Církevní restituce mohou ohrozit státní rozpočet

12.06.2012 Vnímám potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví a otázky dalšího financování církví formou dlouhodobé dohody mezi státem a církvemi. Dle mého názoru církve hrají důležitou roli v naší společnosti a byly po 25. únoru 1948 beze vší pochybnosti poškozeny. Avšak rozsah majetku, který se má vydávat, není přesně určen a nemá tak být údajně učiněno ani před přijetím zákona. Předkladatelé dále nechtějí nic měnit ani na vyplácených částkách určených těmto náboženským sdružením.

V současnosti jsou realizována a připravována opatření postihující především střední vrstvy, důchodce, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, studenty, přičemž ze státního rozpočtu mají být do budoucna poskytovány značné částky církvím, které sice proklamují, že mají o osud těchto sociálních skupin starost, ale vůbec jim nevadí fakt, že se zmenší majetek státu, z jehož výnosů mohou být uvedené skupiny podporovány.

Dle tohoto zákona se očekává, že bude vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhrada bude činit 59 miliard korun. Celkově se jedná o 134 miliard korun. Při započítání předpokládané inflace 2 %, při vyplácení 59 miliard náhrad po dobu třiceti let pak dopad na státní rozpočet bude 78,9 miliardy korun. To znamená, že celková částka kompenzací bude představovat více než 150 miliard. V této souvislosti a s ohledem na hospodářskou krizi si položme otázku: Máme na to v současné době finance?

Nedávno byla publikována předpověď vývoje evropské ekonomiky v roce 2012 z pera Evropské komise, kde se dočítáme o rizicích pro český státní rozpočet. Cituji: "Na rozpočtové odhady se vztahují dvě hlavní rizika. První z nich se vztahuje ke spolufinancování projektů z evropských fondů. Jelikož platby z fondů byly dočasně pozastaveny z důvodu nesrovnalostí, nelze vyloučit, že některé probíhající projekty budou muset být zcela financovány z národních zdrojů, které by mohly vést ke zvýšení schodku veřejných financí. Druhé riziko se týká finančních dopadů zákona o odškodnění církví, které se v současné době projednává v parlamentu. Jeho schválení by mohlo vést k jednorázovému zvýšení všeobecného schodku veřejných financí ve výši přibližně 1,5 % HDP."

Odhaduje se, že pokud rozpočet nezíská prostředky Evropské unie, může vzrůst jeho schodek až na 3 %. Pokud k tomu přidáme výše uvedený dopad restitucí, může dále vzrůst o dalších 1,5 %. K tomu je třeba přidat stagnaci ekonomik a nejistotu v eurozóně. V případě negativních událostí by mohl deficit dosáhnout z dnes předpokládaných skoro tří procent až dvojnásobek a možná i více. I tento krátký výčet ukazuje, že v současné době na významné finanční odškodnění církví prostě finance nemáme.

Cílem těchto majetkových opatření má být budoucí odluka církví od státu. Zkušenosti ze států střední a východní Evropy, které takové opatření provedly, však svědčí o opaku. Církve tam nadále požadují od státu příspěvky na opravu církevních budov jako kulturních památek. Předkladatelé neuvádějí žádný stát západní Evropy nebo amerického kontinentu, kde by se uskutečnila odluka podobnou cestou, jakou jde tento navrhovaný zákon.

Vládní koalicí je odmítán požadavek, aby o takovém zásadním majetkovém zásahu zatěžujícím stát na dvě generace rozhodli občané v referendu. Přijetí zákona může zvýšit sociální napětí ve společnosti, a může tak dlouhodobě poškodit i náboženská sdružení, která tento dar na úkor občanů získají.

Smlouvy mají být nevypověditelné a ani parlament, který vzejde z budoucích voleb, nebude mít právo na těchto závazcích něco měnit.

(přečteno 276×)

Štítky

Církevní restituce   Hospodářství a ekonomika   Zaměstnanost   Zahraniční politika   Spravedlnost   

Profil autora
male-dana_vahalova.jpg
Mgr. Dana Váhalová
Blogy autora Dana Váhalová
  • Kdo má být odpovědný a solidární... (přečteno 86×)

    Nedávno jsem si přečetla článek, kde Laurent Muschel, ředitel pro migraci a ochranu při Evropské komisi, vyzývá Českou republiku k solidaritě vůči migrantům a odvolává se na léta 1968 a 1969, kdy odešlo z Československa do zahraničí na 70 tisíc lidí.

  • Generální tajemník OSN podpořil Evropu v boji proti extremismu (přečteno 15×)

    Dne 23. června 2015 vystoupil Ban Ki-moon, generální tajemník OSN, před poslanci Parlamentního shromáždění Rady Evropy . Ve svém vystoupení ujistil Evropu podporou OSN v boji proti násilnému extremismu, vzestupu antisemitismu a dalším projevům nesnášenlivosti. Zároveň vysoce ocenil činnost Rady Evropy v řešení těchto problémů. Přivítal schválený Dodatkový protokol k Úmluvě o předcházení terorismu. OSN se k těmto snahám připojuje a plánuje zahájit v listopadu tohoto roku akční plán OSN proti extremismu.

  • Řešení přílivu uprchlíků není v jejich přijímání do Evropy (přečteno 52×)

    Již čtvrtým rokem pokračuje občanská válka v Sýrii, která spustila jednu z největších uprchlických krizí od konce 2. světové války. Z 22 milionů syrských obyvatel téměř polovina musela opustit své domovy a asi 3 miliony uteklo za hranice Sýrie.

  • Kongres v Budapešti: Strana evropských socialistů zvolila staronového předsedu (přečteno 33×)

    Rok po volbách do Evropského parlamentu se uskutečnil v Budapešti kongres Strany evropských socialistů. Přes velké úsilí a společného kandidáta v osobě Martina Schulze, německého sociálního demokrata a předsedy Evropské parlamentu, tyto volby nedopadly pro evropské socialisty nejlépe.

  • Ekonomická diplomacie - brána otevřené ekonomiky (přečteno 16×)

    Od roku 2013 se s nástupem nového prezidenta Miloše Zemana a koaliční vlády Bohuslava Sobotky zvýšil důraz na zahraniční politiku a zejména její neoddělitelnou složku - ekonomickou diplomacii.

Názory a komentáře autora Dana Váhalová
  • D. Váhalová zahájila výstavu o sociální demokracii v Německu a českých zemích

    Dne 1. 7. 2015 byla ve Frenštátě pod Radhoštem zahájena výstava „Za svobodu, spravedlnost a solidaritu: 150 a 135 let sociální demokracie v Německu a v českých zemích“. Vernisáž výstavy slavnostně otevřela poslankyně Dana Váhalová.

  • Proč, aneb jak chce řešit EU příliv uprchlíků

    V polovině května připravila Evropská komise ve formě sdělení - „Evropský program pro migraci“, který má reagovat na současný nekontrolovatelný příliv uprchlíků do Evropy. Dokument navrhuje okamžité řešení situace, strategický přístup k migraci a budoucí vize Evropské komise. Z pohledu ČR, kde v současné době žije již 4% cizinců a která nemá zkušenosti z přílivu tak velkého počtu emigrantů ze zemí, které mají jiné kulturní zázemí, to není jednoduché čtení.

  • Kde je vůle tam je cesta

    V Hanoji se v rámci 132 zasedání MPU uskutečnilo také setkání poslankyň z téměř celého světa. Sešlo se více než 200 žen parlamentářek ze 166 členských států Mezinárodní parlamentní unie (MPU), aby připomněly 30. výročí od prvního mezinárodního setkání a zhodnotily vývoj v boji za ženská práva za posledních 30 let.

  • Ekonomické a sociální rozdíly ve světě se nebezpečně zvyšují

    V hlavním městě Vietnamu Hanoji se konalo 132. zasedání Meziparlamentní unie (MPU), která byla založena v roce 1889 a nyní má 163 členů a 10 pozorovatelů.

  • Rada Evropy hájí mír a svobodu v Evropě

    Na lednovém zasedání Parlamentního shromáždění, kde poslanci a poslankyně ze 47 zemí jednali o výzvách, které ohrožují mír, prosperitu a svobodu v Evropě, byla přijata řada důležitých rezolucí a doporučení.

Podobná témata
  • Kdo má být odpovědný a solidární...

    Nedávno jsem si přečetla článek, kde Laurent Muschel, ředitel pro migraci a ochranu při Evropské komisi, vyzývá Českou republiku k solidaritě vůči migrantům a odvolává se na léta 1968 a 1969, kdy odešlo z Československa do zahraničí na 70 tisíc lidí.

  • D. Váhalová zahájila výstavu o sociální demokracii v Německu a českých zemích

    Dne 1. 7. 2015 byla ve Frenštátě pod Radhoštem zahájena výstava „Za svobodu, spravedlnost a solidaritu: 150 a 135 let sociální demokracie v Německu a v českých zemích“. Vernisáž výstavy slavnostně otevřela poslankyně Dana Váhalová.

  • Volba zástupce generálního tajemníka Parlamentního shromáždění Rady Evropy

    Parlamentního shromáždění Rady Evropy na svém červnovém plenárním zasedání opětovně zvolilo do funkce zástupce generálního tajemníka paní Battaini-Dragoni. Její znovuzvolení je oceněním její práce při podpoře reformní agendy generálního tajemníka Thorbjørna Jaglanda.

  • Generální tajemník OSN podpořil Evropu v boji proti extremismu

    Dne 23. června 2015 vystoupil Ban Ki-moon, generální tajemník OSN, před poslanci Parlamentního shromáždění Rady Evropy . Ve svém vystoupení ujistil Evropu podporou OSN v boji proti násilnému extremismu, vzestupu antisemitismu a dalším projevům nesnášenlivosti. Zároveň vysoce ocenil činnost Rady Evropy v řešení těchto problémů. Přivítal schválený Dodatkový protokol k Úmluvě o předcházení terorismu. OSN se k těmto snahám připojuje a plánuje zahájit v listopadu tohoto roku akční plán OSN proti extremismu.

  • Řešení přílivu uprchlíků není v jejich přijímání do Evropy

    Již čtvrtým rokem pokračuje občanská válka v Sýrii, která spustila jednu z největších uprchlických krizí od konce 2. světové války. Z 22 milionů syrských obyvatel téměř polovina musela opustit své domovy a asi 3 miliony uteklo za hranice Sýrie.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language