Církevní restituce mohou ohrozit státní rozpočet

12.06.2012 Vnímám potřebu vyřešení problému majetkových nároků církví a otázky dalšího financování církví formou dlouhodobé dohody mezi státem a církvemi. Dle mého názoru církve hrají důležitou roli v naší společnosti a byly po 25. únoru 1948 beze vší pochybnosti poškozeny. Avšak rozsah majetku, který se má vydávat, není přesně určen a nemá tak být údajně učiněno ani před přijetím zákona. Předkladatelé dále nechtějí nic měnit ani na vyplácených částkách určených těmto náboženským sdružením.

V současnosti jsou realizována a připravována opatření postihující především střední vrstvy, důchodce, zdravotně postižené, rodiny s dětmi, studenty, přičemž ze státního rozpočtu mají být do budoucna poskytovány značné částky církvím, které sice proklamují, že mají o osud těchto sociálních skupin starost, ale vůbec jim nevadí fakt, že se zmenší majetek státu, z jehož výnosů mohou být uvedené skupiny podporovány.

Dle tohoto zákona se očekává, že bude vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhrada bude činit 59 miliard korun. Celkově se jedná o 134 miliard korun. Při započítání předpokládané inflace 2 %, při vyplácení 59 miliard náhrad po dobu třiceti let pak dopad na státní rozpočet bude 78,9 miliardy korun. To znamená, že celková částka kompenzací bude představovat více než 150 miliard. V této souvislosti a s ohledem na hospodářskou krizi si položme otázku: Máme na to v současné době finance?

Nedávno byla publikována předpověď vývoje evropské ekonomiky v roce 2012 z pera Evropské komise, kde se dočítáme o rizicích pro český státní rozpočet. Cituji: "Na rozpočtové odhady se vztahují dvě hlavní rizika. První z nich se vztahuje ke spolufinancování projektů z evropských fondů. Jelikož platby z fondů byly dočasně pozastaveny z důvodu nesrovnalostí, nelze vyloučit, že některé probíhající projekty budou muset být zcela financovány z národních zdrojů, které by mohly vést ke zvýšení schodku veřejných financí. Druhé riziko se týká finančních dopadů zákona o odškodnění církví, které se v současné době projednává v parlamentu. Jeho schválení by mohlo vést k jednorázovému zvýšení všeobecného schodku veřejných financí ve výši přibližně 1,5 % HDP."

Odhaduje se, že pokud rozpočet nezíská prostředky Evropské unie, může vzrůst jeho schodek až na 3 %. Pokud k tomu přidáme výše uvedený dopad restitucí, může dále vzrůst o dalších 1,5 %. K tomu je třeba přidat stagnaci ekonomik a nejistotu v eurozóně. V případě negativních událostí by mohl deficit dosáhnout z dnes předpokládaných skoro tří procent až dvojnásobek a možná i více. I tento krátký výčet ukazuje, že v současné době na významné finanční odškodnění církví prostě finance nemáme.

Cílem těchto majetkových opatření má být budoucí odluka církví od státu. Zkušenosti ze států střední a východní Evropy, které takové opatření provedly, však svědčí o opaku. Církve tam nadále požadují od státu příspěvky na opravu církevních budov jako kulturních památek. Předkladatelé neuvádějí žádný stát západní Evropy nebo amerického kontinentu, kde by se uskutečnila odluka podobnou cestou, jakou jde tento navrhovaný zákon.

Vládní koalicí je odmítán požadavek, aby o takovém zásadním majetkovém zásahu zatěžujícím stát na dvě generace rozhodli občané v referendu. Přijetí zákona může zvýšit sociální napětí ve společnosti, a může tak dlouhodobě poškodit i náboženská sdružení, která tento dar na úkor občanů získají.

Smlouvy mají být nevypověditelné a ani parlament, který vzejde z budoucích voleb, nebude mít právo na těchto závazcích něco měnit.

(přečteno 276×)

Štítky

Církevní restituce   Hospodářství a ekonomika   Zaměstnanost   Zahraniční politika   Spravedlnost   

Profil autora
male-dana_vahalova.jpg
Mgr. Dana Váhalová
Blogy autora Dana Váhalová
  • Když hodit přes palubu, platí doslova (přečteno 49×)

    Příliv uprchlíků z Afriky a Asie do Evropy je stále větší. Pro Evropu je stále obtížnější čelit všem možným hrozbám, které to přináší. Podle Organizace spojených národů, ve světě před válkami a persekucí, utíkalo v polovině roku 2014 kolem 57 milionu lidí. Je to největší migrace od konce 2. světové války. V zemích Evropské unie požádalo o azyl asi 216 tisíc žadatelů, což je však jenom špička ledovce. Podle informací organizace OSN pro uprchlíky, jich 86 % pocházelo z rozvojových zemí, kde průměrné HDP na jednoho obyvatele bylo nižší než 5 000 USD. Jedná se tedy o chudé a politicky nestabilní země.

  • Nepřipravená Evropa (přečteno 54×)

    Evropskou unii zastihla vlna uprchlíků nepřipravenou, příliš dlouho podceňovala varovné signály. Až tragédie uprchlíků ve Středomoří zvýšila pozornost celého světa. Narůstající migrační vlny, které směřují do Evropy, také ukázaly, že pašerácké skupiny přepravující lidi do EU mají velký náskok před státními orgány.

  • Nesmíme zapomenout (přečteno 33×)

    V těchto dnech si v mnoha zemích a městech připomínáme 70. výročí od konce 2. světové války a vzdáváme čest těm, kteří položili své životy, abychom my žili.

  • Kritika České republiky (přečteno 39×)

    V březnu 2015 se usnesl Výbor delegátů ministrů Rady Evropy (výbor RE), že podíl romských dětí ve školách pro děti s mírným mentálním postižením je v Česku stále neúměrně vysoký.

  • Dana Váhalová představila české kandidáty navržené do Evropského výboru proti mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (přečteno 40×)

    Během dubnového plenárního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PSRE) se uskutečnilo jednání Podvýboru pro lidská práva Výboru pro právní záležitosti a lidská práva PSRE, které se zabývalo posuzováním kandidátů do Evropského výboru proti mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT).

Názory a komentáře autora Dana Váhalová
  • Proč, aneb jak chce řešit EU příliv uprchlíků

    V polovině května připravila Evropská komise ve formě sdělení - „Evropský program pro migraci“, který má reagovat na současný nekontrolovatelný příliv uprchlíků do Evropy. Dokument navrhuje okamžité řešení situace, strategický přístup k migraci a budoucí vize Evropské komise. Z pohledu ČR, kde v současné době žije již 4% cizinců a která nemá zkušenosti z přílivu tak velkého počtu emigrantů ze zemí, které mají jiné kulturní zázemí, to není jednoduché čtení.

  • Kde je vůle tam je cesta

    V Hanoji se v rámci 132 zasedání MPU uskutečnilo také setkání poslankyň z téměř celého světa. Sešlo se více než 200 žen parlamentářek ze 166 členských států Mezinárodní parlamentní unie (MPU), aby připomněly 30. výročí od prvního mezinárodního setkání a zhodnotily vývoj v boji za ženská práva za posledních 30 let.

  • Ekonomické a sociální rozdíly ve světě se nebezpečně zvyšují

    V hlavním městě Vietnamu Hanoji se konalo 132. zasedání Meziparlamentní unie (MPU), která byla založena v roce 1889 a nyní má 163 členů a 10 pozorovatelů.

  • Rada Evropy hájí mír a svobodu v Evropě

    Na lednovém zasedání Parlamentního shromáždění, kde poslanci a poslankyně ze 47 zemí jednali o výzvách, které ohrožují mír, prosperitu a svobodu v Evropě, byla přijata řada důležitých rezolucí a doporučení.

  • Chudoba a sociální vyloučení vede až k terorismu a extremismu

    Brutální teroristický útok ve Francii poukázal na problém integrace různých kultur do evropské společnosti, kdy například počet muslimského obyvatelstva v Evropě se odhaduje na 13 milionů a jenom ve Francii jich žije kolem 6 milionů, což představuje skoro 10% francouzské populace a největší podíl muslimů v jediné evropské zemi.

Podobná témata
  • Proč, aneb jak chce řešit EU příliv uprchlíků

    V polovině května připravila Evropská komise ve formě sdělení - „Evropský program pro migraci“, který má reagovat na současný nekontrolovatelný příliv uprchlíků do Evropy. Dokument navrhuje okamžité řešení situace, strategický přístup k migraci a budoucí vize Evropské komise. Z pohledu ČR, kde v současné době žije již 4% cizinců a která nemá zkušenosti z přílivu tak velkého počtu emigrantů ze zemí, které mají jiné kulturní zázemí, to není jednoduché čtení.

  • Když hodit přes palubu, platí doslova

    Příliv uprchlíků z Afriky a Asie do Evropy je stále větší. Pro Evropu je stále obtížnější čelit všem možným hrozbám, které to přináší. Podle Organizace spojených národů, ve světě před válkami a persekucí, utíkalo v polovině roku 2014 kolem 57 milionu lidí. Je to největší migrace od konce 2. světové války. V zemích Evropské unie požádalo o azyl asi 216 tisíc žadatelů, což je však jenom špička ledovce. Podle informací organizace OSN pro uprchlíky, jich 86 % pocházelo z rozvojových zemí, kde průměrné HDP na jednoho obyvatele bylo nižší než 5 000 USD. Jedná se tedy o chudé a politicky nestabilní země.

  • Nepřipravená Evropa

    Evropskou unii zastihla vlna uprchlíků nepřipravenou, příliš dlouho podceňovala varovné signály. Až tragédie uprchlíků ve Středomoří zvýšila pozornost celého světa. Narůstající migrační vlny, které směřují do Evropy, také ukázaly, že pašerácké skupiny přepravující lidi do EU mají velký náskok před státními orgány.

  • Nesmíme zapomenout

    V těchto dnech si v mnoha zemích a městech připomínáme 70. výročí od konce 2. světové války a vzdáváme čest těm, kteří položili své životy, abychom my žili.

  • Kritika České republiky

    V březnu 2015 se usnesl Výbor delegátů ministrů Rady Evropy (výbor RE), že podíl romských dětí ve školách pro děti s mírným mentálním postižením je v Česku stále neúměrně vysoký.

Aktuality

Archiv novinek

Blogy

Přehled všech blogů

Články a názory

Přehled všech článků

Language