Církevní restituce: vyrovnání a rovnost

10.08.2012 Už první debaty v senátních výborech, kam postoupil po Poslanecké sněmovně návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, a také stanovisko senátních legislativců ukázaly, že problémem není vyhlídka hospodářské samostatnosti církví, ale způsob, jakým se to dělá. Přestože základem křesťanského učení je vstřícnost a pomoc bližnímu, Nečasova vláda opět nasadila drsnou válcovací metodu, kterou se bez debat s opozicí i veřejností snaží rychle prosadit nepromyšlený a jednostranný záměr. Nepřátelská atmosféra, kterou je pravicová koalice obklopena, se tak přenáší i na subjekt, který ji přežije, ale může být touto atmosférou přinejmenším dlouhodobě poškozen.

Všímá si toho i čerstvá výzva skupiny umělců a dalších osobností, byť je sepsána na podporu vládního návrhu a posuzuje ho z jiného úhlu. Připomíná, že do Senátu jde zákon „po diskusích, které se namnoze nedržely věcných argumentů, ale vyvolávaly zbytečnou nenávist a falešnou závist“. Současně však tvrdí, že „postupné splácení během třiceti let nebude o mnoho vyšší než nynější platby ze státního rozpočtu“. To samo však nevychází ze žádné věcné analýzy, bude to totiž víc.

Zejména finanční náhrada pro církve je prostě nepřiměřená, jak rozsahu uvažovaného majetku, tak obtížné hospodářské situaci, ve které se Česká republika právě nachází. A když upozorňujeme na to, že jedním ze zdrojů, kterým se to má hradit, je snížená valorizace starobních důchodů, nejde o závist, ale o připomenutí do očí bijící nespravedlnosti, tedy úplně jiného hříchu. Umělci to tak možná nemysleli, ale s poukazy na závist by měli být opatrnější, protože jde o typickou součást slovníku z časů Divokého východu, kterou se u nás ještě nedávno odrážely výtky proti tunelářům a privatizačním podvodům.

ČSSD má řadu důvodů, proč požaduje zamítnutí a nové projednání zákona, který navíc zavazuje i další vlády a měl by být proto nejlépe předložen k hlasování v obecném referendu. Navržené vyrovnání je právně nedořešené a riskantní, protože může prolomit 25. únor 1948 i Benešovy dekrety a hrozí tak spustit novou lavinu nákladných restitučních sporů. V návrhu chybí seznam majetku, což může být další zdroj dlouhodobé právní nejistoty. A zmíněné finanční vypořádání je nejen předražené, ale navíc porušuje ústavní rovnost občanů před zákonem, protože některým oceňuje polnosti čtyřikrát dráže, než byla dosavadní restituční praxe a v případě lesů dokonce desetkrát dráže.

Připomeňme, že se ve skutečnosti jedná už o třetí vlnu církevních restitucí, přestože už po té první kardinál Tomášek řekl, že to stačí. Onou první vlnou byl výčtový zákon 298 z roku 1990, kterým bylo řádům a kongregacím vráceno 170 objektů. Zákon obsahoval i památné nedopatření, kterým byla Nová budova Národního divadla připsána voršilkám, ale ty nedokázaly omyl napravit. Malý okruh církevních subjektů mohl využít i obecného restitučního zákona 403 ze stejného roku. Potom bylo roku 1996 zahájeno exekutivní vydávání církevního majetku na základě řady usnesení vlády. Zastaveno bylo roku 1998, i po kritice právních vad.

Česká společnost je po všech zvratech naší náboženské historie silně sekulární, jak dokládají nízké (a snižující se) počty praktikujících věřících, ale má hluboký vztah ke křesťanské tradici a kulturním památkám a chtěla by pochopitelně vědět, jak se bude zacházet s národním historickým dědictvím, když přejde z rukou státu do rukou soukromých subjektů. To z návrhu zákona ale vůbec jasné není. Proto ČSSD dávala přednost takovému řešení, kde by se výnosy z církevního majetku soustřeďovaly ve fondu se správou církví, a tyto zdroje by se pak používaly na pokrytí jejich duchovní, školské, zdravotní, sociální a kulturní činnosti, včetně oprav památek – třeba i s obvyklým příspěvkem státu na památkovou péči.

Jedná se přece o majetek, který už od dob císaře Josefa II. slouží k uspokojování určitých společenských potřeb. Paternalismus státu byl možná přehnaný, ale změna by měla spočívat v tom, že stejné služby budou lépe naplňovány bez této krajnosti. Nikoliv, že přijdeme jak o majetek, tak o služby, kvůli kterým byl církevní majetek povinnými i dobrovolnými příspěvky bezpočtu generací českých obyvatel vytvořen. Dalšího problému si všímají petice občanských iniciativ, které odmítají vládní návrh, ve kterém je majetek církví nasazen k zesílení tlaku trhu, místo aby sloužil obnově obce a vzájemnosti.

Je ve vlastním zájmu církví, aby zákon o majetkovém vyrovnání byl skutečně vyrovnaný a nebyl zdrojem destabilizace a konfliktů, na kterých se budou přiživovat extrémisté. Nejbližší příležitostí k nápravě je nadcházející schůze Senátu, pak se nejspíš záklon vrátí znovu do Poslanecké sněmovny, a když odejde většinová veřejnost poražena i odtamtud, využije svého slova v nejbližších volbách. Vztah k Bohu je věcí jednotlivce, ale vztah k církvím je koneckonců věcí občanů.

Obviňování opozice ze strany některých představitelů církví je nevhodné, cenzorské a směřuje proti principům svobodné demokratické diskuse. Jestliže sociální demokracie kritizuje chyby a slabá místa vládního návrhu, plní tak mimo jiné důsledně svou opoziční roli, kterou jí přisoudil výsledek voleb a povolebních vyjednávání. Nikdy by mne nenapadlo, že budeme muset pravidla fungování demokratického systému připomínat představitelům církví, z nichž řada před rokem 1989 upřímně a obětavě usilovala právě o návrat parlamentní demokracie do naší země.

ČSSD nikdy církve nenapadala a napadat nebude. Respektujeme plně jejich roli ve společnosti i nesporný přínos v řadě sociálních aktivit. Polemiku o podobě narovnání s církvemi ale nadále povedeme s vládními stranami. A nedáme se odradit ani zastrašit. Špatný návrh zákona, přinášející rizika pro Českou republiku, poslanci a senátoři sociální demokracie nepodpoří.

(přečteno 423×)

Štítky

Církevní restituce   Důchody a sociální oblast   Spravedlnost   

Profil autora
male-bohuslav_sobotka.jpg
Mgr. Bohuslav Sobotka
Blogy autora Bohuslav Sobotka
  • Kalouskovo a Nečasovo dluhové pokrytectví (přečteno 228×)

    Jedním z klíčových úkolů vlády, která vzejde z voleb v roce 2014, bude prolomení začarovaného kruhu škrtů a poklesu, do kterého dostala naši zemi chybná hospodářská politika premiéra Nečase a ministra Kalouska. Země není po 7 letech vlády pravice v dobré ekonomické kondici, máme nejdelší recesi od roku 1989, více než 550 tisíc nezaměstnaných a poprvé po 12 letech poklesly dokonce nominální mzdy.

  • Voda klesá, mzdy také (přečteno 144×)

    Velká voda postupně klesá a začínají se pomalu sčítat a hlavně odstraňovat vzniklé škody. Celková čísla sice vypadají mnohem nadějněji než po povodních v roce 2002, ale i nyní - kdo má vodu v bytě, přišel prakticky o všechno. Nemluvě o těch, jejichž dům je na stržení. Něco zmírní malá státní pomoc, možná i pojištění, pokud se ho podařilo uzavřít. Něco solidarita obce a kraje, která teď dostává obrovskou příležitost. Ale nejvíc budou lidé odkázáni znovu hlavně sami na sebe a na své příjmy. A tady nás zastihla další mimořádně nepříjemná zpráva – nejen voda, ale i mzdy jdou směrem dolů.

  • Dobrý člověk Valtr Komárek (přečteno 100×)

    Rozloučení s dlouholetým aktivním členem i čestným předsedou ČSSD profesorem Valtrem Komárkem je v tuto chvíli těžké, budí silné emoce, ale není to tak, že bychom se loučili navždy. Na to byl jeho vliv dostatečně silný i v posledních letech, kdy nastavil laťku pro roli stranického ombudsmana, neformálního smírčího soudce. Moudrého muže, který nám sděloval své životní zkušenosti a odborná stanoviska.

  • Země na šikmé ploše (přečteno 575×)

    Prezident Zeman musí být ve skutečnosti tajným spojencem Nečasovy vlády. Místo toho, abychom veřejně debatovali o dramatickém faktu, že je naše země v nejdelší hospodářské recesi v novodobé historii, řešíme, zda kandidát na profesorský titul může beztrestně napsat na plakát slovo „buzna“. Tomu se říká krásně odvedená pozornost.

  • Jak vrtěti ÚSTR (přečteno 180×)

    Současná debata kolem ÚSTR je zasažena emocemi, antikomunistickou hysterií, topornou snahou skomírající ODS učinit z ní volební téma, objevuje se řada polopravd a vyslovených výmyslů. Neustále se vrací snaha celé dění kolem ústavu politizovat a posunovat mimo rámec racionální a seriozní debaty o fungování instituce, která by měla dokumentovat a zkoumat naši moderní historii. A vzhledem k tomu, že je do celé věci neustále vtahována ČSSD, dovolte mi několik konkrétních poznámek.

Názory a komentáře autora Bohuslav Sobotka
  • Vyjádření předsedy ČSSD k informacím médií o zásahu policie na Úřadu vlády

    ČSSD pokládá zveřejněné informace médií o zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v budově Úřadu vlády a o údajném zatčení řady představitelů ODS za velmi závažné. Pokládáme za nezbytné, aby se k celé situaci co nejdříve oficiálně vyjádřili představitelé policie a státního zastupitelství.

  • ČSSD by měla nyní v Praze postupovat v zájmu občanů

    Naše pravicové strany nejsou evidentně schopné unést odpovědnost, ani na pražském magistrátě, ani ve vládě. Pokaždé to končí hádkami, chaosem, dluhy a řadou chybných rozhodnutí. Panu Svobodovi se rozpadla už druhá radniční koalice, to také něco vypovídá o jeho politických schopnostech. ČSSD by měla nyní v Praze postupovat v zájmu občanů a důsledně v souladu se svým volebním programem.

  • Prezident rozhodl o jmenování M. Putny uvážlivě

    Vítám uvážlivé rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana jmenovat Martina C. Putnu profesorem. Oceňuji, že pan prezident nejde cestou konfrontace a respektuje akademickou svobodu a svobodu projevu.

  • Reklama s andělskýma očima

    Herec Jan Antonín Duchoslav se opravdu snaží, ale nemá na andělské oči reprezentanta z Opory ve stáří. Ten pojistil i drogistu, a to byla „maturita pojišťováka“, jak píše nesmrtelný Bohumil Hrabal. Vládní reklamní kampani pro druhý pilíř důchodové reformy, která na nás teď útočí z obrazovek České televize, nějaké andělské oči chybí, ale i kdyby nechyběly, nevyhne se propadáku. Není moc těch, kdo by uvěřili tvrzení, že jim někdo – a zrovna tahle asociální pravicová vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska! – něco „dá“. Stačí si prý počkat 30 let. Ale nejde vystoupit!

  • Druhý pilíř a peníze oknem

    Po nedávném rozhodnutí Ústavního soudu je jasné, že hrací automaty a VLT (videoloterijní terminály) se díky posílení regulačních pravomocí obcí dostávají konečně do defenzivy. Ve stínu zatlačování „malého“ hazardu se bohužel ve stejné chvíli rozjíždí ten skutečně velký, s vašimi důchody! A deziluze může být stejná jako s kuponovou privatizací v devadesátých letech minulého století.

Podobná témata
Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language