Jak bude vypadat Česko v roce 2020

03.08.2012 František Bublan: Vývoj půjde zcela určitě politicky doleva Jaký bude svět, jaká bude naše republika, bude-li ještě, jací budeme my, budeme-li ještě v roce 2020, takové otázky si můžeme, nebo také nemusíme vůbec klást, většinou se kloníme k tomu druhému, prožíváme přítomnost a říkáme, že uvidíme. Každopádně je to zajímavé téma provokující k zamyšlení. Dovolím si tedy několik myšlenek nabídnout.

Úvaha první:

Jakkoliv jsou pravdivá tvrzení, že bez poznání minulosti nelze pochopit přítomnost a že kde není poznání minulosti, nemůže být více budoucnosti, jsou to výroky, které nezachycují celou podstatu poznání, chybí jim lidská invence a téměř bych je nazval polopravdivé. Více nabízí filosof a teolog Teilhard de Chardin, který říká, že „přítomnost je možno poznat a prožívat jen ve světle budoucnosti a stejně tak, že minulost správně pochopíme, máme-li představu, jak by měla vypadat naše budoucnost“.


Úvaha Františka Bublana je součástí seriálu o budoucnosti naší země. Zde naleznete informace o celém projektu a esej Bohuslava Svobody.

Pro přítomnost a budoucnost není zase až tak důležité, odkud anebo z čeho pocházíme, jakou historii má náš národ, jakými dějinnými cestami procházelo lidstvo nebo jak se chovali naši předkové. Toto poznání je jistě důležité a poučné, ale nelze z něho odvodit nějakou lineární rovnici a postavit vedle sebe ideologické a sociologické jednotky a dospět k nějakému výsledku budoucího uspořádání a chování lidstva, a už vůbec ne v menším měřítku podoby naší republiky a naší národní společnosti. Daleko důležitější je vědět, nebo chtít vědět, kam směřujeme, co je cílem našeho života, lidských dějin, a z toho teprve lépe poznáme a pochopíme naši minulost a prožijeme přítomnost. Cíl a smysl našeho bytí je přirozeně překrýván snahou užít si svůj život a každý jeho okamžik, ale v každém člověku je skrytá snaha dosáhnout něčeho, co jej přesahuje, touha po nějakém transcendentnu, představa o možném lepším světě, touha po něčem, co není konečné a dává smysl našemu konání a prožívání přítomnosti. Dobré jídlo, hezká dovolená, nové auto nás jistě uspokojí, ale nedávají smysl našemu životu, neobsahují nic, co by nás přesahovalo. Naopak, když někdo založí nadaci na pomoc např. postižených dětí, pomůže první rok možná deseti dětem, druhý rok již třikrát více dětem a je hnán tuto aktivitu stále zvyšovat, a dosahovat tak většího dobra. Když nebudu mít dovolenou, tak mne to tak nezabolí, jako když nebude mít nadace peníze na pomoc postiženým.

Vize budoucnosti je spojována s něčím dokonalejším, naplňuje přítomnost nadějí a pomáhá zhodnotit minulost.

Úvaha druhá:

Když vycházím z první premisy, že představa o budoucnosti dává pochopit minulost, musím vyznat přesvědčení, že svět se ve svých dějinách zlepšuje. Věřím, že spějeme k nějakému dokonalému bodu, nikoliv k zániku, a proto je dnes svět lepší, než byl v minulosti. Samozřejmě tento vývoj je doprovázen krutými válkami, rasovou, náboženskou a sociální nesnášenlivostí a nenávistí a vždy přítomným lidským sobectvím. Tyto patologické jevy a úchylky, které se nacházejí ve všech etapách lidských dějin a ve všech ideologiích, však nemohou natrvalo změnit směr k lepšímu. Dějinně působí tyto úchylky jako brzda, ale ve skutečnosti jsou nutným doprovodným jevem, ve kterém se formuje dokonalejší vědomí člověka, jeho svoboda a důstojnost. Zlo, nenávist, bolest a smrt jsou morální slabostí svobody, a i když je to nespravedlivé (alespoň v našich očích), jsou nutnou obětí v tvůrčím růstu světa. Bez těchto obětí by svět nemohl spět k lepšímu a hodnotnějšímu stavu.

Temné stránky lidstva se nedají ospravedlnit, ale právě pohledem do budoucna můžeme očekávat nějaké řešení a spravedlivé odčinění všeho zla, bolesti i smrti samé. Pohled do budoucna je doprovázen nadějí.

Vize politického systému v ČR:

Současné politické a společenské problémy, téměř totální ztráta důvěry ve vládnoucí politickou reprezentaci, volání po nepolitické politice typu „holešovská výzva“ apod., ohlížení se po starých časech totalitního, ale určité jistoty zajišťujícího režimu povedou v příštích letech ke změnám. Příčina této společenské vzpoury je ve vědomém, nebo jenom podvědomém vnímání toho, že typ kapitalismu volného trhu, který přirozeně přerozděluje bohatství, selhal. Poznání, že bohatí jsou ještě bohatší, střední třída je v ohrožení a vzniká čím dál větší množina lidí, kteří jsou postradatelní, nebo nepohodlní a zatěžující ekonomický vývoj, je nenaplněnou nadějí, která se rodila na začátku 90. let. Pohár netrpělivosti a nespokojenosti, který je doplňován vládní arogancí, skandály a korupcí, je již téměř naplněn a je jenom otázkou času, kdy přeteče. Vývoj půjde zcela určitě politicky doleva k nějaké podobě demokratického socialismu, doplňován silnou kontrolou veřejnosti a postupnou změnou smýšlení. Tato změna smýšlení je velmi důležitá, její náznaky můžeme pozorovat již dnes. Spočívá v tom, že mnoho sociologů, ale i ekonomů si uvědomuje, že kapitalismus a svoboda nemusí být nutně dvě části jednoho nedělitelného projektu, jak hlásal Milton Friedman, ale že svoboda má daleko hlubší význam, její naplňování vede k osvobození člověka od všeho, co ohrožuje jeho život. To povede k větší solidaritě, logicky k větší skromnosti, ale také větší jednotě a vytváření vzájemných pout, která nesvazují, ale obohacují.

I na této vývojové křivce budou určité neoliberální, nebo dokonce autoritářské snahy o změnu proudu, ale v duchu mé druhé úvahy věřím v pozitivní dějinný krok, možná již v roce 2020.

(přečteno 246×)

Štítky

Zemědělství   Hospodářství a ekonomika   Zaměstnanost   Doprava   Cestovní ruch   Věda a výzkum   

Profil autora
bublan-male.jpg
Mgr. František Bublan
Blogy autora František Bublan
  • Zapomenutí není odpuštění (přečteno 100×)

    Reaguji na výzvu Václava Klause, aby lidé používali vlastní hlavu a nepodléhali tlaku médií v hodnocení jím udělené amnestie. Dovolím si tedy malou úvahu na toto téma.

  • „Neber úplatky, nebo se z toho zblázníš“ (přečteno 45×)

    Tento známý výrok odsuzující automechaniky do Chocholouškova ústavu již naštěstí neplatí, avšak naše republika se v oblasti úplatkářství a různých forem korupce ocitá na nelichotivých místech světového žebříčku. Korupce se nám však posunula z autodílen do politiky a úředních síní a montérky nahradily bílé límečky. Tento neblahý stav můžeme sledovat ve známých mediálních kauzách a dosvědčují jej také podnikatelé, kteří přiznávají, že bez úplatku je získání lukrativní zakázky téměř nemožné.

  • Není čas k mlčení (přečteno 38×)

    Není čas k mlčení, začíná ubývat dobra a lásky v lidech. Tato slova mi napsala jedna akademická malířka, která mimochodem kreslí i nádherná zákoutí v třebíčském Zámostí. Dodal bych k tomu, že se také vytrácí lidská moudrost, bohužel na místech nejvyšších.

  • Na co, Pane Bože, na co? (přečteno 245×)

    Tato nepatrná změna textu známého hudebního hitu mne napadla, ale je i součástí modlitebního dialogu, při přemýšlení o finančním a majetkovém vyrovnání s církvemi.

  • XXII. symbol svobody (přečteno 107×)

    Píši tyto řádky v předvečer onoho památného dne, nevím kolik lidí se zastaví na Národní třídě, kolik lidí přijde vyjádřit nespokojenost na Václavské náměstí a jiná ohlášená místa, jedno je však jisté...

Názory a komentáře autora František Bublan
  • Servus servorum

    Rezignace nejvyššího představitele římskokatolické církve vyvolává mnoho komentářů, hodnocení jeho postojů a působení na tomto postu, přetřásá se jeho minulost, názorovost a naplnění úkolu, který před 8 lety přijal.

  • Není hladovka jako hladovka

    Při sledování aktivit některých jihočeských studentů, spojených s vyhlášením jednodenní hladovky jsem si vybavil dobu již dávno minulou, kdy jsme také drželi různé protestní hladovky vedeni snahou něco změnit, upozornit a snad i vyburcovat svědomí těch ostatních. Nicméně zamyšlení nad tím, co bylo a nad tím, co se odvíjí nyní mne vede ke srovnání a konstatování, že není hladovka jako hladovka.

  • Kalouskova složenka II. a další

    Možná si ještě vybavíme tzv. Kalouskovu složenku na 121.000,- Kč, kterou rozesílal voličům před dvěma lety a spolu s Nečasem a jeho síťovkou strašili a slibovali nápravu veřejných financí. Realita je opačná. Nynější státní dluh již činí 155.000,- Kč na hlavu, vyhlídky na ekonomický růst jsou mizivé, vláda škrtá a snaží se problémy jenom vysedět, řeší svoje korupční kauzy a koaliční neshody, které se tak rychle překrývají, že si již ani nevzpomeneme na pokus ministra Drobila o tunel na MŽP, či kauzu Promopro, dokonce i letadla CASA mizí za obzorem. Prováděné reformy připomínají jeden tunel za druhým, poslední pokusy zprivatizovat veřejné prostředky a služby, zakázky pro kmotry a přátele za stamilióny na nové datové systémy, které nefungují a komplikují lidem život.

  • Palachův odkaz

    Bratři Mašínové i Jan Palach prožívali, každý v jiné době a situaci, silný odpor k tomu, co se u nás dělo. Jedni zvolili zabíjení těch druhých, tedy nepřátel, Palach zvolil vlastní smrt...

  • Vyjádření F. Bublana k článku: Exministr Bublan hájí radikální islamisty

    Nařčení pana Lukáše Lhoťana, které vyjádřil ve svém článku a ve kterém mne podezírá z náklonnosti k radikálnímu islámu je především nepravdivé a v kontextu s mým působením v bezpečnostních složkách a s tím spojeným poznáním a zkušeností je také úsměvné.

Podobná témata
Aktuality

Archiv novinek

Blogy
  • Dana Váhalová

    22.08.2014 Poslední dobou se v Evropské unii i v ČR stále více diskutuje o větším využití... (přečteno 10×)

  • Antonín Seďa

    20.08.2014 Tento týden si připomeneme 46.výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Když 21.8.1968... (přečteno 42×)

  • Vlasta Bohdalová

    19.08.2014 Nesnáším machistické vtípky, jako „Kvo, kvo, kvo, kvóty…“ Jsou hloupé, omezené a... (přečteno 68×)

  • Ladislav Velebný

    19.08.2014 Sociální demokracie bude mít svoje „primárky“, alespoň o tom rozhodlo dosti drtivým... (přečteno 32×)

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language