Jakou vidíte budoucnost spolupráce NATO a EU v oblasti obranné spolupráce? Je tato spolupráce žádoucí?

Ve světle tenčících se rozpočtů na obranu si už nemůžou evropské státy dovolit luxus přehlížet výhody plynoucí z členství v jedné či druhé organizaci. Je na čase se vydat cestou racionalizace a kombinace schopností a mechanizmů, které obě organizace nabízejí. Dobrým příkladem je oblast civilních kapacit na zvládání postkonfliktních situací - jako je současná situace v Afghánistánu. Unie se zde hodně angažuje, ale i Aliance ve smyslu nedávno schváleného strategického konceptu akcentuje nutnost tyto civilní schopnosti rozvíjet. Zde se nabízí ideální prostor pro posílení spolupráce a koordinace mezi NATO a EU s nezpochybnitelným užitkem pro obě organizace. 


Afghánistán je jeden příklad spolupráce. Proč ale není propojení mezi bruselským centrem NATO a EU intenzivnější i v jiných oblastech?

Značnou zátěž mezi EU a NATO představuje nedořešená kyperská otázka. Hlavní aktéři tohoto sporu, Kyperská republika a Turecko, totiž spolupráci obou organizací efektivně blokují. Bude potřeba značného politického úsilí k vyřešení tohoto problému. Jsem však optimista a věřím, že pokud Ankara bude pokračovat v přibližování k EU, a možná jednoho dne i k získání plného členství, podaří se nastartovat spolupráci v celé řadě praktických oblastí.
 

Jste stínový ministr obrany. Jak se stavíte k prohlubování spolupráce mezi evropskými státy v oblasti sdílení vojenských schopností (tzn. smart defence či pooling and sharing)?

Obecně více než pozitivně. Náklady spojené s udržováním moderních vojenských systémů jsou vysoké a výdaje na obranu klesají napříč členskými státy NATO a EU. Je nepochybné, že v některých kritických schopnostech bude dříve nebo později třeba se téměř kompletně spoléhat na naše spojence a zároveň se specializovat na určité jiné schopnosti, které budeme ochotni poskytnout našim spojencům.
 


Mohl byste být kontrétnější? Kde vidíte pro Českou republiku její specializace?

Česká republika je mezi spojenci dobře zapsána díky svým schopnostem v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení, velmi dobré renomé mají české speciální síly. Důležitou roli bychom rovněž měli hrát v oblasti vrtulníkového letectva vzhledem k dlouhodobým zkušenostem se stroji Mi - 8/17/171.


Když se ještě vrátíme k obecnému principu sdílení vojenských schopností. Zcela jistě je výhodný ekonomicky a logisticky. Nemohou ale vzniknout politické problémy?

Samozřejmě tento koncept je velice lákavý, ale vyžaduje značnou dávku politické odvahy a představivosti. Předpokládá značnou důvěru mezi spojenci.  V neposlední řadě se dotýká i našeho chápání suverenity. Její podstatnou součástí je svrchovaná kontrola ozbrojených sil. Nejde jen o společnou obranu v případě přímého vojenského ohrožení podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Prozatím si dokážu představit spíše spolupráci v oblasti vojenského školství či společného výcviku. Postupně však budeme muset jít dále, protože pro udržení vysoké kvality našich ozbrojených sil je takovýto druh spolupráce přímo nezbytností.
 


Jak hodnotíte dosavadní spolupráci v rámci obranné středoevropské iniciativy, zejména pak na platformě Visegradské čtyřky?
 

Pozitivně. A osobně bych si v této oblasti regionální spolupráce přál větší pokrok. Nicméně je to výsledek dlouholeté evoluce a budování vzájemné důvěry. Státy střední Evropy jsou si v mnohém blízké, ale často postrádají potřebnou zkušenost a důvěru, jaká existuje ve Skandinávii. Zájem o těsnější spolupráci je často nestálý a má tendenci se měnit v závislosti na výsledcích voleb. Vinu na tom má i Česká republika a do budoucna by měla usilovat o konzistentnější přístup.
 


A co společné zbrojní nákupy? Je to řešení pro čas armádních škrtů?

Pokud bychom v rámci Visegrádu chtěli realizovat společné nákupy zbrojních systémů, jak je občas zmiňováno jako možná cesta k lepší efektivitě hospodaření v armádě, budeme muset řešit celou řadu složitých technických problémů. Proto jakékoliv společné akvizice z povahy věci vyžadují nejdříve sladění pořizovacích cyklů na úrovni jednotlivých armád. Zatímco Česká republika rozhoduje o nákupu nových nadzvukových letounů, neboť se blíží konec smlouvy o pronájmu švédských strojů Gripen, pro Slovensko to bude aktuální nejdříve za pět let, kdy končí životnost jeho stíhacích letounů MIG. To se samozřejmě netýká jen nadzvukového letectva. Příkladem mohou být i obrněné transportéry a další vojenská technika.
 


V souvislosti s krizí v Sýrii a nedávno zakončenou vojenskou operací v Libyi, neukazuje se, že Evropská unie je jen jakýmsi papírovým tygrem?

Nemyslím si. Spíše je současná situace kolem Sýrie jasným signálem, že EU musí pokračovat v rozvoji svých vojenských kapacit, aby byla schopna podpořit své diplomatické aktivity adekvátní vojenskou silou. Konflikt v Libyi, kde Spojené státy nechtěly převzít roli vůdce vojenské koalice, demonstroval ochotu a schopnost Evropanů jednat nezávisle, i když se značnou logistickou podporou ze strany Washingtonu. Nicméně stejně jako tomu bylo v případě vleklých konfliktů na Balkáně, tak i události v Sýrii jasně ukazují, že Evropa musí být schopna v případě nutnosti zvládat krizové události alespoň ve svém blízkém okolí sama. Občanské války, humanitární krize, ale i přírodní katastrofy mohou do budoucna značně destabilizovat státy sousedící s Evropskou unií a mít přímý dopad na naši bezpečnost, například v podobě nekontrolovaných vln migrantů z postižených zemí.

Je tak naprosto evidentní, že EU musí usilovat o rozvoj svých obranných kapacit, tak aby měla k dispozici adekvátní síly, které by byly schopny nasazení v nejbližším okolím. V tomto ohledu je potřeba podporovat vznik sil rychlé reakce EU, které by sestávaly z elitních jednotek, které dají k dispozici jednotlivé členské státy v rámci regionálních bojových skupin (tzn. Battle Groups).

Autor: Petr Zenkner, Euroskop
Profil autora
Jan Hamáček - nové
Jan Hamáček
Blogy autora Jan Hamáček
  • Odkaz Nelsona Mandely: Celoživotní příběh boje proti nesnášenlivosti a rasismu (přečteno 79×)

    Včera navždy odešel jeden z velikánů světové politiky a neúnavných bojovníků za rovnoprávnost - Nelson Mandela. První demokraticky zvolený prezident Jihoafrické republiky zemřel ve svých 95 letech. Jeho poselství tolerance a odmítání rasismu by mělo zůstat zdrojem inspirace pro všechny z nás.

  • Den válečných veteránů – nesmíme zapomenout! (přečteno 65×)

    Dnes 11. listopadu si na mnoha místech ve světě připomínají Den válečných veteránů. Od roku 2001 si tento den připomínáme jako významný i v České republice. Máme tak možnost uctít oběti a osobní hrdinství českých účastníků válečných konfliktů.

  • Jen vláda se silným mandátem může oživit ekonomiku a přinést nová pracovní místa (přečteno 104×)

    Vláda bez silného politického mandátu a jen s omezenou schopností prosazovat své priority bude jen složitě hledat cestu k oživení ekonomického růstu a spíše jen přispěje k dalšímu prohloubení frustrace občanů z politiky. Ale nemusí tomu tak být.

  • Co s obranou po volbách? (přečteno 152×)

    Ozbrojené síly ČR jsou zrcadlem stavu celé naší společnosti. Neustále se v nich něco transformuje, neustále někdo přichází s převratnými myšlenkami fungování toho či onoho a výsledek – nesmyslné plýtvání penězi daňových poplatníků. Škody, které se takovými experimenty napáchají, jsou obrovské. V čím zájmu se toto děje, je nasnadě. A voják?

  • Role lidských práv v české zahraniční politice (přečteno 76×)

    Do jaké míry by měla česká zahraniční politika trvat na prosazování lidských práv, a do jaké míry by měla nalézt kompromisy s prosazováním dalších rozmanitých zájmů České republiky?

Názory a komentáře autora Jan Hamáček
  • O Brdech ať rozhodnou volby

    Jen stěží mohl komentátor Martin Zvěřina napsat větší nesmysl, než že umetám cestu brdským zlatokopům. Ti se podle autora komentáře Brdští zlatokopové, LN 22. 10.) mají i mým prostřednictvím snáze dostat k majetku, který je ukrytý v zachovalé a téměř nedotčené krajině Vojenského újezdu Brdy. Do protikladu naopak staví snahu ministra Vondry, jehož koncepce prý vedla k tomu, že se Brdy nestaly kořistí stavební lobby. To je skutečně absurdní tvrzení.

  • Vybrat nového ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování musí až nová vláda

    Dnešní oznámení odchodu brigádního generála Pavla Bulanta z čela Národního úřadu pro vyzbrojování znovu připomnělo složitou situaci v oblasti akvizic na resortu obrany. ČSSD trvalé upozorňuje na potřebu zprůhlednění a zefektivnění procesů zadávání a realizace armádních zakázek.

  • Rusnokova vláda nesmí hazardovat s obranou jako tomu bylo za vlády pravice!

    Vláda premiéra Jiřího Rusnoka byla prezidentem republiky označena za vládu přechodnou, která má zemi dovést k předčasným volbám. Proto ať už příští týden důvěru ve Sněmovně získá či nezíská, nesmí po dobu výkonu své funkce hazardovat s otázkami národní obrany, tak jak tomu bylo v případě minulých pravicových vlád. Dědictví zanechané Nečasovou vládou v oblasti obranné politiky zůstává varovným mementem.

  • Letecká záchranná služba by mohla být provozována společně s Armádou ČR a Policií ČR

    ČSSD upozorňuje, že letecká záchranná služba může být v budoucnu zajišťována přímo státem, na jedné společné platformě a mnohem levněji Armádou České republiky a Policií České republiky. Vyzývá proto ministra obrany Vlastmila Picka, aby právě tuto možnost zohlednil v nově připravované koncepci vojenského vrtulníkového letectva.

  • Hrdinství, které nesmí být zapomenuto

    V těchto dnech si připomínáme sedmdesáté výročí bitvy u Sokolova, kde významnou měrou do bojů na východní frontě poprvé zasáhli českoslovenští vojáci.

Podobná témata
Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language