Vládní koalice hraje vabank

27.06.2012 Ve stručnosti si dovolím několik argumentů, které ukazují na nutnost akvizici došetřit. Za prvé, M. Kalousek má pravdu, že náčelník generálního štábu Vl.Picek nakonec souhlasil s nákupem C-295M, protože, jak nákup zdůvodnil, CASA jednoznačně nahradí vyřazované a fyzicky zastaralé letouny An-26. S tím souhlasím i já, že nové letouny jsou lepší než ty staré.

Nemohu si odpustit, ale v kauze vydání či nevydání místopředsedkyně sněmovny Vlasty Parkanové hraje vládní koalice divnou hru. Ministr financí M.Kalousek, místopředseda to TOP 09, se všemožně snaží přesvědčit veřejnost, že náš stát má nakročeno k policejnímu státu a obviňuje policii a tím i dozorujícího státního zástupce z „politické“ hry. Osobně jsem přesvědčen, že jeho snahou je zastavit vyšetřování kauzy nákupu letounů C-295 M, stůj co stůj. A neváhá utrácet peníze daňových poplatníků za zpracování právních analýz, které mají ovlivnit poslaneckou sněmovnu ve prospěch exministryně obrany.

Podobně postupuje vícepremiérka K.Peake, která si nechala vypracovat posudek od Legislativní rady vlády. A korunu všemu nasadil premiér P.Nečas, který se nejenže nezastal orgánů činných v trestním řízení, ale naopak bez obalu pohrozil Policii ČR.

Přesto či právě proto by měla být paní poslankyně Parkanová vydána a měla by se hájit u soudu. Protože právě předkládané argumenty a právní analýzy jí mohou pomoci se obhájit.

Nicméně nákup transportních letounů CASA je od samého počátku netransparentní a podle NKÚ i nezávislého znaleckého ocenění předražený. A to přesto, že se nám pan ministr Kalousek snaží namluvit opak. Bez konečného vyšetření a rozhodnutí nezávislého soudu se totiž nikdy nedobereme k pravdě a celá kauza bude opět smetena pod koberec.

Ve stručnosti si dovolím několik argumentů, které ukazují na nutnost akvizici došetřit.

Za prvé, M. Kalousek má pravdu, že náčelník generálního štábu Vl.Picek nakonec souhlasil s nákupem C-295M, protože, jak nákup zdůvodnil, CASA jednoznačně nahradí vyřazované a fyzicky zastaralé letouny An-26. S tím souhlasím i já, že nové letouny jsou lepší než ty staré.

Nicméně pan ministr zamlčel, že tentýž generál opakovaně upozorňoval, že C-295M neodpovídají technické specifikaci Vzdušných sil Armády ČR. A že byl nakonec přesvědčen vedením ministerstva obrany, je věcí orgánů činných v trestním řízení, aby zjistili proč.

Za druhé, problematickým se jeví samotné Memorandum o porozumění, podepsané v dubnu 2008 mezi MO a firmou EADS, jehož podstatou byla zprvu pouze směna pěti nepotřebných L-159 za jeden C-295M s možnou opcí na další dva letouny CASA. Proti tomuto memorandu podala konkurence stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten sice rozhodl o zastavení šetření, i když MO se nevypořádalo s námitkami firmy Alenia. Problematické bylo i rozpočtové opatření schválené vládou po podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele.

Za třetí, je otázkou proč nebyl nákup organizován přímo mezi vládou ČR a společností EADS a proč se akvizice prováděla přes prostředníka, firmu Omnipol.A že základní smlouva neobsahovala servisní podporu a dodávky náhradních dílů svědčí buď o neschopnosti úředníků MO nebo o předem připravený kalkul. Pochybuji, že má pravdu pan Kalousek, který tvrdí, že tehdejší vláda si byla vědoma, že letouny nemají zajištěný servis.

Za čtvrté, to že není se zakázkou vše v pořádku řešila i Evropská komise, která dala ČR k evropskému soudu. EK sice nakonec po dlouhých jednáních žalobu stáhla, ale ostuda z netransparentního nákupu zůstala. Tak jako zůstala ostuda z nenasazení letounu CASA v misi ISAF,a to z důvodu vážných závad a zkušebních problémů letounu.

Za páté, souhlasím s právním názorem, že zákon o majetku ČR obecně neukládá povinnost zpracovat ocenění. Ale na rozdíl od náměstka Legislativní rady vlády jsem přesvědčen, že nákup letounů C-295M byl proveden v režimu jednacího řízení bez uveřejnění. A tady zákon jasně vymezuje, že cenu lze sjednat do výše rovnající se ocenění. MO má k dispozici marketingovou studii i ocenění nákupu, které si samo připravilo. Nicméně stále platí, že fyzické osoby, které z titulu svých funkcí činí právní a jiné úkony týkající se majetku, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí. Osoba ve funkci, v tomto případě i paní exministryně, musí být schopna dokázat,že cena uvedená ve smlouvě nepřesáhla zákonem stanovenou cenu. A takovým důkazem je právě ocenění, které pan ministr Kalousek neustále zpochybňuje a tvrdí, že jej paní Parkanová nepotřebovala.

Podle mého názoru platí, že potrefená husa zakejhala, a že kauza nákupu letounů CASA směřuje do řad vládní koalice. Proto se její členové snaží hrát vabank a stíhání poslankyně Vl.Parkanové zastavit za každou cenu. Pouze je nutno se ptát, proč předkládané argumenty členů vlády zaznívají v diskusi o vydání paní místopředsedkyně sněmovny, když by se měly jimi zabývat orgány činné v trestním řízení a justice. To již vláda zapomněla, že se stavěla do role vlády proti korupční? Nebo snad pro ni neplatí, padni komu padni?

 

 

 

 

Profil autora
male-antonin_seda.jpg
Ing. Antonín Seďa
Blogy autora Antonín Seďa
  • Co je standardní a co nestandardní (přečteno 18×)

    Česká politická scéna se od svého počátku snaží o zavedení demokratické společnosti západního stylu. Ne, že by na západě od našich hranic bylo úplně všechno v pořádku, ale podle všech ukazatelů je tam standardní demokracie, funguje tam občanská společnost a také tam povětšinou existují standardní politické strany. Proto také se u nás hovoří o standardních či chcete-li zavedených politických stranách

  • Armádní akvizice a obranyschopnost země (přečteno 32×)

    Snad není v naší zemi člověka, který by neslyšel o problémech ve vojenských zakázkách. Po nástupu nové koaliční vlády sice utichly informace o neefektivních nákupech v naší armádě. Přesto je nutno říci, že armádní akvizice se potýkají s velkými problémy a možná neefektivita nákupů se může opakovat. Nedávný průzkum Centra aplikované ekonomie potvrdil, že právě ministerstvo obrany je v zadávání veřejných zakázek nejhorší, v porovnání se všemi rezorty i Úřadem vlády.

  • Sociální demokraté plní své sliby (přečteno 22×)

    ČSSD v rámci svého volebního programu měla mimo jiné priority i podporu výstavby dopravní infrastruktury. Nejinak tomu bylo i v případě slibů sociální demokracie ve Zlínském kraji. Vždyť bez kvalitního dopravního napojení se těžko lákají investoři. Proto také prioritami v kraji byly rychlostní komunikace R49 a R55 a silnice I/49 a I/35. Podpora také směřovala k modernizaci železnice v rámci SŽDC. Priority podpory dopravní infrastruktury se odrazila i v programovém prohlášení vlády. Nicméně zastavení přípravy dopravních investic za pravicových vlád způsobilo časové zpoždění, které není pro naše spoluobčany příjemné.

  • Pár postřehů z hlasování o nedůvěře vlády (přečteno 38×)

    Opoziční strany a hnutí, kromě poslanců za KSČM, vyvolaly hlasování o nedůvěře současné koaliční vládě. Důvodem pro svolání mimořádné schůze byl zejména střet zájmů prvního místopředsedy vlády a ministra financí A.Babiše. Což je ostatně dlouhodobé a podle mého názoru jediné politické téma české pravice. Pro mne jako poslance vládní strany bylo jasné, že nedůvěra neprojde, a to nejen z důvodu početního rozložení sil. Vždyť o střetu zájmů předsedy politického hnutí ANO 2011 bylo veřejně známo již před volbami a při sestavování vlády. Původně jsem se hodlal do diskuse také zapojit, ale jak průběh rozpravy, tak můj zveřejněný rozhovor v PL a v předvečer hlasování, jasně deklaroval můj postoj k hlasování o nedůvěře vládě.

  • Je nutno konečně převzít zodpovědnost a ne se stále schovávat za záda koaličních partnerů (přečteno 46×)

    Od samého počátku vzniku vládní koalice se politické hnutí ANO 2011 a zejména jeho předseda A.Babiš snaží vymezovat zejména vůči sociální demokracii. Nevím, zda příčinou je odhalení povolební neschopnosti prosadit své politické priority do programového prohlášení vlády či legitimní politický souboj o hlasy voličů. Ale neustálé okopávání kotníků, napadání ministrů ČSSD či personální rošády ukazují spíše na kombinaci obou příčin chování tohoto hnutí. A pokud se ČSSD brání, pak je jejím poslancům vyčítána „neloajalita“ vůči koaličnímu partnerovi a vládě.

Názory a komentáře autora Antonín Seďa
  • Migrace, migrace a opět migrace

    Problematika nelegální migrace zaměstnává dnes všechny politiky v Evropské unii. Nejinak tomu je i v případě českého parlamentu, který k tomu svolal dokonce mimořádnou schůzi. Rozumím tomu, že se naši občané obávají islámských přistěhovalců či bezpečnostních hrozeb, které vlnu přistěhovalectví mohou doprovázet. Různé petiční akce, xenofobní a populistická vyjádření však daný problém nevyřeší. Naopak zvyšují strach občanů této země a zostřují napětí ve společnosti.

  • Kdo je pučista a kdo je zrádce

    Konference politického hnutí Úsvit přímé demokracie rozhodla o respektování usnesení předsednictva hnutí a poslaneckého klubu k integraci a k založení nové politické strany a zároveň uložila předsedovi Tomio Okamurovi respektovat demokratické principy. Po pravdě řečeno nevím, zda se mám smát či plakat při pohledu na vlastní kremaci tohoto politického hnutí, které ve volbách v říjnu roku 2013 získalo 6,88% hlasů, což představovalo 342 339 voličů. Dnes se obě strany sporu, rozdělené v poměru svých devíti členů na pět proti Okamurovi a čtyři pro Okamuru, navzájem obviňují z puče a ze zrady. Problémem však je, že jejich počínání je především zradou občanů, kteří jim dali svůj hlas.

  • Kdo prohrál a kdo vyhrál

    Soubor opatření k implementaci dohody z Minsku, přijatých v dohodě o příměří na Ukrajině, měl znamenat okamžitý a úplný klid zbraní, počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. 2. 2015. Přesto, že v některých částech stále probíhají vojenské operace, osobně podporuji diplomatická jednání a jsem k plnění této dohody opatrný optimista. Zároveň jsem skeptický vůči různým komentářům a veřejným sdělením, které předem zpochybňují nejen plnění této dohody, ale které spekulují zejména o tom, kdo v této dohodě vlastně prohrál a kdo vyhrál.

  • Pohledy na politiku

    Není to pouze krize politiky, která zasáhla naši republiku. Problémy mají i další demokratické země na západ od nás a je věcí politologů a sociologů, aby objasnili její příčiny. Nicméně je dobře, aby čas od času byla připomínána podstata politiky jako takové. Politika jako správa věcí veřejných není nic jiného, než nakládání se společným majetkem občanů pomocí volených zástupců. A je zodpovědností politických stran a hlavně voličů, komu že dají svoji důvěru. Z pohledu české veřejnosti a s ohledem na 25. let od sametové revoluce, která ne všem občanům přinesla pouze pozitivní změny, se stala česká politika nedůvěryhodnou či dokonce opovrženíhodnou. Nemalou měrou k tomu napomáhají sdělovací prostředky, které v touze za senzací a udržení si sledovanosti předkládají široké veřejnosti negativní zprávy. Taktéž naše inteligence poněkud zaspala svojí nekritičností a velmi slabou politickou angažovaností. Ale největší díl odpovědnosti za současný stav mají politici samotní.

  • Proplácet pracovní neschopnost je v 21. století normální

    Současná vláda si uvědomuje, že jedním z experimentů pravice bylo i neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Důvodem tohoto experimentu na lidech bylo údajné zneužívání krátkých pracovních neschopností a hlavně úspory ve vyplácených nemocenských dávkách. V současné době chtějí senátoři za ČSSD prosadit opětovné proplácení nemoci, a to v prvních třech dnech ve výši 25% denního vyměřovacího základu. Přesto, že se jedná o malou částku, jak česká pravice, tak Svaz průmyslu a dopravy jsou proti. Opět uvádějí stejné důvody a také skutečnost, že pouze necelých 20 % firem s tímto návrhem souhlasí.

Podobná témata
  • Co je standardní a co nestandardní

    Česká politická scéna se od svého počátku snaží o zavedení demokratické společnosti západního stylu. Ne, že by na západě od našich hranic bylo úplně všechno v pořádku, ale podle všech ukazatelů je tam standardní demokracie, funguje tam občanská společnost a také tam povětšinou existují standardní politické strany. Proto také se u nás hovoří o standardních či chcete-li zavedených politických stranách

  • Migrace, migrace a opět migrace

    Problematika nelegální migrace zaměstnává dnes všechny politiky v Evropské unii. Nejinak tomu je i v případě českého parlamentu, který k tomu svolal dokonce mimořádnou schůzi. Rozumím tomu, že se naši občané obávají islámských přistěhovalců či bezpečnostních hrozeb, které vlnu přistěhovalectví mohou doprovázet. Různé petiční akce, xenofobní a populistická vyjádření však daný problém nevyřeší. Naopak zvyšují strach občanů této země a zostřují napětí ve společnosti.

  • Armádní akvizice a obranyschopnost země

    Snad není v naší zemi člověka, který by neslyšel o problémech ve vojenských zakázkách. Po nástupu nové koaliční vlády sice utichly informace o neefektivních nákupech v naší armádě. Přesto je nutno říci, že armádní akvizice se potýkají s velkými problémy a možná neefektivita nákupů se může opakovat. Nedávný průzkum Centra aplikované ekonomie potvrdil, že právě ministerstvo obrany je v zadávání veřejných zakázek nejhorší, v porovnání se všemi rezorty i Úřadem vlády.

  • Sociální demokraté plní své sliby

    ČSSD v rámci svého volebního programu měla mimo jiné priority i podporu výstavby dopravní infrastruktury. Nejinak tomu bylo i v případě slibů sociální demokracie ve Zlínském kraji. Vždyť bez kvalitního dopravního napojení se těžko lákají investoři. Proto také prioritami v kraji byly rychlostní komunikace R49 a R55 a silnice I/49 a I/35. Podpora také směřovala k modernizaci železnice v rámci SŽDC. Priority podpory dopravní infrastruktury se odrazila i v programovém prohlášení vlády. Nicméně zastavení přípravy dopravních investic za pravicových vlád způsobilo časové zpoždění, které není pro naše spoluobčany příjemné.

  • Pár postřehů z hlasování o nedůvěře vlády

    Opoziční strany a hnutí, kromě poslanců za KSČM, vyvolaly hlasování o nedůvěře současné koaliční vládě. Důvodem pro svolání mimořádné schůze byl zejména střet zájmů prvního místopředsedy vlády a ministra financí A.Babiše. Což je ostatně dlouhodobé a podle mého názoru jediné politické téma české pravice. Pro mne jako poslance vládní strany bylo jasné, že nedůvěra neprojde, a to nejen z důvodu početního rozložení sil. Vždyť o střetu zájmů předsedy politického hnutí ANO 2011 bylo veřejně známo již před volbami a při sestavování vlády. Původně jsem se hodlal do diskuse také zapojit, ale jak průběh rozpravy, tak můj zveřejněný rozhovor v PL a v předvečer hlasování, jasně deklaroval můj postoj k hlasování o nedůvěře vládě.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy
  • Jan Keller

    01.07.2015 V úterý vypršel termín, do kterého mělo Řecko ustoupit tlaku věřitelů, a získat tím... (přečteno 20×)

  • Pavel Poc

    01.07.2015 Evropská unie a eurozóna zažívají čas nejistoty a zvratů. Zatímco tisíce Řeků čekají... (přečteno 11×)

  • Tomáš Prouza

    29.06.2015 Po jednání Evropské rady koncem minulého týdne se doslova roztrhl pytel s... (přečteno 26×)

  • Antonín Seďa

    29.06.2015 Česká politická scéna se od svého počátku snaží o zavedení demokratické společnosti... (přečteno 18×)

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language