13.12.2011 Byl jsem až do tohoto volebního období u všech ústavních návrhů, které od podzimu 1992 v této věci předkládala ČSSD, a mohu odpovědně prohlásit, že všechny návrhy na přímou volbu hlavy státu vždy spojovala s určitými úpravami jejího postavení a pravomocí.
Přímou volbu brzdí ČSSD, Sobotka si pomáhal Klausem - takový byl titulek článku v Právu 8. 12., který informoval o jednání parlamentních stran o přímé volbě prezidenta republiky.
Byl jsem až do tohoto volebního období u všech ústavních návrhů, které od podzimu 1992 v této věci předkládala ČSSD, a mohu odpovědně prohlásit, že všechny návrhy na přímou volbu hlavy státu vždy spojovala s určitými úpravami jejího postavení a pravomocí.
Na to by neměl zapomínat ani Michal Hašek jako první místopředseda ČSSD, když říká, že pro něj „zavedení principu přímé volby má přednost před hádanicemi o dalších šest nebo sedm změn v pravomocích prezidenta republiky“ (Právo 8. 12.).
Dlouhá diskuse o přímé volbě prezidenta republiky trpí přílišnými sklony k populismu a povrchním přístupem k složité ústavněprávní a politologické problematice. Změna způsobu volby hlavy státu v parlamentní republice má řadu ústavních i politických souvislostí, které by se neměly ztrácet ze zřetele, jak se u nás často děje. Měla by se také brát v úvahu dosavadní zkušenost, pozitivní i negativní - z výkonu funkce Václavem Havlem a ještě více Václavem Klausem. V době tzv. opoziční smlouvy ČSSD a ODS vedení obou stran v roce 1999 dohodlo změny Ústavy ČR, která by mj. zpřesňovala postavení a pravomoci prezidenta. To byla reakce i na předchozí, někdy příliš volný výklad ústavních ustanovení Václavem Havlem, což mu vytýkala zejména ODS.
V návrhu, který neprošel v Senátu o dva hlasy z tzv. čtyřkoalice, byla řada ustanovení, která by umožnila lepší fungování našeho ústavně politického systému včetně možnosti předčasného ukončení činnosti Sněmovny jejím vlastním usnesením. Absence této možnosti se české politice velmi vymstila na podzim 2009, když jednorázový ústavní zákon v této věci zrušil Ústavní soud ČR.
Tehdy také bylo navrženo, aby členy Bankovní rady ČNB, o čemž se teď hojně diskutuje, jmenoval prezident republiky. Z jedné třetiny na návrh Sněmovny a z jedné třetiny na návrh Senátu. Takový byl tehdy požadavek i vedení ODS, jehož členem byl i tehdy Petr Nečas. Ten na stanovisko ODS již zapomněl, když nyní tak rozhodně obdobný návrh ČSSD odmítl. Je zajímavé, že o „nesmyslnosti“ dosavadní úpravy jmenování bankovní rady je přesvědčen i Václav Klaus.
Politické strany jistě mohou měnit své názory i v otázkách ústavního charakteru. Měly by však změny odůvodnit, protože důvěryhodnost je založena i na kontinuitě jejich základních programových požadavků. Je škoda, že diskuse o přímé volbě nebyla spojena s hlubším rozborem ústavního postavení prezidenta. Po téměř dvaceti letech platnosti Ústavy ČR by takový vážný odborný i politický diskurs byl na místě.
Zdeněk Jičínský, bývalý poslanec ČSSD
zdroj:Právo 13. 12. 2011
25.04.2012 Otázky předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti BIS...
10.04.2012 Rozhovor Jana Mládka pro deník Aktualne.cz
14.05.2012 Podle informací médií Jihočeský poslanec Václav Baštýř (ODS) plánuje prodat pozemky pod budovanou dálnicí D3 po 100...
13.05.2012 V letošním roce si připomínáme 70. výročí, kdy se tábor v Letech u Písku proměnil z tábora „pracovního“ v tábor v...
15.05.2012 O poslanci Václavu Baštýřovi toho příliš nevíme. Na stránkách parlamentního webu se... (přečteno 283×)
14.05.2012 Komentář k vystoupení ministra Petra Fialy v nedělních OVM. (přečteno 128×)