Církev by se neměla míchat do politiky

09.08.2012 Mohu rozumět úsilí církevních hodnostářů, kterým se podařilo po dvaceti letech vyjednat s vládní koalicí majetkové vyrovnání. Ano, nejedná se o restituci v pravém smyslu slova, ale spíše o dar. Majetek se tedy podle návrhu zákona nevrací, ale daruje. Což je výhodné, alespoň podle vyjádření současné vlády,jak pro stát, tak pro církve a náboženské společnosti. Sociální demokracie dlouhodobě kritizuje předložený návrh, a to zejména z důvodu jeho netransparentnosti a nespravedlnosti. Tuto nespravedlnost mimo jiné cítí drtivá většina občanů České republiky. Tedy země, ve které po sametové revoluci vystoupil tehdejší kardinál František Tomášek a sdělil národu, že on i celá katolická církev stojí pevně na jeho straně. Tím se přihlásil k odkazu kardinála Antonína Cyrila Stojana, génia prostoty a jednoty.

Ano, začala předvolební kampaň do krajských a senátních voleb a ČSSD využila odporu veřejnosti ke své propagaci. Prostě téma církevních restitucí hýbe celou společností a je bláhové si myslet, že o tom katolická církev neví. Problémem ovšem není kritický pohled na předvolební bilbordy ČSSD, ale útok církví vůči jedné z politických stran zastoupených v demokraticky voleném parlamentu. Tady opravdu nejde o náboženské svobody či upírání práva na majetkové vyrovnání. Tady jde o navržený a předem dohodnutý zákon, kterým se daruje majetek církvím a náboženským společnostem ve výši téměř 135 miliard korun.

A to v době, kdy současná vládní koalice šetří na sociálně slabých a nezaměstnaných, kdy zvyšuje životní náklady rodinám s dětmi a kdy snižuje valorizaci seniorům. Vměšování církve do politiky ohrožuje demokratické principy naší země. Pokud poradce kardinála Duky myslel své vyhrožování vůči ČSSD vážně, pak být farníky, vyzval bych současné představitele církví k rezignaci. Ovlivňování svobodné soutěže demokratických politických stran jakoukoliv ideologií je v demokraticky zavedených zemích nepřípustné. Vždyť sama katolická církev přiznala, že aby dohoda o majetkovém narovnání vůbec prošla, slíbila věnovat 20% svého majetku ostatním, chudším církvím na jejich činnost. Takže o co jde? No přece o majetek a finance. A pokud sociální demokraté mají své konkrétní výhrady i návrhy na řešení majetkového vyrovnání i odluky církve od státu, pak jakékoliv politické útoky církevních hodnostářů jsou nejen netaktické, ale především zavánějí argumentací známou z dob totality.

Je tragédií tohoto národa i celé katolické církve, že směšují náboženskou svobodu s politikou, že zaměňují víru v Boha s finančním vyrovnáním a majetkem. Jakoby katolická církev zapomněla na odkaz bývalých kardinálů, na které je celý národ oprávněně hrdý. Připomenu slova jednoho z nich, kardinála Stojana, který v době finančních sporů a hájených brokátů rozdával. Je smutné, že jeho slova, že zůstane ne to, co jsme našetřili, ale co jsme rozdali, zůstávají zapomenuta. Ke škodě církve i budoucnosti celého národa.

Profil autora
male-antonin_seda.jpg
Ing. Antonín Seďa
Blogy autora Antonín Seďa
  • Máme po 38. sjezdu ČSSD a co dál (přečteno 132×)

    Podle mého názoru byl 38. sjezd ČSSD úspěšný, protože si nejen pohodlně zvolil celé nové vedení, které si přál předseda B. Sobotka a přijal důležité změny stanov, které vycházely z výsledků celostranického referenda, ale zároveň ukázal další kroky sociální demokracie na cestě k fungujícímu státu. To, že to sociální demokracie nebude mít na této cestě vůbec jednoduché, ukázaly první hodiny po skončeném sjezdu. Slova pana prezidenta o jednoznačné odpovědnosti nově zvoleného vedení strany a o nutnosti sebereflexe, pokud následující volby nebudou úspěšné, hovoří o tom, že duch lánské schůzky je stále živý.

  • Severoatlantická aliance je stále zárukou bezpečnosti České republiky (přečteno 37×)

    Když 12. 3. 1999 vstupovala Česká republika do Severoatlantické aliance, bylo zřejmé, že naši armádu čekají velké změny. Zároveň také závazky, které měly zabezpečit dostatečné schopnosti, které Armáda České republiky měla v rámci kolektivní obrany poskytovat. Nebudu tady připomínat tolik diskutovaná 2% HDP či Pražské závazky, které měly v rámci specializace napomoci dnes proklamované Smart Defence. Na druhou stranu je jen dobře, že se profesionalizovala naše armáda, že vlivem získaných zkušeností ze zahraničních misí se zvýšila vybavenost a schopnosti jednotek.

  • Proč slavit Mezinárodní den žen (přečteno 54×)

    Dvacet pět let od sametové revoluce zaznívají tu a tam, zejména z pravicového spektra, úvahy o tom, proč vůbec slavit Mezinárodní den žen. Prý je to komunistický svátek a dnes přežitek. K tomu představitelé KDU-ČSL připomínají, že již máme svátek matek, který vystihuje podstatu, proč si máme vážit svých žen. Nicméně to jsou členové a příznivci této strany, kteří postavení žen ve společnosti zužují právě na ochránkyni rodinného krbu.

  • Politická nekorektnost (přečteno 21×)

    Předseda politického hnutí A. Babiš na sněmu ukázal, proč je pokleslá úroveň naší politiky. Na jednu stranu opakoval, že vlastně není politik, že se obklopuje pouze odborníky. Také zdůraznil, že jeho ministři by funkce místopředsedů nezvládali a proto připustil zvolení pouze jemu loajálních členů. Přitom jakoby zapomněl, že on sám sedí ve vládě jako její první místopředseda a ministr financí a přitom je šéfem ANO 2011. Prostě on to vše řídí, on ví jak na to a jedině on, zakladatel ví, co je pro tuto zemi prospěšné.

  • Koncepční rozvoj armády není všelékem na dnešní její neduhy (přečteno 32×)

    Armáda ČR připravila novou koncepci výstavby AČR, která má být schválena vládou. Výbor pro obranu, ve snaze docílit koncepčního přístupu hodlá do této koncepce také zasáhnout, zejména proto, že tomuto materiálu schází politické zadání a provázanost s jinými dokumenty. Práce na KVAČR byly zahájeny v roce 2012 a původní termín dokončení měl být před dvěmi lety. Koncepce vycházela a stále vychází s Bezpečnostní strategie ČR z roku 2011 a také Obranné strategie ČR, která na ni navazovala. Dokonce se hovoří o tom, že souběžně s touto koncepcí je vytvářen Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2030.

Názory a komentáře autora Antonín Seďa
  • Kdo je pučista a kdo je zrádce

    Konference politického hnutí Úsvit přímé demokracie rozhodla o respektování usnesení předsednictva hnutí a poslaneckého klubu k integraci a k založení nové politické strany a zároveň uložila předsedovi Tomio Okamurovi respektovat demokratické principy. Po pravdě řečeno nevím, zda se mám smát či plakat při pohledu na vlastní kremaci tohoto politického hnutí, které ve volbách v říjnu roku 2013 získalo 6,88% hlasů, což představovalo 342 339 voličů. Dnes se obě strany sporu, rozdělené v poměru svých devíti členů na pět proti Okamurovi a čtyři pro Okamuru, navzájem obviňují z puče a ze zrady. Problémem však je, že jejich počínání je především zradou občanů, kteří jim dali svůj hlas.

  • Kdo prohrál a kdo vyhrál

    Soubor opatření k implementaci dohody z Minsku, přijatých v dohodě o příměří na Ukrajině, měl znamenat okamžitý a úplný klid zbraní, počínaje 00:00 (kyjevského času) 15. 2. 2015. Přesto, že v některých částech stále probíhají vojenské operace, osobně podporuji diplomatická jednání a jsem k plnění této dohody opatrný optimista. Zároveň jsem skeptický vůči různým komentářům a veřejným sdělením, které předem zpochybňují nejen plnění této dohody, ale které spekulují zejména o tom, kdo v této dohodě vlastně prohrál a kdo vyhrál.

  • Pohledy na politiku

    Není to pouze krize politiky, která zasáhla naši republiku. Problémy mají i další demokratické země na západ od nás a je věcí politologů a sociologů, aby objasnili její příčiny. Nicméně je dobře, aby čas od času byla připomínána podstata politiky jako takové. Politika jako správa věcí veřejných není nic jiného, než nakládání se společným majetkem občanů pomocí volených zástupců. A je zodpovědností politických stran a hlavně voličů, komu že dají svoji důvěru. Z pohledu české veřejnosti a s ohledem na 25. let od sametové revoluce, která ne všem občanům přinesla pouze pozitivní změny, se stala česká politika nedůvěryhodnou či dokonce opovrženíhodnou. Nemalou měrou k tomu napomáhají sdělovací prostředky, které v touze za senzací a udržení si sledovanosti předkládají široké veřejnosti negativní zprávy. Taktéž naše inteligence poněkud zaspala svojí nekritičností a velmi slabou politickou angažovaností. Ale největší díl odpovědnosti za současný stav mají politici samotní.

  • Proplácet pracovní neschopnost je v 21. století normální

    Současná vláda si uvědomuje, že jedním z experimentů pravice bylo i neproplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Důvodem tohoto experimentu na lidech bylo údajné zneužívání krátkých pracovních neschopností a hlavně úspory ve vyplácených nemocenských dávkách. V současné době chtějí senátoři za ČSSD prosadit opětovné proplácení nemoci, a to v prvních třech dnech ve výši 25% denního vyměřovacího základu. Přesto, že se jedná o malou částku, jak česká pravice, tak Svaz průmyslu a dopravy jsou proti. Opět uvádějí stejné důvody a také skutečnost, že pouze necelých 20 % firem s tímto návrhem souhlasí.

  • Co by měl přinést nový rok 2015 občanům České republiky

    Nová koaliční vláda vzešlá z předčasných voleb konečně stabilizovala po sedmi letech vlády pravice situaci v naší zemi. Podařilo se ji stabilizovat ekonomicky podporou spotřeby domácností, zlepšením čerpání evropských fondů, podporou státních investic a podporou exportu českých výrobků. Ukazuje se totiž, že tolik opěvovaná politika volného trhu v globálním světě nefunguje a že je nutno podporovat národní zájmy České republiky. Proevpropská vláda zároveň přispívá k lepšímu obrazu naší země v Evropské unii, i když po pravdě řečeno, stále je nutno zlepšovat komunikaci s panem prezidentem, a to zejména v zahraniční politice. A že situace není jednoduchá, je zřejmé při pohledu na bezpečnostní situaci v Sýrii, v Iráku, v oblasti Sahelu a zejména na východní Ukrajině. Přijaté ekonomické sankce vůči Ruské federaci také částečně brzdí dobrý rozjezd českých firem a hledání nových odbytišť pro české výrobky.

Podobná témata
  • Máme po 38. sjezdu ČSSD a co dál

    Podle mého názoru byl 38. sjezd ČSSD úspěšný, protože si nejen pohodlně zvolil celé nové vedení, které si přál předseda B. Sobotka a přijal důležité změny stanov, které vycházely z výsledků celostranického referenda, ale zároveň ukázal další kroky sociální demokracie na cestě k fungujícímu státu. To, že to sociální demokracie nebude mít na této cestě vůbec jednoduché, ukázaly první hodiny po skončeném sjezdu. Slova pana prezidenta o jednoznačné odpovědnosti nově zvoleného vedení strany a o nutnosti sebereflexe, pokud následující volby nebudou úspěšné, hovoří o tom, že duch lánské schůzky je stále živý.

  • Severoatlantická aliance je stále zárukou bezpečnosti České republiky

    Když 12. 3. 1999 vstupovala Česká republika do Severoatlantické aliance, bylo zřejmé, že naši armádu čekají velké změny. Zároveň také závazky, které měly zabezpečit dostatečné schopnosti, které Armáda České republiky měla v rámci kolektivní obrany poskytovat. Nebudu tady připomínat tolik diskutovaná 2% HDP či Pražské závazky, které měly v rámci specializace napomoci dnes proklamované Smart Defence. Na druhou stranu je jen dobře, že se profesionalizovala naše armáda, že vlivem získaných zkušeností ze zahraničních misí se zvýšila vybavenost a schopnosti jednotek.

  • Proč slavit Mezinárodní den žen

    Dvacet pět let od sametové revoluce zaznívají tu a tam, zejména z pravicového spektra, úvahy o tom, proč vůbec slavit Mezinárodní den žen. Prý je to komunistický svátek a dnes přežitek. K tomu představitelé KDU-ČSL připomínají, že již máme svátek matek, který vystihuje podstatu, proč si máme vážit svých žen. Nicméně to jsou členové a příznivci této strany, kteří postavení žen ve společnosti zužují právě na ochránkyni rodinného krbu.

  • Politická nekorektnost

    Předseda politického hnutí A. Babiš na sněmu ukázal, proč je pokleslá úroveň naší politiky. Na jednu stranu opakoval, že vlastně není politik, že se obklopuje pouze odborníky. Také zdůraznil, že jeho ministři by funkce místopředsedů nezvládali a proto připustil zvolení pouze jemu loajálních členů. Přitom jakoby zapomněl, že on sám sedí ve vládě jako její první místopředseda a ministr financí a přitom je šéfem ANO 2011. Prostě on to vše řídí, on ví jak na to a jedině on, zakladatel ví, co je pro tuto zemi prospěšné.

  • Kdo je pučista a kdo je zrádce

    Konference politického hnutí Úsvit přímé demokracie rozhodla o respektování usnesení předsednictva hnutí a poslaneckého klubu k integraci a k založení nové politické strany a zároveň uložila předsedovi Tomio Okamurovi respektovat demokratické principy. Po pravdě řečeno nevím, zda se mám smát či plakat při pohledu na vlastní kremaci tohoto politického hnutí, které ve volbách v říjnu roku 2013 získalo 6,88% hlasů, což představovalo 342 339 voličů. Dnes se obě strany sporu, rozdělené v poměru svých devíti členů na pět proti Okamurovi a čtyři pro Okamuru, navzájem obviňují z puče a ze zrady. Problémem však je, že jejich počínání je především zradou občanů, kteří jim dali svůj hlas.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language