Problematický nákup sebou vždy přináší další problémy

01.06.2012 Když 7.5.2009, den před ukončením činnosti Topolánkovy vlády, podepsalo ministerstvo obrany smlouvu na dodávku transportních letounů CASA C-295M, muselo si být vědomo řady problémů. Původním záměrem vzdušných sil naší armády bylo nahrazení již dosluhujících letounů An - 26. Mělo být vypsáno výběrové řízení podle technických požadavků Armády ČR. Nicméně tehdejší vedení ministerstva obrany pod vedením Vl.Parkanové a jejího náměstka M.Bartáka se rozhodlo pro barterový obchod s EADS přes obchodního prostředníka firmu OMNIPOL, a.s. Již v té době v interní zprávě náčelník generálního štábu Vl.Picek upozorňoval na nevyhovující dolet, nízkou rychlost, slabý výkon pohonné jednotky a omezenou schopnost přepravy techniky používané ve výzbroji AČR.

Ministerstvo obrany odborných námitek nedbalo a nakoupilo 4 letouny C-295M za 3,5 miliardy korun.K tomu je třeba ovšem započíst cenu pěti bitevníků L-159 ALCA, které v rámci směny byly součástí této akvizice a 1 miliardu Kč za servis a dodávky ND. V tomto případě nejde jen o cenu, ale i o snížení schopností transportního letectva české armády.

Po letových problémech, kdy odcházelo k ohrožení bezpečnosti letového provozu a samotných vojáků došlo k podpisu Dohody o narovnání některých závazků z Kupní smlouvy. Podle MO letouny C-295M již plní bez omezení úkoly výcviku létajícího personálu, přepravy osob a materiálu v souladu s požadavky GŠ AČR. Stále ovšem probíhají opakované vojskové zkoušky systému pasivní ochrany DAS. Součástí dohody je i navrácení jednoho bitevníku a údajně snížená cena náhradních dílů.

Přes jistý pozitivní vývoj existuje řada dalších problémů, které snížily prestiž naší armády i České republiky. A to právě v souvislosti s předraženým a netransparentním nákupem letounů CASA. Zásadním problémem je skutečnost, že ČR nedodržela svůj závazek vůči aliančním partnerům k posílení transportních kapacit v misi ISAF. Prostě letoun C-295M zřejmě ani v tomto roce nebude nasazen v Afghánistánu a je otázkou, zda vůbec bude. Dalším problémem je dnes již ukončený soudní spor s Evropskou komisí, která dala naši zemi právě v souvislosti s porušením hospodářské soutěže žalobu k soudnímu dvoru. To byla další ostuda naší země, která sice skončila ve prospěch ČR, ale jistá pachuť z tohoto tendru zůstává.

V současné době je tento nákup ještě v hledáčku protikorupční policie, nicméně se zdá, že i tohle šetření skončí ve ztracenu. Je otázkou, proč bývalé vedení MO tlačilo tento letoun, který je jistě kvalitní náhradou za Antonovy, ale který neodpovídal původní specifikaci AČR. Je či není prošetřován bývalý první náměstek Barták a jeho tehdejší poradce J.Fulík, kteří podle sdělovacích prostředků podporovali takto koncipovaný barterový obchod. A jakou roli v tomto případu hraje současný ředitel sekce vyzbrojování plk.P.Bulant, bývalý to ředitel kabinetu ministrů obrany M.Bartáka a A.Vondry. Je možné a rád bych tomu věřil, že platí slova M.Bartáka, který podpořil jmenování P.Bulanta ředitelem sekce vyzbrojování s tím, že jde o pokračování jeho reformního kurzu na ministerstvu obrany. 

Nejen snižování zdrojového rámce kapitoly 307 – MO, ale i řada neefektivních a netransparentních zakázek způsobuje zastavení modernizace techniky, snižování schopností AČR a zejména destabilizaci personálu české armády. Například nejsou peníze nejen na náhradu dosluhujícího proudového letounu CL-601 Challenger, ale dokonce ani na generálku jeho motorů. Osobně jsem přesvědčen, že by orgány činné v trestním řízení měly konat a tyto problematické akvizice, jakým je i nákup transportních letounů CASA konečně vyšetřit.

Profil autora
male-antonin_seda.jpg
Ing. Antonín Seďa
Blogy autora Antonín Seďa
  • Jde pouze o osobní spory či o civilní kontrolu armády (přečteno 13×)

    Je opravdu smutné sledovat, že v době zhoršené bezpečnostní situace ve světě musí naše země v přímém přenosu řešit problémy mezi ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu. A to za situace, kdy se Petr Pavel má stát předsedou Vojenského výboru NATO a kdy generální tajemník Aliance konstatoval, že minulý rok byl černým rokem pro bezpečnost Evropy.

  • Jde o veřejnou kontrolu a transparentnost (přečteno 33×)

    Pan senátor Ivo Valenta se mylně domnívá, že hospodaření s veřejnými prostředky je totéž, jako podnikat se soukromým kapitálem. Je to podobný přístup, jak občas hlásí ministr financí, že se stát má řídit jako firma. Základem každé demokratické společnosti je nutnost kontrolovat své volené zástupce, jak nakládají se svěřenými veřejnými prostředky. A nejde pouze o to, aby občané jednou za čtyři roky volili své zástupce, ale aby i v průběhu těch čtyř let mohli sami kontrolovat. Ovšem k této kontrole musí mít přístup k informacím a právě nově zřízená možnost zveřejňovat veřejnoprávní smlouvy na Portálu veřejné správy toto umožní.

  • Proč je třeba připomínat památku Jana Palacha (přečteno 29×)

    16. ledna si připomeneme 46. výročí smrti Jana Palacha, studenta historie a politické ekonomie, studenta, který se upálil ve svém vzdoru vůči okupaci tehdejšího Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Přiznám se, že osobně jako rodič nemohu schvalovat takovýto čin, protože se dovedu vžít do pocitů jeho rodičů, po tak pro ně tragické události. A také se sám sebe ptám, jak je možné a jaké důvody vedli tohoto nadějného a mladého člověka k tak strašnému činu. Ano, četl jsem několik historických statí, různých komentářů a viděl jsem i nedávno natočený film o životě Ja na Palacha, ale přesto ve mně stále vězí pocit jisté beznaděje, která v tehdejší době musela zasáhnout mnoho českých studentů a nejen jich.

  • Vlády v EU musejí změnit svoji politiku (přečteno 81×)

    Poslední teroristické útoky ve Francii ukázaly, že demokracie vždy měla a stále má v sobě zakódovanou možnost sebezničení. Je to dáno demokratičností společnosti, která je mírumilovná a otevřená vůči jiným kulturám.

  • Proč je nutno přijmout zákon o původu majetku (přečteno 82×)

    Mohu rozumět tomu, že pravice nesouhlasí s přijetím zákona o původu majetku s argumentem, že tento zákon zasáhne slušné lidi. Místopředseda poslanecké sněmovny Petr Gazdík ze Starostů a nezávislých dokonce hovoří o bezzubém, populistickém a hloupém opatření, které má smysl pouze u politiků, státních úředníků a u těch kteří se nějakým způsobem dostali do styku s veřejným majetkem. Tím ovšem zároveň říká, že pokud se nejedná o veřejný majetek, pak se lze vyhýbat placení daní, ať již z nelegálního podnikání, trestné činnosti či z šedé ekonomiky. Přitom v drtivé většině demokratických zemí se neplacení daní trestá hodně přísně a je jedno zda v nich vládne pravicová či levicová vláda.

Názory a komentáře autora Antonín Seďa
  • Pohledy na politiku

    Není to pouze krize politiky, která zasáhla naši republiku. Problémy mají i další demokratické země na západ od nás a je věcí politologů a sociologů, aby objasnili její příčiny. Nicméně je dobře, aby čas od času byla připomínána podstata politiky jako takové. Politika jako správa věcí veřejných není nic jiného, než nakládání se společným majetkem občanů pomocí volených zástupců. A je zodpovědností politických stran a hlavně voličů, komu že dají svoji důvěru. Z pohledu české veřejnosti a s ohledem na 25. let od sametové revoluce, která ne všem občanům přinesla pouze pozitivní změny, se stala česká politika nedůvěryhodnou či dokonce opovrženíhodnou. Nemalou měrou k tomu napomáhají sdělovací prostředky, které v touze za senzací a udržení si sledovanosti předkládají široké veřejnosti negativní zprávy. Taktéž naše inteligence poněkud zaspala svojí nekritičností a velmi slabou politickou angažovaností. Ale největší díl odpovědnosti za současný stav mají politici samotní.

  • Proplácet pracovní neschopnost je v 21. století normální

    Současná vláda si uvědomuje, že jedním z experimentů pravice bylo i neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Důvodem tohoto experimentu na lidech bylo údajné zneužívání krátkých pracovních neschopností a hlavně úspory ve vyplácených nemocenských dávkách. V současné době chtějí senátoři za ČSSD prosadit opětovné proplácení nemoci, a to v prvních třech dnech ve výši 25% denního vyměřovacího základu. Přesto, že se jedná o malou částku, jak česká pravice, tak Svaz průmyslu a dopravy jsou proti. Opět uvádějí stejné důvody a také skutečnost, že pouze necelých 20 % firem s tímto návrhem souhlasí.

  • Co by měl přinést nový rok 2015 občanům České republiky

    Nová koaliční vláda vzešlá z předčasných voleb konečně stabilizovala po sedmi letech vlády pravice situaci v naší zemi. Podařilo se ji stabilizovat ekonomicky podporou spotřeby domácností, zlepšením čerpání evropských fondů, podporou státních investic a podporou exportu českých výrobků. Ukazuje se totiž, že tolik opěvovaná politika volného trhu v globálním světě nefunguje a že je nutno podporovat národní zájmy České republiky. Proevpropská vláda zároveň přispívá k lepšímu obrazu naší země v Evropské unii, i když po pravdě řečeno, stále je nutno zlepšovat komunikaci s panem prezidentem, a to zejména v zahraniční politice. A že situace není jednoduchá, je zřejmé při pohledu na bezpečnostní situaci v Sýrii, v Iráku, v oblasti Sahelu a zejména na východní Ukrajině. Přijaté ekonomické sankce vůči Ruské federaci také částečně brzdí dobrý rozjezd českých firem a hledání nových odbytišť pro české výrobky.

  • To se to kritizuje bez vládní odpovědnosti

    Je logické a legitimní, že opoziční KSČM útočí proti konkurenčním sociálním demokratům. Ono se to totiž velmi jednoduše kritizuje bez vládní odpovědnosti, kterou vlastně komunisté ani nechtějí. Protože jejich podpora je právě založena na sbírání protestních hlasů. A je opravdu jedno, zda se jedná o vládu vedenou ČSSD či ODS. Předseda KSČM Vojtěch Filip se ve svém článku s názvem Proč ČSSD hraje opět falešnou hru s občany? poukazuje mimo jiné na vznik vládní koalice v roce 2002.

  • Důležitá je parlamentní kontrola realizace zákona č.428/2012 Sb.

    Mohlo by se zdát, že církevní restituce již neleží sociálním demokratům na srdci, a že neusilují o úpravu podmínek zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Podobná témata
  • Jde pouze o osobní spory či o civilní kontrolu armády

    Je opravdu smutné sledovat, že v době zhoršené bezpečnostní situace ve světě musí naše země v přímém přenosu řešit problémy mezi ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu. A to za situace, kdy se Petr Pavel má stát předsedou Vojenského výboru NATO a kdy generální tajemník Aliance konstatoval, že minulý rok byl černým rokem pro bezpečnost Evropy.

  • Pohledy na politiku

    Není to pouze krize politiky, která zasáhla naši republiku. Problémy mají i další demokratické země na západ od nás a je věcí politologů a sociologů, aby objasnili její příčiny. Nicméně je dobře, aby čas od času byla připomínána podstata politiky jako takové. Politika jako správa věcí veřejných není nic jiného, než nakládání se společným majetkem občanů pomocí volených zástupců. A je zodpovědností politických stran a hlavně voličů, komu že dají svoji důvěru. Z pohledu české veřejnosti a s ohledem na 25. let od sametové revoluce, která ne všem občanům přinesla pouze pozitivní změny, se stala česká politika nedůvěryhodnou či dokonce opovrženíhodnou. Nemalou měrou k tomu napomáhají sdělovací prostředky, které v touze za senzací a udržení si sledovanosti předkládají široké veřejnosti negativní zprávy. Taktéž naše inteligence poněkud zaspala svojí nekritičností a velmi slabou politickou angažovaností. Ale největší díl odpovědnosti za současný stav mají politici samotní.

  • Jde o veřejnou kontrolu a transparentnost

    Pan senátor Ivo Valenta se mylně domnívá, že hospodaření s veřejnými prostředky je totéž, jako podnikat se soukromým kapitálem. Je to podobný přístup, jak občas hlásí ministr financí, že se stát má řídit jako firma. Základem každé demokratické společnosti je nutnost kontrolovat své volené zástupce, jak nakládají se svěřenými veřejnými prostředky. A nejde pouze o to, aby občané jednou za čtyři roky volili své zástupce, ale aby i v průběhu těch čtyř let mohli sami kontrolovat. Ovšem k této kontrole musí mít přístup k informacím a právě nově zřízená možnost zveřejňovat veřejnoprávní smlouvy na Portálu veřejné správy toto umožní.

  • Proč je třeba připomínat památku Jana Palacha

    16. ledna si připomeneme 46. výročí smrti Jana Palacha, studenta historie a politické ekonomie, studenta, který se upálil ve svém vzdoru vůči okupaci tehdejšího Československa vojsky států Varšavské smlouvy. Přiznám se, že osobně jako rodič nemohu schvalovat takovýto čin, protože se dovedu vžít do pocitů jeho rodičů, po tak pro ně tragické události. A také se sám sebe ptám, jak je možné a jaké důvody vedli tohoto nadějného a mladého člověka k tak strašnému činu. Ano, četl jsem několik historických statí, různých komentářů a viděl jsem i nedávno natočený film o životě Ja na Palacha, ale přesto ve mně stále vězí pocit jisté beznaděje, která v tehdejší době musela zasáhnout mnoho českých studentů a nejen jich.

  • Proplácet pracovní neschopnost je v 21. století normální

    Současná vláda si uvědomuje, že jedním z experimentů pravice bylo i neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Důvodem tohoto experimentu na lidech bylo údajné zneužívání krátkých pracovních neschopností a hlavně úspory ve vyplácených nemocenských dávkách. V současné době chtějí senátoři za ČSSD prosadit opětovné proplácení nemoci, a to v prvních třech dnech ve výši 25% denního vyměřovacího základu. Přesto, že se jedná o malou částku, jak česká pravice, tak Svaz průmyslu a dopravy jsou proti. Opět uvádějí stejné důvody a také skutečnost, že pouze necelých 20 % firem s tímto návrhem souhlasí.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language