Církevní restituce mohou ohrozit státní rozpočet

V současnosti jsou realizována a připravována opatření postihující především střední vrstvy, důchodce, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, studenty, přičemž ze státního rozpočtu mají být do budoucna poskytovány značné částky církvím, které sice proklamují, že mají o osud těchto sociálních skupin starost, ale vůbec jim nevadí fakt, že se zmenší majetek státu, z jehož výnosů mohou být uvedené skupiny podporovány.

Dle tohoto zákona se očekává, že bude vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhrada bude činit 59 miliard korun. Celkově se jedná o 134 miliard korun. Při započítání předpokládané inflace 2 %, při vyplácení 59 miliard náhrad po dobu třiceti let pak dopad na státní rozpočet bude 78,9 miliardy korun. To znamená, že celková částka kompenzací bude představovat více než 150 miliard. V této souvislosti a s ohledem na hospodářskou krizi si položme otázku: Máme na to v současné době finance?

Nedávno byla publikována předpověď vývoje evropské ekonomiky v roce 2012 z pera Evropské komise, kde se dočítáme o rizicích pro český státní rozpočet. Cituji: "Na rozpočtové odhady se vztahují dvě hlavní rizika. První z nich se vztahuje ke spolufinancování projektů z evropských fondů. Jelikož platby z fondů byly dočasně pozastaveny z důvodu nesrovnalostí, nelze vyloučit, že některé probíhající projekty budou muset být zcela financovány z národních zdrojů, které by mohly vést ke zvýšení schodku veřejných financí. Druhé riziko se týká finančních dopadů zákona o odškodnění církví, které se v současné době projednává v parlamentu. Jeho schválení by mohlo vést k jednorázovému zvýšení všeobecného schodku veřejných financí ve výši přibližně 1,5 % HDP."

Odhaduje se, že pokud rozpočet nezíská prostředky Evropské unie, může vzrůst jeho schodek až na 3 %. Pokud k tomu přidáme výše uvedený dopad restitucí, může dále vzrůst o dalších 1,5 %. K tomu je třeba přidat stagnaci ekonomik a nejistotu v eurozóně. V případě negativních událostí by mohl deficit dosáhnout z dnes předpokládaných skoro tří procent až dvojnásobek a možná i více. I tento krátký výčet ukazuje, že v současné době na významné finanční odškodnění církví prostě finance nemáme.

Cílem těchto majetkových opatření má být budoucí odluka církví od státu. Zkušenosti ze států střední a východní Evropy, které takové opatření provedly, však svědčí o opaku. Církve tam nadále požadují od státu příspěvky na opravu církevních budov jako kulturních památek. Předkladatelé neuvádějí žádný stát západní Evropy nebo amerického kontinentu, kde by se uskutečnila odluka podobnou cestou, jakou jde tento navrhovaný zákon.

Vládní koalicí je odmítán požadavek, aby o takovém zásadním majetkovém zásahu zatěžujícím stát na dvě generace rozhodli občané v referendu. Přijetí zákona může zvýšit sociální napětí ve společnosti, a může tak dlouhodobě poškodit i náboženská sdružení, která tento dar na úkor občanů získají.

Smlouvy mají být nevypověditelné a ani parlament, který vzejde z budoucích voleb, nebude mít právo na těchto závazcích něco měnit.