Problematický nákup sebou vždy přináší další problémy

01.06.2012 Když 7.5.2009, den před ukončením činnosti Topolánkovy vlády, podepsalo ministerstvo obrany smlouvu na dodávku transportních letounů CASA C-295M, muselo si být vědomo řady problémů. Původním záměrem vzdušných sil naší armády bylo nahrazení již dosluhujících letounů An - 26. Mělo být vypsáno výběrové řízení podle technických požadavků Armády ČR. Nicméně tehdejší vedení ministerstva obrany pod vedením Vl.Parkanové a jejího náměstka M.Bartáka se rozhodlo pro barterový obchod s EADS přes obchodního prostředníka firmu OMNIPOL, a.s. Již v té době v interní zprávě náčelník generálního štábu Vl.Picek upozorňoval na nevyhovující dolet, nízkou rychlost, slabý výkon pohonné jednotky a omezenou schopnost přepravy techniky používané ve výzbroji AČR.

Ministerstvo obrany odborných námitek nedbalo a nakoupilo 4 letouny C-295M za 3,5 miliardy korun.K tomu je třeba ovšem započíst cenu pěti bitevníků L-159 ALCA, které v rámci směny byly součástí této akvizice a 1 miliardu Kč za servis a dodávky ND. V tomto případě nejde jen o cenu, ale i o snížení schopností transportního letectva české armády.

Po letových problémech, kdy odcházelo k ohrožení bezpečnosti letového provozu a samotných vojáků došlo k podpisu Dohody o narovnání některých závazků z Kupní smlouvy. Podle MO letouny C-295M již plní bez omezení úkoly výcviku létajícího personálu, přepravy osob a materiálu v souladu s požadavky GŠ AČR. Stále ovšem probíhají opakované vojskové zkoušky systému pasivní ochrany DAS. Součástí dohody je i navrácení jednoho bitevníku a údajně snížená cena náhradních dílů.

Přes jistý pozitivní vývoj existuje řada dalších problémů, které snížily prestiž naší armády i České republiky. A to právě v souvislosti s předraženým a netransparentním nákupem letounů CASA. Zásadním problémem je skutečnost, že ČR nedodržela svůj závazek vůči aliančním partnerům k posílení transportních kapacit v misi ISAF. Prostě letoun C-295M zřejmě ani v tomto roce nebude nasazen v Afghánistánu a je otázkou, zda vůbec bude. Dalším problémem je dnes již ukončený soudní spor s Evropskou komisí, která dala naši zemi právě v souvislosti s porušením hospodářské soutěže žalobu k soudnímu dvoru. To byla další ostuda naší země, která sice skončila ve prospěch ČR, ale jistá pachuť z tohoto tendru zůstává.

V současné době je tento nákup ještě v hledáčku protikorupční policie, nicméně se zdá, že i tohle šetření skončí ve ztracenu. Je otázkou, proč bývalé vedení MO tlačilo tento letoun, který je jistě kvalitní náhradou za Antonovy, ale který neodpovídal původní specifikaci AČR. Je či není prošetřován bývalý první náměstek Barták a jeho tehdejší poradce J.Fulík, kteří podle sdělovacích prostředků podporovali takto koncipovaný barterový obchod. A jakou roli v tomto případu hraje současný ředitel sekce vyzbrojování plk.P.Bulant, bývalý to ředitel kabinetu ministrů obrany M.Bartáka a A.Vondry. Je možné a rád bych tomu věřil, že platí slova M.Bartáka, který podpořil jmenování P.Bulanta ředitelem sekce vyzbrojování s tím, že jde o pokračování jeho reformního kurzu na ministerstvu obrany. 

Nejen snižování zdrojového rámce kapitoly 307 – MO, ale i řada neefektivních a netransparentních zakázek způsobuje zastavení modernizace techniky, snižování schopností AČR a zejména destabilizaci personálu české armády. Například nejsou peníze nejen na náhradu dosluhujícího proudového letounu CL-601 Challenger, ale dokonce ani na generálku jeho motorů. Osobně jsem přesvědčen, že by orgány činné v trestním řízení měly konat a tyto problematické akvizice, jakým je i nákup transportních letounů CASA konečně vyšetřit.

Profil autora
male-antonin_seda.jpg
Ing. Antonín Seďa
Blogy autora Antonín Seďa
  • Je nutno konečně převzít zodpovědnost a ne se stále schovávat za záda koaličních partnerů (přečteno 29×)

    Od samého počátku vzniku vládní koalice se politické hnutí ANO 2011 a zejména jeho předseda A.Babiš snaží vymezovat zejména vůči sociální demokracii. Nevím, zda příčinou je odhalení povolební neschopnosti prosadit své politické priority do programového prohlášení vlády či legitimní politický souboj o hlasy voličů. Ale neustálé okopávání kotníků, napadání ministrů ČSSD či personální rošády ukazují spíše na kombinaci obou příčin chování tohoto hnutí. A pokud se ČSSD brání, pak je jejím poslancům vyčítána „neloajalita“ vůči koaličnímu partnerovi a vládě.

  • Můj pohled na brannou povinnost (přečteno 36×)

    Není snad dne, abych nedostal dotaz týkající se tu branné povinnosti, tu navrhovaných povinných odvodů. V řadě případů se dozvídám, že je to ČSSD, která chce posílat české ženy se zbraní v ruce do války. Přesto, že je to hloupost, snažím se trpělivě odpovídat opakovaně a věcně. Zejména proto, že s ohledem na události na východní Ukrajině je naše společnost rozpolcena a nejednotná.

  • K valné hromadě Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (přečteno 25×)

    19. valná hromada Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu se konala 11. 5. 2015 v prostorách University obrany v Brně. Jako člen Výboru pro obranu jsem se jí nejen zúčastnil, ale v rámci diskuse jsem připomněl některé problémy v resortu Ministerstva obrany i poslední aktivity garančního výboru. A protože valná hromada byla i volební, pogratuloval jsem k opětnému zvolení prezidentem asociace J. Hynkovi a šesti zvoleným více prezidentům.

  • Je třeba matkám poděkovat (přečteno 23×)

    Nevím, jak je to v jiných rodinách, ale já osobně slavím nejen Mezinárodní žen, ale i Den matek. A po pravdě řečeno, nejen v těchto dnech přinesu manželce kytičku. Na ženy se nesmí zapomínat a matkám je třeba poděkovat. Proto mne často mrzí, když jsou tyto svátky ideologizovány, tu ze strany pravice vůči přežilému „komunistickému“ svátku, tu ze strany radikální levice, která odsuzuje skutečnost, že si křesťané Den matek uzurpují pouze pro sebe. Oba tyto pohledy nesdílím, stačí se podívat do historie a počátků vzniku těchto svátků.

  • Svátek práce poněkud jinak (přečteno 56×)

    Blíží se První máj, který se na celém světě slaví jako Svátek práce. V České republice se tento mezinárodní den snažila pravice diskreditovat, a proto v současnosti jej slaví pouze levicové strany. Nicméně tato oslava je spíše společenskou událostí, kterou si připomínáme politický boj za práva pracujících.

Názory a komentáře autora Antonín Seďa
  • Kdo je pučista a kdo je zrádce

    Konference politického hnutí Úsvit přímé demokracie rozhodla o respektování usnesení předsednictva hnutí a poslaneckého klubu k integraci a k založení nové politické strany a zároveň uložila předsedovi Tomio Okamurovi respektovat demokratické principy. Po pravdě řečeno nevím, zda se mám smát či plakat při pohledu na vlastní kremaci tohoto politického hnutí, které ve volbách v říjnu roku 2013 získalo 6,88% hlasů, což představovalo 342 339 voličů. Dnes se obě strany sporu, rozdělené v poměru svých devíti členů na pět proti Okamurovi a čtyři pro Okamuru, navzájem obviňují z puče a ze zrady. Problémem však je, že jejich počínání je především zradou občanů, kteří jim dali svůj hlas.

  • Kdo prohrál a kdo vyhrál

    Soubor opatření k implementaci dohody z Minsku, přijatých v dohodě o příměří na Ukrajině, měl znamenat okamžitý a úplný klid zbraní, počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. 2. 2015. Přesto, že v některých částech stále probíhají vojenské operace, osobně podporuji diplomatická jednání a jsem k plnění této dohody opatrný optimista. Zároveň jsem skeptický vůči různým komentářům a veřejným sdělením, které předem zpochybňují nejen plnění této dohody, ale které spekulují zejména o tom, kdo v této dohodě vlastně prohrál a kdo vyhrál.

  • Pohledy na politiku

    Není to pouze krize politiky, která zasáhla naši republiku. Problémy mají i další demokratické země na západ od nás a je věcí politologů a sociologů, aby objasnili její příčiny. Nicméně je dobře, aby čas od času byla připomínána podstata politiky jako takové. Politika jako správa věcí veřejných není nic jiného, než nakládání se společným majetkem občanů pomocí volených zástupců. A je zodpovědností politických stran a hlavně voličů, komu že dají svoji důvěru. Z pohledu české veřejnosti a s ohledem na 25. let od sametové revoluce, která ne všem občanům přinesla pouze pozitivní změny, se stala česká politika nedůvěryhodnou či dokonce opovrženíhodnou. Nemalou měrou k tomu napomáhají sdělovací prostředky, které v touze za senzací a udržení si sledovanosti předkládají široké veřejnosti negativní zprávy. Taktéž naše inteligence poněkud zaspala svojí nekritičností a velmi slabou politickou angažovaností. Ale největší díl odpovědnosti za současný stav mají politici samotní.

  • Proplácet pracovní neschopnost je v 21. století normální

    Současná vláda si uvědomuje, že jedním z experimentů pravice bylo i neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Důvodem tohoto experimentu na lidech bylo údajné zneužívání krátkých pracovních neschopností a hlavně úspory ve vyplácených nemocenských dávkách. V současné době chtějí senátoři za ČSSD prosadit opětovné proplácení nemoci, a to v prvních třech dnech ve výši 25% denního vyměřovacího základu. Přesto, že se jedná o malou částku, jak česká pravice, tak Svaz průmyslu a dopravy jsou proti. Opět uvádějí stejné důvody a také skutečnost, že pouze necelých 20 % firem s tímto návrhem souhlasí.

  • Co by měl přinést nový rok 2015 občanům České republiky

    Nová koaliční vláda vzešlá z předčasných voleb konečně stabilizovala po sedmi letech vlády pravice situaci v naší zemi. Podařilo se ji stabilizovat ekonomicky podporou spotřeby domácností, zlepšením čerpání evropských fondů, podporou státních investic a podporou exportu českých výrobků. Ukazuje se totiž, že tolik opěvovaná politika volného trhu v globálním světě nefunguje a že je nutno podporovat národní zájmy České republiky. Proevpropská vláda zároveň přispívá k lepšímu obrazu naší země v Evropské unii, i když po pravdě řečeno, stále je nutno zlepšovat komunikaci s panem prezidentem, a to zejména v zahraniční politice. A že situace není jednoduchá, je zřejmé při pohledu na bezpečnostní situaci v Sýrii, v Iráku, v oblasti Sahelu a zejména na východní Ukrajině. Přijaté ekonomické sankce vůči Ruské federaci také částečně brzdí dobrý rozjezd českých firem a hledání nových odbytišť pro české výrobky.

Podobná témata
  • Je nutno konečně převzít zodpovědnost a ne se stále schovávat za záda koaličních partnerů

    Od samého počátku vzniku vládní koalice se politické hnutí ANO 2011 a zejména jeho předseda A.Babiš snaží vymezovat zejména vůči sociální demokracii. Nevím, zda příčinou je odhalení povolební neschopnosti prosadit své politické priority do programového prohlášení vlády či legitimní politický souboj o hlasy voličů. Ale neustálé okopávání kotníků, napadání ministrů ČSSD či personální rošády ukazují spíše na kombinaci obou příčin chování tohoto hnutí. A pokud se ČSSD brání, pak je jejím poslancům vyčítána „neloajalita“ vůči koaličnímu partnerovi a vládě.

  • Můj pohled na brannou povinnost

    Není snad dne, abych nedostal dotaz týkající se tu branné povinnosti, tu navrhovaných povinných odvodů. V řadě případů se dozvídám, že je to ČSSD, která chce posílat české ženy se zbraní v ruce do války. Přesto, že je to hloupost, snažím se trpělivě odpovídat opakovaně a věcně. Zejména proto, že s ohledem na události na východní Ukrajině je naše společnost rozpolcena a nejednotná.

  • K valné hromadě Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

    19. valná hromada Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu se konala 11. 5. 2015 v prostorách University obrany v Brně. Jako člen Výboru pro obranu jsem se jí nejen zúčastnil, ale v rámci diskuse jsem připomněl některé problémy v resortu Ministerstva obrany i poslední aktivity garančního výboru. A protože valná hromada byla i volební, pogratuloval jsem k opětnému zvolení prezidentem asociace J. Hynkovi a šesti zvoleným více prezidentům.

  • Je třeba matkám poděkovat

    Nevím, jak je to v jiných rodinách, ale já osobně slavím nejen Mezinárodní žen, ale i Den matek. A po pravdě řečeno, nejen v těchto dnech přinesu manželce kytičku. Na ženy se nesmí zapomínat a matkám je třeba poděkovat. Proto mne často mrzí, když jsou tyto svátky ideologizovány, tu ze strany pravice vůči přežilému „komunistickému“ svátku, tu ze strany radikální levice, která odsuzuje skutečnost, že si křesťané Den matek uzurpují pouze pro sebe. Oba tyto pohledy nesdílím, stačí se podívat do historie a počátků vzniku těchto svátků.

  • Svátek práce poněkud jinak

    Blíží se První máj, který se na celém světě slaví jako Svátek práce. V České republice se tento mezinárodní den snažila pravice diskreditovat, a proto v současnosti jej slaví pouze levicové strany. Nicméně tato oslava je spíše společenskou událostí, kterou si připomínáme politický boj za práva pracujících.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language