Církevní restituce mohou ohrozit státní rozpočet

12.06.2012 Vnímám potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví a otázky dalšího financování církví formou dlouhodobé dohody mezi státem a církvemi. Dle mého názoru církve hrají důležitou roli v naší společnosti a byly po 25. únoru 1948 beze vší pochybnosti poškozeny. Avšak rozsah majetku, který se má vydávat, není přesně určen a nemá tak být údajně učiněno ani před přijetím zákona. Předkladatelé dále nechtějí nic měnit ani na vyplácených částkách určených těmto náboženským sdružením.

V současnosti jsou realizována a připravována opatření postihující především střední vrstvy, důchodce, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, studenty, přičemž ze státního rozpočtu mají být do budoucna poskytovány značné částky církvím, které sice proklamují, že mají o osud těchto sociálních skupin starost, ale vůbec jim nevadí fakt, že se zmenší majetek státu, z jehož výnosů mohou být uvedené skupiny podporovány.

Dle tohoto zákona se očekává, že bude vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhrada bude činit 59 miliard korun. Celkově se jedná o 134 miliard korun. Při započítání předpokládané inflace 2 %, při vyplácení 59 miliard náhrad po dobu třiceti let pak dopad na státní rozpočet bude 78,9 miliardy korun. To znamená, že celková částka kompenzací bude představovat více než 150 miliard. V této souvislosti a s ohledem na hospodářskou krizi si položme otázku: Máme na to v současné době finance?

Nedávno byla publikována předpověď vývoje evropské ekonomiky v roce 2012 z pera Evropské komise, kde se dočítáme o rizicích pro český státní rozpočet. Cituji: "Na rozpočtové odhady se vztahují dvě hlavní rizika. První z nich se vztahuje ke spolufinancování projektů z evropských fondů. Jelikož platby z fondů byly dočasně pozastaveny z důvodu nesrovnalostí, nelze vyloučit, že některé probíhající projekty budou muset být zcela financovány z národních zdrojů, které by mohly vést ke zvýšení schodku veřejných financí. Druhé riziko se týká finančních dopadů zákona o odškodnění církví, které se v současné době projednává v parlamentu. Jeho schválení by mohlo vést k jednorázovému zvýšení všeobecného schodku veřejných financí ve výši přibližně 1,5 % HDP."

Odhaduje se, že pokud rozpočet nezíská prostředky Evropské unie, může vzrůst jeho schodek až na 3 %. Pokud k tomu přidáme výše uvedený dopad restitucí, může dále vzrůst o dalších 1,5 %. K tomu je třeba přidat stagnaci ekonomik a nejistotu v eurozóně. V případě negativních událostí by mohl deficit dosáhnout z dnes předpokládaných skoro tří procent až dvojnásobek a možná i více. I tento krátký výčet ukazuje, že v současné době na významné finanční odškodnění církví prostě finance nemáme.

Cílem těchto majetkových opatření má být budoucí odluka církví od státu. Zkušenosti ze států střední a východní Evropy, které takové opatření provedly, však svědčí o opaku. Církve tam nadále požadují od státu příspěvky na opravu církevních budov jako kulturních památek. Předkladatelé neuvádějí žádný stát západní Evropy nebo amerického kontinentu, kde by se uskutečnila odluka podobnou cestou, jakou jde tento navrhovaný zákon.

Vládní koalicí je odmítán požadavek, aby o takovém zásadním majetkovém zásahu zatěžujícím stát na dvě generace rozhodli občané v referendu. Přijetí zákona může zvýšit sociální napětí ve společnosti, a může tak dlouhodobě poškodit i náboženská sdružení, která tento dar na úkor občanů získají.

Smlouvy mají být nevypověditelné a ani parlament, který vzejde z budoucích voleb, nebude mít právo na těchto závazcích něco měnit.

(přečteno 276×)

Štítky

Církevní restituce   Hospodářství a ekonomika   Zaměstnanost   Zahraniční politika   Spravedlnost   

Profil autora
male-dana_vahalova.jpg
Mgr. Dana Váhalová
Blogy autora Dana Váhalová
  • Přináší mezinárodní intervence dlouhodobý mír? (přečteno 29×)

    Minulý rok podstatně zhoršil bezpečnostní situaci ve světě. Demokratické protesty na Ukrajině přerostly v občanský konflikt s využitím konvenčních zbraní. Válka na Blízkém Východě eskalovala vznikem takzvaného Islámského státu (IS), který kontroluje rozsáhlé území v Sýrii a Iráku. Blízké skupiny IS také aktivně působí v Libyi, kde se snaží uskutečnit převrat a spoléhají především na ostřílené bojovníky ze Sýrie a Iráku.

  • Kolik Evropa ještě může unést? (přečteno 53×)

    Přijímání uprchlíků nevyřeší uprchlictví, řešením je pomoc při zajištění míru a života v jejich domovských zemích. Uprchlictví vyřeší pouze mír a lepší životní podmínky.

  • Minská dohoda musí přinést mír na Ukrajině (přečteno 103×)

    Je důležité, aby všichni účastníci dohodu uzavřenou v Minsku chápali jako trvalou a ne pouze jako příměří pro přípravu dalších bojů.

  • Válka likviduje už tak slabou ekonomiku Ukrajiny a ohrožuje Evropu. (přečteno 159×)

    Ministryně financí Ukrajiny Natalia Jaresko oznámila, že den bojů na východě Ukrajiny představuje náklady pro státní pokladnu 5-10 miliónů dolarů. Podle ní, hrubé výpočty ukazují, že válka bere nejen spoustu peněz z rozpočtu, ale také vedla ke ztrátě až 20% hospodářské výkonnosti Ukrajiny a ztrátě 7% území. Dle jejich slov Ukrajina anexí Krymu přišla o 5% HDP a válkou na východě Ukrajiny o oblasti jeho tvorby 10-15% HDP.

  • Jsou sankce efektivní? (přečteno 77×)

    Parlamentní shromáždění Rady Evropy podpořilo dialog, ale ponechalo některá omezení poslancům ruské delegace.

Názory a komentáře autora Dana Váhalová
  • Rada Evropy hájí mír a svobodu v Evropě

    Na lednovém zasedání Parlamentního shromáždění, kde poslanci a poslankyně ze 47 zemí jednali o výzvách, které ohrožují mír, prosperitu a svobodu v Evropě, byla přijata řada důležitých rezolucí a doporučení.

  • Chudoba a sociální vyloučení vede až k terorismu a extremismu

    Brutální teroristický útok ve Francii poukázal na problém integrace různých kultur do evropské společnosti, kdy například počet muslimského obyvatelstva v Evropě se odhaduje na 13 milionů a jenom ve Francii jich žije kolem 6 milionů, což představuje skoro 10% francouzské populace a největší podíl muslimů v jediné evropské zemi.

  • D. Váhalová: Za článek v MF DNES požaduji omluvu

    Rada Evropy hraje v podpoře demokracie a lidských práv důležitou roli, je přesvědčena Dana Váhalová.

  • Politický dialog je jedním z principů Rady Evropy

    Ve čtvrtek 10. dubna na svém zasedání Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PS RE) rozhodovalo o rozsahu sankcí vůči ruské parlamentní delegaci jako reakci na připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci.

  • 90 let diplomatických styků s PERU

    Peru je zvláštní země, která možná v současné době pro Českou republiku nepředstavuje zemi zajímavou, leč je to země oplývající prakticky vším možným i nemožným jak z říše živočišné, tak z říše rostlinné, ale především je třeba zdůraznit zejména oblast nerostnou.

Podobná témata
  • Přináší mezinárodní intervence dlouhodobý mír?

    Minulý rok podstatně zhoršil bezpečnostní situaci ve světě. Demokratické protesty na Ukrajině přerostly v občanský konflikt s využitím konvenčních zbraní. Válka na Blízkém Východě eskalovala vznikem takzvaného Islámského státu (IS), který kontroluje rozsáhlé území v Sýrii a Iráku. Blízké skupiny IS také aktivně působí v Libyi, kde se snaží uskutečnit převrat a spoléhají především na ostřílené bojovníky ze Sýrie a Iráku.

  • Kolik Evropa ještě může unést?

    Přijímání uprchlíků nevyřeší uprchlictví, řešením je pomoc při zajištění míru a života v jejich domovských zemích. Uprchlictví vyřeší pouze mír a lepší životní podmínky.

  • Minská dohoda musí přinést mír na Ukrajině

    Je důležité, aby všichni účastníci dohodu uzavřenou v Minsku chápali jako trvalou a ne pouze jako příměří pro přípravu dalších bojů.

  • Válka likviduje už tak slabou ekonomiku Ukrajiny a ohrožuje Evropu.

    Ministryně financí Ukrajiny Natalia Jaresko oznámila, že den bojů na východě Ukrajiny představuje náklady pro státní pokladnu 5-10 miliónů dolarů. Podle ní, hrubé výpočty ukazují, že válka bere nejen spoustu peněz z rozpočtu, ale také vedla ke ztrátě až 20% hospodářské výkonnosti Ukrajiny a ztrátě 7% území. Dle jejich slov Ukrajina anexí Krymu přišla o 5% HDP a válkou na východě Ukrajiny o oblasti jeho tvorby 10-15% HDP.

  • Rada Evropy hájí mír a svobodu v Evropě

    Na lednovém zasedání Parlamentního shromáždění, kde poslanci a poslankyně ze 47 zemí jednali o výzvách, které ohrožují mír, prosperitu a svobodu v Evropě, byla přijata řada důležitých rezolucí a doporučení.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language