Vládní koalice hraje vabank

27.06.2012 Ve stručnosti si dovolím několik argumentů, které ukazují na nutnost akvizici došetřit. Za prvé, M. Kalousek má pravdu, že náčelník generálního štábu Vl.Picek nakonec souhlasil s nákupem C-295M, protože, jak nákup zdůvodnil, CASA jednoznačně nahradí vyřazované a fyzicky zastaralé letouny An-26. S tím souhlasím i já, že nové letouny jsou lepší než ty staré.

Nemohu si odpustit, ale v kauze vydání či nevydání místopředsedkyně sněmovny Vlasty Parkanové hraje vládní koalice divnou hru. Ministr financí M.Kalousek, místopředseda to TOP 09, se všemožně snaží přesvědčit veřejnost, že náš stát má nakročeno k policejnímu státu a obviňuje policii a tím i dozorujícího státního zástupce z „politické“ hry. Osobně jsem přesvědčen, že jeho snahou je zastavit vyšetřování kauzy nákupu letounů C-295 M, stůj co stůj. A neváhá utrácet peníze daňových poplatníků za zpracování právních analýz, které mají ovlivnit poslaneckou sněmovnu ve prospěch exministryně obrany.

Podobně postupuje vícepremiérka K.Peake, která si nechala vypracovat posudek od Legislativní rady vlády. A korunu všemu nasadil premiér P.Nečas, který se nejenže nezastal orgánů činných v trestním řízení, ale naopak bez obalu pohrozil Policii ČR.

Přesto či právě proto by měla být paní poslankyně Parkanová vydána a měla by se hájit u soudu. Protože právě předkládané argumenty a právní analýzy jí mohou pomoci se obhájit.

Nicméně nákup transportních letounů CASA je od samého počátku netransparentní a podle NKÚ i nezávislého znaleckého ocenění předražený. A to přesto, že se nám pan ministr Kalousek snaží namluvit opak. Bez konečného vyšetření a rozhodnutí nezávislého soudu se totiž nikdy nedobereme k pravdě a celá kauza bude opět smetena pod koberec.

Ve stručnosti si dovolím několik argumentů, které ukazují na nutnost akvizici došetřit.

Za prvé, M. Kalousek má pravdu, že náčelník generálního štábu Vl.Picek nakonec souhlasil s nákupem C-295M, protože, jak nákup zdůvodnil, CASA jednoznačně nahradí vyřazované a fyzicky zastaralé letouny An-26. S tím souhlasím i já, že nové letouny jsou lepší než ty staré.

Nicméně pan ministr zamlčel, že tentýž generál opakovaně upozorňoval, že C-295M neodpovídají technické specifikaci Vzdušných sil Armády ČR. A že byl nakonec přesvědčen vedením ministerstva obrany, je věcí orgánů činných v trestním řízení, aby zjistili proč.

Za druhé, problematickým se jeví samotné Memorandum o porozumění, podepsané v dubnu 2008 mezi MO a firmou EADS, jehož podstatou byla zprvu pouze směna pěti nepotřebných L-159 za jeden C-295M s možnou opcí na další dva letouny CASA. Proti tomuto memorandu podala konkurence stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten sice rozhodl o zastavení šetření, i když MO se nevypořádalo s námitkami firmy Alenia. Problematické bylo i rozpočtové opatření schválené vládou po podání návrhu na přezkum úkonů zadavatele.

Za třetí, je otázkou proč nebyl nákup organizován přímo mezi vládou ČR a společností EADS a proč se akvizice prováděla přes prostředníka, firmu Omnipol.A že základní smlouva neobsahovala servisní podporu a dodávky náhradních dílů svědčí buď o neschopnosti úředníků MO nebo o předem připravený kalkul. Pochybuji, že má pravdu pan Kalousek, který tvrdí, že tehdejší vláda si byla vědoma, že letouny nemají zajištěný servis.

Za čtvrté, to že není se zakázkou vše v pořádku řešila i Evropská komise, která dala ČR k evropskému soudu. EK sice nakonec po dlouhých jednáních žalobu stáhla, ale ostuda z netransparentního nákupu zůstala. Tak jako zůstala ostuda z nenasazení letounu CASA v misi ISAF,a to z důvodu vážných závad a zkušebních problémů letounu.

Za páté, souhlasím s právním názorem, že zákon o majetku ČR obecně neukládá povinnost zpracovat ocenění. Ale na rozdíl od náměstka Legislativní rady vlády jsem přesvědčen, že nákup letounů C-295M byl proveden v režimu jednacího řízení bez uveřejnění. A tady zákon jasně vymezuje, že cenu lze sjednat do výše rovnající se ocenění. MO má k dispozici marketingovou studii i ocenění nákupu, které si samo připravilo. Nicméně stále platí, že fyzické osoby, které z titulu svých funkcí činí právní a jiné úkony týkající se majetku, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí. Osoba ve funkci, v tomto případě i paní exministryně, musí být schopna dokázat,že cena uvedená ve smlouvě nepřesáhla zákonem stanovenou cenu. A takovým důkazem je právě ocenění, které pan ministr Kalousek neustále zpochybňuje a tvrdí, že jej paní Parkanová nepotřebovala.

Podle mého názoru platí, že potrefená husa zakejhala, a že kauza nákupu letounů CASA směřuje do řad vládní koalice. Proto se její členové snaží hrát vabank a stíhání poslankyně Vl.Parkanové zastavit za každou cenu. Pouze je nutno se ptát, proč předkládané argumenty členů vlády zaznívají v diskusi o vydání paní místopředsedkyně sněmovny, když by se měly jimi zabývat orgány činné v trestním řízení a justice. To již vláda zapomněla, že se stavěla do role vlády proti korupční? Nebo snad pro ni neplatí, padni komu padni?

 

 

 

 

Profil autora
male-antonin_seda.jpg
Ing. Antonín Seďa
Blogy autora Antonín Seďa
  • Jde pouze o osobní spory či o civilní kontrolu armády (přečteno 3×)

    Je opravdu smutné sledovat, že v době zhoršené bezpečnostní situace ve světě musí naše země v přímém přenosu řešit problémy mezi ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu. A to za situace, kdy se Petr Pavel má stát předsedou Vojenského výboru NATO a kdy generální tajemník Aliance konstatoval, že minulý rok byl černým rokem pro bezpečnost Evropy.

  • Jde o veřejnou kontrolu a transparentnost (přečteno 33×)

    Pan senátor Ivo Valenta se mylně domnívá, že hospodaření s veřejnými prostředky je totéž, jako podnikat se soukromým kapitálem. Je to podobný přístup, jak občas hlásí ministr financí, že se stát má řídit jako firma. Základem každé demokratické společnosti je nutnost kontrolovat své volené zástupce, jak nakládají se svěřenými veřejnými prostředky. A nejde pouze o to, aby občané jednou za čtyři roky volili své zástupce, ale aby i v průběhu těch čtyř let mohli sami kontrolovat. Ovšem k této kontrole musí mít přístup k informacím a právě nově zřízená možnost zveřejňovat veřejnoprávní smlouvy na Portálu veřejné správy toto umožní.

  • Proč je třeba připomínat památku Jana Palacha (přečteno 29×)

    16. ledna si připomeneme 46. výročí smrti Jana Palacha, studenta historie a politické ekonomie, studenta, který se upálil ve svém vzdoru vůči okupaci tehdejšího Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Přiznám se, že osobně jako rodič nemohu schvalovat takovýto čin, protože se dovedu vžít do pocitů jeho rodičů, po tak pro ně tragické události. A také se sám sebe ptám, jak je možné a jaké důvody vedli tohoto nadějného a mladého člověka k tak strašnému činu. Ano, četl jsem několik historických statí, různých komentářů a viděl jsem i nedávno natočený film o životě Ja na Palacha, ale přesto ve mně stále vězí pocit jisté beznaděje, která v tehdejší době musela zasáhnout mnoho českých studentů a nejen jich.

  • Vlády v EU musejí změnit svoji politiku (přečteno 81×)

    Poslední teroristické útoky ve Francii ukázaly, že demokracie vždy měla a stále má v sobě zakódovanou možnost sebezničení. Je to dáno demokratičností společnosti, která je mírumilovná a otevřená vůči jiným kulturám.

  • Proč je nutno přijmout zákon o původu majetku (přečteno 82×)

    Mohu rozumět tomu, že pravice nesouhlasí s přijetím zákona o původu majetku s argumentem, že tento zákon zasáhne slušné lidi. Místopředseda poslanecké sněmovny Petr Gazdík ze Starostů a nezávislých dokonce hovoří o bezzubém, populistickém a hloupém opatření, které má smysl pouze u politiků, státních úředníků a u těch kteří se nějakým způsobem dostali do styku s veřejným majetkem. Tím ovšem zároveň říká, že pokud se nejedná o veřejný majetek, pak se lze vyhýbat placení daní, ať již z nelegálního podnikání, trestné činnosti či z šedé ekonomiky. Přitom v drtivé většině demokratických zemí se neplacení daní trestá hodně přísně a je jedno zda v nich vládne pravicová či levicová vláda.

Názory a komentáře autora Antonín Seďa
  • Pohledy na politiku

    Není to pouze krize politiky, která zasáhla naši republiku. Problémy mají i další demokratické země na západ od nás a je věcí politologů a sociologů, aby objasnili její příčiny. Nicméně je dobře, aby čas od času byla připomínána podstata politiky jako takové. Politika jako správa věcí veřejných není nic jiného, než nakládání se společným majetkem občanů pomocí volených zástupců. A je zodpovědností politických stran a hlavně voličů, komu že dají svoji důvěru. Z pohledu české veřejnosti a s ohledem na 25. let od sametové revoluce, která ne všem občanům přinesla pouze pozitivní změny, se stala česká politika nedůvěryhodnou či dokonce opovrženíhodnou. Nemalou měrou k tomu napomáhají sdělovací prostředky, které v touze za senzací a udržení si sledovanosti předkládají široké veřejnosti negativní zprávy. Taktéž naše inteligence poněkud zaspala svojí nekritičností a velmi slabou politickou angažovaností. Ale největší díl odpovědnosti za současný stav mají politici samotní.

  • Proplácet pracovní neschopnost je v 21. století normální

    Současná vláda si uvědomuje, že jedním z experimentů pravice bylo i neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Důvodem tohoto experimentu na lidech bylo údajné zneužívání krátkých pracovních neschopností a hlavně úspory ve vyplácených nemocenských dávkách. V současné době chtějí senátoři za ČSSD prosadit opětovné proplácení nemoci, a to v prvních třech dnech ve výši 25% denního vyměřovacího základu. Přesto, že se jedná o malou částku, jak česká pravice, tak Svaz průmyslu a dopravy jsou proti. Opět uvádějí stejné důvody a také skutečnost, že pouze necelých 20 % firem s tímto návrhem souhlasí.

  • Co by měl přinést nový rok 2015 občanům České republiky

    Nová koaliční vláda vzešlá z předčasných voleb konečně stabilizovala po sedmi letech vlády pravice situaci v naší zemi. Podařilo se ji stabilizovat ekonomicky podporou spotřeby domácností, zlepšením čerpání evropských fondů, podporou státních investic a podporou exportu českých výrobků. Ukazuje se totiž, že tolik opěvovaná politika volného trhu v globálním světě nefunguje a že je nutno podporovat národní zájmy České republiky. Proevpropská vláda zároveň přispívá k lepšímu obrazu naší země v Evropské unii, i když po pravdě řečeno, stále je nutno zlepšovat komunikaci s panem prezidentem, a to zejména v zahraniční politice. A že situace není jednoduchá, je zřejmé při pohledu na bezpečnostní situaci v Sýrii, v Iráku, v oblasti Sahelu a zejména na východní Ukrajině. Přijaté ekonomické sankce vůči Ruské federaci také částečně brzdí dobrý rozjezd českých firem a hledání nových odbytišť pro české výrobky.

  • To se to kritizuje bez vládní odpovědnosti

    Je logické a legitimní, že opoziční KSČM útočí proti konkurenčním sociálním demokratům. Ono se to totiž velmi jednoduše kritizuje bez vládní odpovědnosti, kterou vlastně komunisté ani nechtějí. Protože jejich podpora je právě založena na sbírání protestních hlasů. A je opravdu jedno, zda se jedná o vládu vedenou ČSSD či ODS. Předseda KSČM Vojtěch Filip se ve svém článku s názvem Proč ČSSD hraje opět falešnou hru s občany? poukazuje mimo jiné na vznik vládní koalice v roce 2002.

  • Důležitá je parlamentní kontrola realizace zákona č.428/2012 Sb.

    Mohlo by se zdát, že církevní restituce již neleží sociálním demokratům na srdci, a že neusilují o úpravu podmínek zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Podobná témata
  • Jde pouze o osobní spory či o civilní kontrolu armády

    Je opravdu smutné sledovat, že v době zhoršené bezpečnostní situace ve světě musí naše země v přímém přenosu řešit problémy mezi ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu. A to za situace, kdy se Petr Pavel má stát předsedou Vojenského výboru NATO a kdy generální tajemník Aliance konstatoval, že minulý rok byl černým rokem pro bezpečnost Evropy.

  • Pohledy na politiku

    Není to pouze krize politiky, která zasáhla naši republiku. Problémy mají i další demokratické země na západ od nás a je věcí politologů a sociologů, aby objasnili její příčiny. Nicméně je dobře, aby čas od času byla připomínána podstata politiky jako takové. Politika jako správa věcí veřejných není nic jiného, než nakládání se společným majetkem občanů pomocí volených zástupců. A je zodpovědností politických stran a hlavně voličů, komu že dají svoji důvěru. Z pohledu české veřejnosti a s ohledem na 25. let od sametové revoluce, která ne všem občanům přinesla pouze pozitivní změny, se stala česká politika nedůvěryhodnou či dokonce opovrženíhodnou. Nemalou měrou k tomu napomáhají sdělovací prostředky, které v touze za senzací a udržení si sledovanosti předkládají široké veřejnosti negativní zprávy. Taktéž naše inteligence poněkud zaspala svojí nekritičností a velmi slabou politickou angažovaností. Ale největší díl odpovědnosti za současný stav mají politici samotní.

  • Jde o veřejnou kontrolu a transparentnost

    Pan senátor Ivo Valenta se mylně domnívá, že hospodaření s veřejnými prostředky je totéž, jako podnikat se soukromým kapitálem. Je to podobný přístup, jak občas hlásí ministr financí, že se stát má řídit jako firma. Základem každé demokratické společnosti je nutnost kontrolovat své volené zástupce, jak nakládají se svěřenými veřejnými prostředky. A nejde pouze o to, aby občané jednou za čtyři roky volili své zástupce, ale aby i v průběhu těch čtyř let mohli sami kontrolovat. Ovšem k této kontrole musí mít přístup k informacím a právě nově zřízená možnost zveřejňovat veřejnoprávní smlouvy na Portálu veřejné správy toto umožní.

  • Proč je třeba připomínat památku Jana Palacha

    16. ledna si připomeneme 46. výročí smrti Jana Palacha, studenta historie a politické ekonomie, studenta, který se upálil ve svém vzdoru vůči okupaci tehdejšího Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Přiznám se, že osobně jako rodič nemohu schvalovat takovýto čin, protože se dovedu vžít do pocitů jeho rodičů, po tak pro ně tragické události. A také se sám sebe ptám, jak je možné a jaké důvody vedli tohoto nadějného a mladého člověka k tak strašnému činu. Ano, četl jsem několik historických statí, různých komentářů a viděl jsem i nedávno natočený film o životě Ja na Palacha, ale přesto ve mně stále vězí pocit jisté beznaděje, která v tehdejší době musela zasáhnout mnoho českých studentů a nejen jich.

  • Proplácet pracovní neschopnost je v 21. století normální

    Současná vláda si uvědomuje, že jedním z experimentů pravice bylo i neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Důvodem tohoto experimentu na lidech bylo údajné zneužívání krátkých pracovních neschopností a hlavně úspory ve vyplácených nemocenských dávkách. V současné době chtějí senátoři za ČSSD prosadit opětovné proplácení nemoci, a to v prvních třech dnech ve výši 25% denního vyměřovacího základu. Přesto, že se jedná o malou částku, jak česká pravice, tak Svaz průmyslu a dopravy jsou proti. Opět uvádějí stejné důvody a také skutečnost, že pouze necelých 20 % firem s tímto návrhem souhlasí.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language